Návrh na předběžné projednání obžaloby jako možnost obhájce k zabránění konání hlavního líčení
Povinností obhájce po celou dobu trestního řízení je důsledně hájil zájmy svého klienta. Jako jedna z důležitých možností obhájce, jak splnit tuto povinnost po podání obžaloby, je podání návrhu na předběžné projednání obžaloby. Ačkoli trestní řád ukládá předsedovi senátu povinnost přezkoumat každou podanou obžalobu, zda splňuje zákonné požadavky, obhájce by neměl jen pasivně vyčkávat na nařízení hlavního líčení, ale měl by naopak soudu pomoci najít důvod pro nenařízení hlavního líčení.
Zatímco státní zástupce při podání obžaloby soudu shrne pro něj podstatné aspekty případu (velmi často pouze důkazy svědčící v neprospěch obžalovaného), obhájce nemá prakticky možnost se k obžalobě vyjádřit a to až do své závěrečné řeči. Obhajobě zbývá jediná možnost jak oslovit soud dříve, vyjádřit se k nashromážděným důkazům, rozporovat je a uvést stěžejní důvody obhajoby, a to podat návrh na předběžné projednání obžaloby.
V tomto návrhu, obdobně jako při seznámení se spisovým materiálem při ukončení vyšetřování v přípravném řízení, by obhajoba měla soudu uvést konkrétní důvody pro předběžné projednání obžaloby, resp. důvody pro jiné vyřízení věci než nařízení hlavního líčení.
Nejčastěji bude obhajoba namítat, že
V případě, že předseda senátu shledá, že jsou ve věci splněny okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 nebo jeho přerušení podle § 173 odst. 1 písm. a) až d), anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307, pak řízení zastaví, přeruší nebo vydá usnesení, kterým trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307 nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309.
Dále je možno v návrhu namítat, že věc patří do příslušnosti jiného soudu nebo má být posouzena jako přestupek, jiný správní delikt či kárné provinění. V tomto případu soud napraví věc tím, že rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání nebo postoupí věc jinému orgánu.
V případě že předseda senátu dojde k závěru, že skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba, buď pouze na tuto skutečnost upozorní osoby, kterým se doručuje opis obžaloby (že bude nadále skutek posuzován dle jiného ustanovení zákona) nebo vrátí věc státnímu zástupci k došetření.
Nejméně užívaný důvod pro předběžné projednání obžaloby je pak případ, kdy vzhledem k okolnostem věci by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu. Předseda senátu vždy nejdříve zjistí stanovisko obviněného a státního zástupce k sjednání dohody o vině a trestu a případně stanoví lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody.
Předseda senátu se po doručení návrhu s ním seznámí a ve většině případů projedná návrh v neveřejném zasedání. Zákon umožňuje i nařízení veřejného zasedání a dle § 185 odst. 2 tr.ř. i k usnadnění rozhodnutí i výslech obviněného a opatření potřebných vysvětlení (tj. výslech svědků). Bohužel k využití tohoto postupu nedochází v praxi příliš často. Ve většině případů je písemný návrh obhajoby na předběžné projednání obžaloby jen založen do trestního spisu.
Z pohledu obhajoby se však jedná o významnou protiváhu oproti obžalobě a měl by být v trestním řízení důsledně využíván. Je třeba si uvědomit, že obhajoba může kdykoli v průběhu celého trestního řízení předkládat důkazy svědčící ve prospěch obviněného a proto tyto důkazy může přikládat i k návrhu na předběžné projednání obžaloby či může navrhovat jejich provedení.
Mgr. Hana Zimová
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Pardubice - Dražkovice 181
533 33 Pardubice
Velké náměstí 1
500 03 Hradec Králové
Tel.: +420 466 310 691
Fax: +420 466 310 691
gsm: +420 724 794 986
e-mail: advokati@advokatijelinek.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz