Co je to vlastně blockchain?

Úvodem je třeba si alespoň ve zjednodušené formě vyjasnit, co myslíme pojmem blockchain. Blockchain lze chápat jako určitý druh speciální distribuované databáze, tzv. peer-to-peer síť, na které probíhají tisíce transakcí mezi uživateli denně (jedná se o takový digitální, decentralizovaný trh). Tato síť je unikátní v tom, že není řízena centrální autoritou, naopak správu a provoz vykonávají decentralizovaně samotní uživatelé (tzv. uzly: vlastnící kopií daného blockchainu). Zjednodušeně řečeno, blockchain není řízen jedním serverem na jednom místě, není závislý na jediném serveru/databázi, ale server je „nakopírován“ mezi dalšími uživateli/uzly.

Díky této decentralizaci serverů/databází je blockchain bezpečnější variantou než centralizovaná síť. Pokud totiž dojde k externímu útoku na jeden ze serverů nebo přírodní katastrofě, která může značně poničit servery a ovlivnit jejich provoz, tak blockchainová síť s velkou pravděpodobností „nespadne“. Jednoduše ke svému provozu využije dalších x nakopírovaných, funkčních databází.

Schvalování a provádění transakcí na blockchainu obvykle podléhá tzv. principu většinového rozhodování uživatelů/uzlů. K úspěšné verifikaci transakce dojde pouze v případě, že se na tom shodne většina (stačí i prostá většina, většinu lze ale modifikovat) uzlů/uživatelů vlastnících kopii blockchainu. Tito uživatelé jsou samozřejmě motivováni prostřednictvím různých odměn k tomu, aby tuto povinnost schvalování vykonávali řádně a správně (typickou odměnou jsou kryptoměny).

Reklama

DPP/DPČ ve víru legislativních změn (online - živé vysílání) - 25.11.2024

25.11.2024 09:303 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Data o transakcích jsou následně po většinovém konsenzu ukládány do blockchainu v podobě bloků, které se na sebe jednotlivě řetězí. Každý blok v sobě nese data, která jsou zašifrována do tzv. hashe (číselný kód představující „otisk“ příslušných transakčních dat) prostřednictvím kryptografické funkce.

Díky své decentralizované povaze a postupnému řetězení bloků je blockchain považován za velice bezpečnou datovou síť, kterou v zásadě nelze prolomit.

Blockchain a jeho využití

Jak již bylo výše zmíněno, blockchain je v dnešní době majoritně využíván v oblasti decentralizovaných financí (zejm. v oblasti kryptoměn). Potenciál blockchainu ale bezesporu nekončí pouze v tomto odvětví, dokonce už i v okolních evropských státech můžeme najít veřejnoprávní blockchainové projekty, například blockchain ověřující akademické listiny na Maltě nebo také blockchainový projekt v Lucembursku sloužící ke správě infrastruktury. Pozadu ale nezůstává ani soukromá sféra, např. s využitím blockchainu pro řízení distributorské sítě, jako datové uložiště nebo blockchain jako nástroj pro identifikaci stran nebo ověřování listin/autorských děl.

V souvislosti s ověřováním autorství na blockchainu si můžeme uvést i jeden český projekt, na jehož vývoji se podílela i kancelář Havel & Partners s.r.o. Projekt s názvem Certoo umožňuje zajistit důkaz proti kopírování či napodobování určitého díla (např. grafické, hudební, písemné atd.).[1] Blockchain může být velice účinný důkazní prostředek, který už je dokonce aktivně využíván některými zahraničními soudy (zejména v Číně).[2] Zavedení tohoto důkazního prostředku do praxe českých soudů proto lze dle našeho názoru v blízké době očekávat.  

Když už došlo na autorská díla, nelze opomenout ani další způsob využití blockchainu, který je s autorským právem do velké míry spjatý – tímto je fenomén poslední doby zvaný NFT („non-fungible tokens“). NFT lze obecně definovat jako certifikát zapsaný v blockchainu, který je přímo vázaný na předmět ať už z reálného nebo digitálního světa (obrazy, herní předměty, Tweety, koláže apod.), přičemž tento certifikát v sobě nese nezastupitelnou a jedinečnou informaci (či splývá jako zápis na blockchainu s předmětem samotným). Díky ověřitelnému a transparentnímu vlastnictví je pro držitele NFT mnohem snazší prokázat existenci jejich vlastních práv či se domáhat jejich určení.

V reálném světě mají autoři značně omezenou možnost kontrolovat osud jejich díla a případně odhalit i porušení práv autorských – toto úskalí však u NFT odpadá, jelikož díky blockchainu u nich bude vždy možné identifikovat jejich původ, originální obsah či ověřit samotnou autentičnost NFT. Kromě jednodušší ochrany je dalším významně motivujícím benefitem to, že autor má u každého dalšího přeprodeje jím vytvořeného NFT nárok na podíl z ceny.

Blockchain a poskytování právních služeb

S implementací blockchainu úzce souvisí i poskytování kvalitního právního poradenství. Právní služby v souvislosti s blockchainem si můžeme rozdělit do několika pomyslných skupin.

První skupina je tzv. start-upová neboli investiční. Právní služby v této fázi se budou primárně zaměřovat na financování blockchainového projektu, provedení řádného due dilligence pro nově „rozjíždějící se“ společnosti nebo také nastavení základních procesů a vztahů ve společnosti (např. tzv. DAO jako decentralized autonomous organization). Většinou půjde o korporátní (tvorbu stanov, akcionářských smluv nebo inkorporaci samotného blockchainu do společnosti) a investiční agendu (jakým způsobem financovat daný projekt – např. venture capital nebo bankovní financování).

Druhou kategorii si pro účely tohoto článku můžeme nazvat jako tzv. regulatorní. V rámci této kategorie si asi každý z nás zprvu představí tvorbu obecné právní úpravy na poli blockchainu. Určitě tento pohled neodmyslitelně souvisí s regulatorní složkou na celostátní úrovní, ale z pohledu poskytování právních služeb se spíše budeme věnovat regulatorní činnosti na úrovni soukromoprávní sféry (tj. na úrovni tzv. privátního blockchainu), jednalo by se majoritně o dostání případné finanční regulaci či tvorbu firemního compliance. V rámci tvorby firemního compliance by se hlavní náplň práce právníka zaměřovala na nastavení interních norem a procesů, které úzce souvisí např. s kyberbezpečností na blockchainu, s vymezením odpovědnosti na firemním blockchainu, s nastavením základního návodu použití blockchainu nebo ve vymezení základních kompetencí zaměstnanců/vedoucích zaměstnanců na blockchainu atd.

Třetí skupina je tzv. sporová agenda. Jedná se o kategorii, které se samozřejmě většina z nás chce obloukem vyhnout. Ale i v prostředí blockchainu mohou nastat spory, které bude potřeba vyřešit soudní nebo alternativní cestou řešení sporů. Primárně půjde o odpovědnostní spory a vymáhání náhrady škody, tj. pokud například dojde k nějaké technické chybě a ke smazání některých důležitých dat klienta/společnosti nebo dojde k externímu hackerskému útoku (tzv. 51% útok a vytvoření druhého řetězce bloků) nebo i k interní sabotáži. Z tohoto hlediska bude pro společnosti velice podstatné zaměřit se blíže na složku jak externí, tak interní kyberbezpečnosti.

Grál na poli poskytování právních služeb?

Z výše uvedeného lze usoudit, že právníci jsou neodmyslitelně spjati s implementací blockchainu do hospodářského života. Dle našeho názoru právě IT a právní služby budou zastávat hlavní podpůrnou roli v rámci procesu inkorporace blockchainu do ekonomických vztahů.

Mgr. Pavel Amler,
senior advokát

JUDr., Bc. Martin Stančík,
senior advokát

 

Florentinum, recepce A

Na Florenci 2116/15

110 00  Praha 1

 

Tel.:       +420 255 000 111

Fax:       +420 255 000 110

e-mail:    office@havelpartners.cz