Náhradní valná hromada ve společnosti s ručením omezeným
Při konání valné hromady obchodní společnosti nastává často situace, kdy se na valnou hromadu dostaví společníci, kteří disponují menším počtem hlasů, než je hranice usnášeníschopnosti stanovená zákonem nebo společenskou smlouvou, resp. stanovami.
Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad problematikou, zda lze ve společnosti s ručením omezeným svolat náhradní valnou hromadou či zda je náhradní valná hromada u těchto společností z důvodu nedostatku zákonné úpravy vyloučena.
Úprava do 31. 12. 2013
Podle obchodního zákoníku sice společníci mohli sjednat postup pro konání náhradní valné hromady ve společenské smlouvě, to však mělo smysl pouze tehdy, bylo-li současně stanoveno kvorum usnášeníschopnosti řádné valné hromady vyšší než ½ všech hlasů.
Ustanovení 127 odst. 1 obchodního zákoníku totiž zcela zapovídalo možnost konat jakoukoli (tedy i náhradní) valnou hromadu v případě, že přítomní společníci disponují nižším počtem hlasů než ½ všech hlasů. Uvedené omezení potvrdila i judikatura, kdy příslušný soud došel k závěru, že konání náhradní valné hromady bez ohledu na počet hlasů přítomných společníků společnosti s ručením omezeným nemůže připustit ani společenská smlouva.[1]
Institut náhradní valné hromady společnosti s ručením omezeným se tedy z logiky věci omezil na následující situaci:
- společenská smlouva / obchodní zákoník stanovil pro konání řádné valné hromady kvorum usnášeníschopnosti vyšší než jedna polovina všech hlasů (např. 75 % nebo 100 % všech hlasů)
- společenská smlouva výslovně konání náhradní valné hromady umožnila a upravila pravidla pro její svolání a konání a stanovila kvorum pro usnášeníschopnost náhradní valné hromady nejméně jednu polovinu všech hlasů (ale současně méně, než kvorum pro usnášeníschopnost řádné valné hromady)
Ani zákon o obchodních korporacích neobsahuje pravidla pro konání náhradní valné hromady společnosti s ručením omezeným a zákon nadále upravuje tento institut v § 414 pouze pro akciové společnosti.
Pravidla pro svolání a konání náhradní valné hromady u společnosti s ručením omezeným musí i nadále být upravena ve společenské smlouvě.
Zákon o obchodních korporacích nicméně již neobsahuje podmínku, že valnou hromadu lze konat pouze za přítomnosti společníků, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Podle § 169 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň ½ všech hlasů. Výslovně je ovšem umožněno, aby společenská smlouva podmínila usnášeníschopnost valné hromady vyšším nebo naopak nižším (než zákonem upraveným) počtem přítomných hlasů, popřípadě aby kvorum vázala nikoliv na počet hlasů společníků, ale na počet společníků, kteří se valné hromady účastní.[2]
Ani podle zákona o obchodních korporacích nelze pro společnost s ručením omezeným per analogiam bez dalšího aplikovat ustanovení platná pro akciovou společnost.
Společníci však mají ohledně úpravy náhradní valné hromady větší prostor[3] a podmínky jejího konání mohou ve společenské smlouvě sjednat obdobné jako u akciové společnosti.[4] Kromě nižšího kvora pro usnášeníschopnost tak lze např. stanovit i kratší lhůtu pro svolání valné hromady.
Mgr. Jana Kolářová,
advokát
Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@dhplegal.com
___________________________________________
[1] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2009, sp. zn. 7 Cmo 9/2009
[2] ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1008 s.
[3] ČECH Petr, S.r.o. po rekodifikaci, dostupné na www, k dispozici >>> zde, [2.5.2017]
[4] SCHINDLÉRYOVÁ Andrea, Orgány kapitálových společností, Praha, 2012. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Katedra obchodního práva
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz