V případě, že je dlužníkem nalézajícím se v úpadku právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, je dle § 3 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání povinna podat návrh na prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu. Právnická osoba v likvidaci má však tuto povinnost jen v případě předlužení.

Nositelem této povinnosti v rámci výše uvedených osob jsou konkrétně statutární orgán právnické osoby či jeho členové, její likvidátor (je-li předlužena), a zákonní zástupci fyzické osoby. V případě, že tyto osoby povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nesplní, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne. Odpovídat za vzniklou škodu nebudou pouze tehdy, podaří-li se jim prokázat, že škodu nezavinily. Důkazní břemeno neexistence zavinění tedy leží na těchto osobách. Je-li daných osob více, odpovídají věřitelům za vzniklou škodu společně a nerozdílně. Škodou se v tomto případě rozumí např. náklady soudního řízení vynaložené na vymáhání pohledávky, která vznikla v době, kdy byl již dlužník objektivně v úpadku, avšak návrh nepodal. Dále se uvedené osoby mohou nepodáním návrhu na prohlášení konkursu dopustit trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu dle § 126 odst. 2 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb. ).

Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu není splněna tehdy, jestliže bylo řízení o návrhu na prohlášení konkursu vinou těchto osob zastaveno nebo jestliže byl návrh zamítnut (např. z důvodu toho, že neobsahoval zákonné náležitosti).

Jde-li o návrh dlužníka, musí v něm předně uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. V případě úpadku formou insolvence musí dlužník označit minimálně dva věřitele a je dále povinen prokázat, že  není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Dle soudní praxe se za delší dobu považují minimálně 3 měsíce. V případě úpadku formou předlužení musí dlužník uvést minimálně dva věřitele a prokázat, že jsou jeho splatné závazky vyšší než jeho majetek (do ocenění majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat).

Dále musí dlužník k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Jak v této souvislosti plyne z díla Problémy konkursního řízení a jejich řešení, JUDr. Roman Kozel, Linde Praha a.s., 2003, „majetek musí být popsán přesně a určitě, aby ho bylo možno identifikovat. Nemovitosti zapisované do katastru nemovitostí musí být popsány tak, jako v návrhu na zápis práva do katastru nemovitostí. U movitých věcí musí být uveden jejich druh (např. osobní počítač), tovární značka, výrobní číslo popř. další údaje, počet kusů a místo výskytu věci.“ Je zřejmé, že majetek dlužníka nemusí tvořit výlučně věci movité a nemovité. Dlužník tak může být majitelem obchodních podílů v jiné společnosti, resp. akcií, cenných papírů, ochranných známek apod. I ty musí být co nejpřesněji identifikovány. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný. Z § 17 zákona o konkursu a vyrovnání navíc plyne, že je dlužník povinen odevzdat správci i své účetnictví a všechny potřebné doklady, jakož i poskytnout mu na jeho vyžádání nutná vysvětlení.

Po stránce formální musí být z návrhu zřejmé, kterému soudu je určen (tímto soudem bude obecně krajský soud, v jehož obvodu se nachází u právnické osoby sídlo, u fyzické osoby – podnikatele místo podnikání, u fyzické osoby – nepodnikatele bydliště), kdo jej činí (dlužník musí být v návrhu náležitě identifikován – v případě podnikatele musí uvést svou obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo, resp. místo podnikání, u nepodnikatele – fyzické osoby své jméno, příjmení a bydliště), jaké věci se týká a co sleduje (k osvědčení úpadku viz výše). Návrh musí být dlužníkem podepsán a datován. Má-li dlužník více členů statutárního orgánu, popř. tvoří-li statutární orgán dlužníka více osob, stačí, je-li návrh podepsán pouze jednou z těchto osob. Pokud kupř. společenská smlouva společnosti s ručením omezeným předepisuje jednatelům povinnost jednat společně, podá návrh jako osoba k tomu oprávněná i jen jeden z jednatelů. 

Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu osvědčeno, že je dlužník v úpadku, soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu. Proti tomuto usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.