Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce
Podstatou předkládané novely zákona, který se nachází ve druhém čtení v PS, je tak vymezení okruhu majetku, který přejde z okresních úřadů na Pozemkový fond, jedná se tudíž o vymezení právního statutu tohoto majetku, který se nachází ve státním vlastnictví a zpravidla slouží zemědělské výrobě. Tento problém se názorně projevuje v oblasti zahrádkářské půdy, neboť nelze dle zákona o prodeji státní půdy převádět půdu, která není ve správě Pozemkového fondu. Přinášíme dále i stanovisko vlády k návrhu zákona.
Poslanecká sněmovna
2002
IV. volební období
19
Návrh
poslanců Jana Grůzy, Ladislava Skopala, Veroniky Nedvědové, Pavla Kováčika a dalších
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
Zákon
ze dne ...............2002
kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I.
Zákon č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:
1. V části první § 11 odstavec 1 zní:
„(1) Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí do správy Pozemkového fondu České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, s nimiž ke dni účinnosti tohoto zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.“
2. V části první § 11 odstavec 3 zní:
„(3) Podle odstavce 1 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Do správy Pozemkového fondu podle odst. 1 rovněž nepřecházejí pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny zemědělské výrobě.“
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
V zákoně č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, jsou pozemky přecházející z okresních úřadů do správy Pozemkového fondu vymezeny tak, že na Pozemkový fond nepřecházejí pozemky vymezené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) až d) zákona o půdě, tj. zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Nadále tak přetrvává dvojí právní režim ve vztahu k zemědělským pozemkům ve vlastnictví státu, kdy větší část zemědělských pozemků ve vlastnictví státu spravuje Pozemkový fond České republiky a zbývající část bude delimitována na třetí subjekt v souvislosti se zrušením okresních úřadů.
Na Pozemkový fond tak nepřecházejí ani pozemky, které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů (§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o půdě). Ve většině případů však toto rozhodnutí o využití území pro těžbu nerostů nebrání zemědělskému využití pozemků a není tudíž zpravidla ani nutné dočasné vynětí těchto pozemků ze zemědělského půdního fondu. Převážně se tudíž jedná o půdu trvale zemědělsky obdělávanou, která nebyla nikdy vyňata ze zemědělského půdního fondu. Pokud se již jedná o půdu dočasně neobdělávanou, obvykle jsou tyto pozemky po ukončení platnosti rozhodnutí znovu vráceny zemědělskému obhospodařování. Jedná se tudíž o kvalitativně zcela odlišnou situaci oproti pozemkům vymezeným v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona o půdě, které se týká pozemků, na nichž se nachází hřbitov, § 17 odst. 1 písm. b) pozemků, které jsou určeny pro obranu státu a § 17 odst. 1 písm. d) pozemků chráněných podle zvláštních předpisů, neboť v případě pozemků vymezených v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o půdě, mohou tyto jen zcela výjimečně sloužit zemědělské výrobě a následná možnost jejich vrácení zemědělskému obhospodařování je mnohem méně pravděpodobnější než v případě pozemků, které jsou předmětem tohoto návrhu novely zákona. Jedná se tudíž o problém správy zemědělských pozemků Pozemkovým fondem, kdy stávající právní úprava by přinesla řadu obtíží z hlediska dalšího zemědělského využívání půdy, která je zpravidla stále zemědělsky využívána a to typicky např. jako půda v zahrádkářských osadách.
Podstatou předkládané novely zákona je tak vymezení okruhu majetku, který přejde z okresních úřadů na Pozemkový fond, jedná se tudíž o vymezení právního statutu tohoto majetku, který se nachází ve státním vlastnictví a zpravidla slouží zemědělské výrobě. Tento problém se názorně projevuje v oblasti zahrádkářské půdy, neboť nelze dle zákona o prodeji státní půdy převádět půdu, která není ve správě Pozemkového fondu. Novela zákona o prodeji státní půdy upravila nároky uživatelů pozemků ve státním vlastnictví, které se nacházejí v zahrádkářských osadách a je proto nutné, aby i pozemky, které jsou předmětem předloženého návrhu, byly takto řešeny a ošetřeny. V souvislosti s vazbou na zahrádkářské osady je třeba především připomenout, že v dobývacích prostorech byla značná část pozemků zkultivována právě tímto způsobem a pokud tyto státní pozemky nejsou toho času ve správě Pozemkového fondu, směřuje tento návrh k odstranění výrazného opomenutí dosavadní právní úpravy a odstranění diskriminace značné části zahrádkářů, kteří by v případě zamítnutí tohoto návrhu nemohli realizovat postup dle zákona o prodeji státní půdy, tj. zákona č. 95/1999 Sb. , ve znění zákona č. 253/2001 Sb. , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V případě zahrádkářů stanovil zákon o prodeji státní půdy nejenom přednostní právo, ale do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. Pro ostatní zemědělce pak zákon o prodeji státní půdy stanovil přijatelné kupní ceny, které vycházejí ze základní ceny zjištěné podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížené o srážky, s akceptovatelným režimem bezúročných splátek až po dobu třiceti let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy s přednostním právem osob, které mají pozemky pronajaty od Pozemkového fondu minimálně po dobu pěti let. Nemožnost realizovat postup dle zákona o prodeji státní půdy by tak jak pro zahrádkáře, tak i pro ostatní zemědělce, měla za následek značné ztížení možnosti získat do svého vlastnictví zemědělské pozemky a to pro složitost procedury a odlišnost kupní ceny.
