Nástin Statutu města Brna

Zákon o obcích rozlišuje obce v České republice na obce, města a statutární města. Za města se považují obce, které mají alespoň 3000 obyvatel a stanoví-li tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Statutární města jsou taková města, která patří mezi nejdůležitější v naší zemi svým kulturním a společenským významem a jsou vyjmenována v zákoně. Jen pro zajímavost můžeme zmínit, že naposledy se mezi statutární města dostala i Karviná, Teplice nebo Mladá Boleslav.

     Zákon o obcích rozlišuje obce v České republice na obce, města a statutární města. Za města se považují obce, které mají alespoň 3000 obyvatel a stanoví-li tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.[1] Statutární města jsou taková města, která patří mezi nejdůležitější v naší zemi svým kulturním a společenským významem a jsou vyjmenována v zákoně. Jen pro zajímavost můžeme zmínit, že naposledy se mezi statutární města dostala i Karviná, Teplice nebo Mladá Boleslav.[2]

    Brno, jako jedno z nejdůležitějších měst, samozřejmě patří mezi statutární města. Území takovýchto měst se může členit na městské části nebo městské obvody s vlastními samosprávnými orgány. Brno tohoto využilo, a aby upravilo své vnitřní poměry ve věcech správy města, vydalo Statut města Brna. Tento statut byl podle zákonných vymezení vydán formou obecně závazné vyhlášky a schválilo jej Zastupitelstvo města Brna.[3]

     Statut je členěn do tří tematických částí. Nejprve se zde objevuje všeobecná část, která definuje území města a městských částí, občany města, orgány města a městských částí, vymezuje oprávnění zastupovat a jednat jménem města a vzájemnou spolupráci v rámci města. Ve zvláštní části statutu se vymezuje kompetence města a městských částí v jednotlivých oblastech činnosti, a to státní správy a samosprávy. Poslední tematickou částí jsou přílohy, které obsahují např.: vymezení území městských částí, Kontrolní řád města Brna, stavby a území celoměstského zájmu nebo přehled příspěvkových organizací a obchodních společností města Brna.

     Málokdo si to dokáže uvědomit, ale Brno má celkem 29 městských částí. Mezi největší městské části patří Brno-střed, další podle počtu obyvatel jsou třeba Brno-sever a Královo Pole. Nejmenšími městskými částmi je kupříkladu Útěchov, Ořešín nebo Jehnice. Nejdůležitějšími orgány města je Zastupitelstvo města Brna, Rada města Brna a jejich výbory a komise jako iniciativní a poradní orgány.[4] Občané se na činnosti města podílejí i tím, že volbami ovlivňují vždy na čtyři roky složení městského zastupitelstva, které ze svého středu zvolí primátora, jako reprezentanta města Brna. 

     Obdobnou strukturu orgánů mají jednotlivé městské části. Např. městská část Brno-střed má zastupitelstvo městské části, radu městské části, finanční a kontrolní výbor a jednotlivé komise, které pomáhají při činnosti rady. Představitelem Brna-středu je jeho starosta, kterého zvolili zastupitelé na prvním zasedání zastupitelstva městské části po obecních volbách.

    K poznání jednotlivých orgánů Statutárního města Brna a jeho jednotlivých městských částí nám nemalou měrou přispívá právě jeho statut. V něm se mohou všichni obyvatelé Brna dozvědět konkrétní informace, které potřebují pro život v tomto městě.

• Tweet