Nárok na podporu v nezaměstnanosti a její výše v závislosti na formě a důvodu ukončení pracovního poměru
Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma (zda šlo o jednostranné nebo dvoustranné právní jednání) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní nebo snížené výši, anebo na ni nemá uchazeč o zaměstnání vůbec žádný nárok.
Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (tedy na sníženou výměru podpory v nezaměstnanosti, a to první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 %), přičemž opak, tedy vážné důvody ukončení zaměstnání jsou specifikovány v ust. § 5 písm. a) zákona o zaměstnanosti. (Vedle nich je pochopitelně uznáváno i rozvázání pracovního poměru dohodou organizačních důvodů nebo zdravotních důvodů na straně zaměstnance.) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve standardní (nesankční) výměře (dle bodu 1).
Uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá.
Ztráta nároku při porušení povinností zvlášť hrubým způsobem
Jakmile tedy příslušná pobočka Úřadu práce zjistí, že v uvedeném období (6 měsíců před registrací nezaměstnaného jako uchazeče o zaměstnání) došlo k rozvázání pracovního poměru z uvedených důvodů, podpora v nezaměstnanosti nebude uchazeči o zaměstnání vůbec přiznána. Roli přitom nebude hrát ani skutečnost, že nešlo o poslední zaměstnání před vzetím do evidence uchazečů o zaměstnání, ale zaměstnání předchozí, leč spadající do uvedené doby 6 měsíců.
Je třeba poznamenat, že nárok na podporu není dán, pokud k porušení pracovní kázně nebo režimu práce neschopného pojištěnce došlo zvlášť hrubým způsobem. Pokud zaměstnavatel volil a do právního jednání, kterým rozvázal pracovní poměr (a do příslušného potvrzení ve smyslu ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce),[2] uvedl rozvázání pracovního poměru z důvodu méně intenzivního porušení povinností, tedy závažného porušení nebo soustavného méně závažného porušování pracovní kázně,[3] pak to nárok bývalého zaměstnance na podporu v nezaměstnanosti neovlivňuje.
________________________________
[1] Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
[2] Odliš od potvrzení o zaměstnání (v praxi zvaného zápočtový list) ve smyslu ust. § 313 odst. 1 zákoníku práce.
[3] Zákoník práce rozlišuje celkem 3 stupně intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (tři stupně intenzity porušení pracovní kázně), na jejichž základě je možno za stanovených podmínek rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr, a to pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce), závažné porušení pracovní kázně (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce), porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) nebo okamžitým zrušením ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz