V případě, že najdete ztracenou věc a nenecháte ji bez povšimnutí, je její nálezce dle občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku) povinen ji vydat jejímu vlastníkovi. Pouhou ztrátou věci totiž  nedochází  k  zániku  vlastnictví tohoto vlastníka, a proto mu i nadále patří.

Vzhledem k tomu, že zdaleka ne vždy bude ovšem zřejmé, komu věc skutečně patří, je nálezce tuto věc povinen vydat namísto jejímu skutečnému vlastníkovi příslušnému státnímu orgánu. Tímto státním orgánem je kterýkoliv obecní úřad, tedy i obecní úřad v jiném územním obvodu, než byla ztracená věc nalezena.

Nepřihlásí-li se  vlastník ztracené věci odevzdané na obecním úřadě do jednoho roku ode dne, kdy byla na obecním úřadě odevzdána, jeho vlastnictví ke ztracené věci zaniká a jejím novým vlastníkem se stává stát.

Nestanoví-li právní předpis jinak, má nálezce právo na  náhradu nutných výdajů a na nálezné, které tvoří deset  procent ceny  nálezu. Stala-li  se  nalezená  věc  po  uplynutí  jednoho  roku  ode dne odevzdání vlastnictvím státu, má nálezce nárok na náhradu nutných výdajů a na nálezné přímo od státu. Jedná se o právo, které se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době.    

Za předpokladu, že se nálezce ztracené věci rozhodne si ji ponechat,  vzniká z čistě právního hlediska  na  jeho straně tzv. bezdůvodné obohacení. Zároveň  se ale může v závislosti na hodnotě ztracené věci dopustit i spáchání trestného činu zatajení věci.

V případě, že hodnota této věci bude v době nálezu vyšší jak 5.000,- Kč, může být její nepoctivý nálezce v případě trestního stíhání potrestán odnětím  svobody až na  jeden rok nebo peněžitým trestem.