29. 1. 2003
ID: 20823upozornění pro uživatele
Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů předkládaný v souvislosti s návrhem zákona,kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Návrh
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne …………….,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. , ústavního zákona č. 300/2000 Sb. , ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb. , se mění takto:
1. Čl. 82 zní:
„Čl. 82
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a nestranní. Jejich nezávislost a nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vůli z funkce soudce odvolat; výjimkou je odvolání soudce z funkce a zánik funkce soudce rozhodnutím soudu v kárném řízení z důvodů stanovených zákonem. Zákon dále stanoví, kdy dochází k zániku funkce soudce, který byl odsouzen za trestný čin, v případech nezpůsobilosti soudce vykonávat funkci ze závažných zdravotních důvodů a případech, kdy soudce přestal splňovat podmínky stanovené pro jmenování do funkce soudce.
(3) Soudce nelze proti jeho vůli přeložit k jinému soudu; výjimkou je přeložení soudce k jinému soudu bez jeho souhlasu v důsledku zákonem provedených změn organizace nebo obvodů soudů nebo dočasné přidělení soudce k jinému soudu, je-li to nezbytné pro zajištění řádného výkonu soudnictví; podmínky takového přeložení nebo dočasného přidělení stanoví zákon.
(4) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva podle čl. 10 nebo 10a, může být soudce se svým souhlasem a za podmínek takovou mezinárodní smlouvou stanovených vyslán k výkonu soudnictví mimo území České republiky.
(5) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu, člena vlády a člena zastupitelstva územního samosprávného celku. Výkon funkce soudce není slučitelný s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s výjimkou státní správy soudů. Zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi jsou funkce soudce nebo její výkon neslučitelné.“.
2. V čl. 91 odstavec 2 zní:
„(2) Působnost, organizaci a státní správu soudů stanoví zákon.“.
3. V čl. 93 odstavec 1 zní:
„(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení; funkce se ujímá složením slibu. Funkce soudce zaniká uplynutím kalendářního roku, ve kterém soudce dosáhl věku stanoveného zákonem.“.
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne …………….,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. , ústavního zákona č. 300/2000 Sb. , ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb. , se mění takto:
1. Čl. 82 zní:
„Čl. 82
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a nestranní. Jejich nezávislost a nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vůli z funkce soudce odvolat; výjimkou je odvolání soudce z funkce a zánik funkce soudce rozhodnutím soudu v kárném řízení z důvodů stanovených zákonem. Zákon dále stanoví, kdy dochází k zániku funkce soudce, který byl odsouzen za trestný čin, v případech nezpůsobilosti soudce vykonávat funkci ze závažných zdravotních důvodů a případech, kdy soudce přestal splňovat podmínky stanovené pro jmenování do funkce soudce.
(3) Soudce nelze proti jeho vůli přeložit k jinému soudu; výjimkou je přeložení soudce k jinému soudu bez jeho souhlasu v důsledku zákonem provedených změn organizace nebo obvodů soudů nebo dočasné přidělení soudce k jinému soudu, je-li to nezbytné pro zajištění řádného výkonu soudnictví; podmínky takového přeložení nebo dočasného přidělení stanoví zákon.
(4) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva podle čl. 10 nebo 10a, může být soudce se svým souhlasem a za podmínek takovou mezinárodní smlouvou stanovených vyslán k výkonu soudnictví mimo území České republiky.
(5) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu, člena vlády a člena zastupitelstva územního samosprávného celku. Výkon funkce soudce není slučitelný s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s výjimkou státní správy soudů. Zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi jsou funkce soudce nebo její výkon neslučitelné.“.
2. V čl. 91 odstavec 2 zní:
„(2) Působnost, organizaci a státní správu soudů stanoví zákon.“.
3. V čl. 93 odstavec 1 zní:
„(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení; funkce se ujímá složením slibu. Funkce soudce zaniká uplynutím kalendářního roku, ve kterém soudce dosáhl věku stanoveného zákonem.“.
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