Je třeba znovu zdůraznit, že se jedná o zemědělskou půdu na které probíhá kontinuálně po celou dobu těžby zemědělská výroba, případně půdu sice dočasně odňatou zemědělskému využití, ale s perspektivou jejího navrácení zemědělskému využití.
Navrhovaná změna je tak plně v souladu s platným zněním zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, neboť je nutno zdůraznit, že se jedná o pozemky, které jsou stále součástí zemědělského půdního fondu. Dle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je zemědělský půdní fond základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Nepřijetí tohoto návrhu by tak znamenalo, že by do správy Pozemkového fondu nepřešly pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a zpravidla jsou také stále zemědělsky využívané s tím, že se jedná o velké výměry půdy v řádu desetitisíců hektarů s tím, že v některých okresech se může jednat až o třetinu státní půdy.
Navrhovaný zákon není v rozporu s právem Evropské unie, neboť daná problematika není komunitárním právem upravena. Dopad na státní rozpočet: navrhovaná změna se promítne do státního rozpočtu snížením nákladů na výkon správy státního zemědělského majetku, neboť správu zemědělských pozemků bude vykonávat za stát jedna specializovaná organizace, kterou je Pozemkový fond ČR. Navíc odpadnou náklady nutné na zpracování geometrických oddělovacích plánů, které by se za současného právního stavu zpracovávaly ve většině případů, aby bylo možno v katastru nemovitostí zapsat výkon správy pro příslušný subjekt.
Zvláštní část
K čl. I.
Navrhované znění ustanovení § 11 odst. 1 vymezuje jednoznačně majetek, který od okresních úřadů převezme do správy Pozemkový fond, vzhledem k právním účinkům zákona o půdě lze vypustit slova „pokud tento majetek stát nabyl po 24. červnu 1991“. Namísto toho se výslovně deklaruje příslušnost okresních úřadů s majetkem hospodařit.
Navrhované znění ustanovení § 11 odst. 3 výslovně odkazuje na ustanovení § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) a z navrhované dikce je tak zcela jednoznačné, že pozemky určené pro těžbu nerostů, pokud tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle zákona, přecházejí do správy Pozemkového fondu.
K čl. II.
Vzhledem k závažnosti navrhovaného zákona se navrhuje účinnost dnem vyhlášení.
Jan Grůza v. r.
Ladislav Skopal v. r.
Veronika Nedvědová v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Marian Bielesz v.r.
Jiří Hanuš v.r.
Jaroslav Lobkowicz v.r.
Michal Hašek v.r.
Jiří Papež v.r.
Srovnání návrhu novely § 11 odst. 1 a 3 zákona č. 290/2002 Sb. s platným zněním
Současný platný právní stav je vyznačen kurzivou.
Návrh nového znění je vyznačen tučně.
§ 11
(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí z okresních úřadů do správy Pozemkového fondu České republiky ( dále jen "Pozemkový fond" ) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond a nebo do něj náleží podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, pokud tento majetek stát nabyl po 24. červnu 1991, s výjimkou pozemků, které Pozemkový fond podle zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nespravuje,18) a pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
§ 11
(1) Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí do správy Pozemkového fondu České republiky ( dále jen " Pozemkový fond" ) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, s nimiž ke dni účinnosti tohoto zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
-
-
(3) Podle odstavce 1 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny k zemědělské výrobě.
(3) Podle odstavce 1 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Do správy Pozemkového fondu podle odst. 1 rovněž nepřecházejí pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny zemědělské výrobě.
18) § 17 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb. ,
o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a
o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. ,
o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky,
ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. ,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 19)
Vláda projednala a posoudila na jednání své schůze dne 4. září 2002 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb. , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. , a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 19) a s věcným záměrem tohoto návrhu zákona vyjádřila s o u h l a s .
Vláda však zároveň n e s o u h l a s í s tím, aby byl předložený návrh zákona přijímán v navržené podobě, neboť navržená dikce znamená retroaktivní účinky navržené novely s možnými negativními dopady na majetkové vztahy a navrhuje, aby ustanovení § 11 odst. 1 bylo přijato v tomto znění:
„(1) Dnem 1. března 2003 přecházejí do správy Pozemkového fondu České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně půdního fondu, s nimiž k 28. únoru 2003 je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud tento zákon dál nestanoví jinak.“.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz