PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2002
IV. volební období
___________________________________________________________




71



Vládní návrh




na vydání



zákona, kterým se mění zákon č.  320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.




















Z Á K O N


ze dne ………….2002,


kterým se mění zákon č.  320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Č Á S T P R V N Í
Změna zákona o finanční kontrole

Čl. I

Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , se mění takto:


1. V § 1 odst. 3 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „na kontrolu hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a)“.
Poznámka pod čarou č. 2a zní: „§ 36 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. “.


2. V § 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 5, 6 a 7 zní:
„a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky7),

___________________________________________________________________________
5) § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
6) Například zákon č. 551/1991 Sb. , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Například zákon č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.“.


3. V § 2 se na konci písmene d) doplňují slova „v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,“.


4. V § 4 odst. 2 se slova „v odstavci 1 písm. a)“ nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. d)“.


5. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)“.


6. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

㤠9a

Působnost kraje

(1) Kraje zpracovávají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol obcí ve svém územním obvodu.

(2) Působnost stanovená kraji podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“.


7. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).“.


8. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)“.


9. V § 27 odst. 2 se slova „§ 11 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3 a 4“.


10. V § 29 odstavec 2 zní:
7
„(2) Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává

a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí,

b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu13), po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,

c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) statutární orgán právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu,

e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace
a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,

f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje,

g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu obce,

h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde
o útvar interního auditu hlavního města Prahy,

i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde
o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,

j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.“.


11. V § 29 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle odst. 2 obdobně.“.

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4,5 a 6.


12. V § 29 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 a 5.“.


13. V § 29 odst. 6 větě první a třetí se za slovo „obce“ vkládají slova „a městské části hlavního města Prahy“.



14. V § 32 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:

„(4) Od 1. ledna 2004 se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a 29 odst. 3 řídí služebním zákonem28).


28) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb. , o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).“.

15. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně poznámky pod čarou č. 28a zní:

㤠32a

Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Armády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu28a).


28a) Např. zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 555/1992 Sb. , o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.“



Č Á S T D R U H Á
Změna zákona č. 309/2002 Sb.

Čl. II

V zákoně č. 309/2002 Sb. , o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), se část čtyřicátá devátá zrušuje.



Č Á S T T Ř E T Í
ÚČINNOST

Čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.




D ů v o d o v á z p r á v a

1. Obecná část:


Návrh novely zákona je předkládán z důvodů dořešení zásadního požadavku Evropské komise na zajištění pracovněprávní ochrany interních auditorů. Přes to, že ustanovení zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále zákon o finanční kontrole), zakotvují požadavek funkční nezávislosti útvaru interního auditu a vyloučení nežádoucích zásahů směřujících k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu, neobsahují právní pojistky proti odvolávání interních auditorů. V rámci předběžného uzavírání kapitoly 28 – Finanční kontrola bylo Evropskou komisí důsledně požadováno dodatečné vyřešení pracovně právní ochrany interních auditorů.

Pro vyloučení jakéhokoliv vnějšího zásahu (standard 1110.A1) a v zájmu objektivity interních auditorů (standard 1120) požaduje Evropská komise zakotvení právních pojistek, které zajistí „minimum pracovní jistoty” pro interního auditora. Důvodem je reálné riziko, že vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy budou považovat činnost interního auditu za určitou komplikaci při plnění své funkce. Nezbytná právní pojistka funkční nezávislosti interního auditora by měla zabránit snadným změnám v jeho pracovním zařazení. Tyto změny by proto měly být podle požadavku Evropské komise záležitostí specifického odsouhlasení nebo alespoň projednání s třetí stranou.

V 7. dodatečné informaci, předané Evropské komisi Ministerstvem zahraničních věcí dne 4. října 2001, Česká republika přijala návrh Evropské komise řešit tuto problematiku nařízením vlády a umožnit tím předběžné uzavření kapitoly 28 – Finanční kontrola.

Navržená úprava mění a doplňuje znění § 29 zákona o finanční kontrole tak, že stanoví povinnost vedoucímu orgánu veřejné správy projednat jmenování a odvolávání vedoucího útvaru interního auditu, případně zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zákona, s vedoucím orgánu, v jednotlivých případech uvedeným v § 29 odst. 3 (ministr financí, vedoucí ústředního orgánu státní správy, který je správcem kapitoly státního rozpočtu, atd.). Vedoucího útvaru interního auditu, případně zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zákona, je v územních samosprávných celcích navrženo jmenovat radou územního samosprávného celku na návrh ředitele krajského úřadu nebo starosty obce.

Má-li být pro jmenování nebo odvolávání vedoucího pracovníka útvaru interního auditu nebo zvlášť pověřeného zaměstnance požadována součinnost dalšího státního orgánu, musí být tato povinnost stanovena v právních předpisech upravujících finanční kontrolu vzhledem k tomu, že jde o zcela specifickou skupinu zaměstnanců.

Další úpravy výstižněji vymezují pojem orgán veřejné správy a konkretizují pojem vedoucí orgánu veřejné správy, definované v § 2 písm a) a d) zákona o finanční kontrole. V souvislosti s povinností Ministerstva financí předkládat vládě souhrnnou roční zprávu o výsledcích finanční kontroly za celou veřejnou správu, včetně územních samosprávných celků, je nezbytné zapracovat do zákona o finanční kontrole působnost ke zpracování souhrnných ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol 6 250 obcí. Navrhuje se založit tuto působnost krajům a zároveň se stanoví, že tato činnost je výkonem přenesené působnosti.

Návrh novely zákona o finanční kontrole odpovídá ústavnímu pořádku České republiky a je v souladu s jejím právním řádem.

Problematika finanční kontroly není v legislativě ES řešena samostatně, ale je zapracována do řady právních aktů. Problematika postavení interních auditorů a jejich funkční nezávislosti je řešena v Nařízení Rady č. 762 /2001 ze dne 9. dubna 2001, doplňující Finanční nařízení ze dne 21. 12. 1977. Návrh zákona o finanční kontrole neobsahoval harmonizační ustanovení ani rozdílovou tabulku, jak ukládá usnesení vlády ČR č. 257, neboť se nejednalo o transpozici směrnic ES, ale o adaptaci českého právního řádu na budoucí přímou aplikovatelnost nařízení a rozhodnutí Evropských společenství. Obdobně návrh novely zákona o finanční kontrole neobsahuje tyto údaje. Předložený návrh novely není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, není rovněž v rozporu ani s Evropskou dohodou o přidružení ČR k ES ani s obecnými zásadami práva ES.

V souvislosti s přijetím návrhu novely se nepředpokládá vznik finančních nároků na státní rozpočet.



2. Zvláštní část:


K části první, čl. I

K bodu 1 - Z působnosti zákona o finanční kontrole se vyjímá kontrola veřejných prostředků, pro které z důvodu jejich zvláštního charakteru připouští § 36 zákona o účetnictví zpracování zvláštních standardů. Jde o veřejné prostředky, se kterými hospodaří ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby. Důvodem je skutečnost, že tímto majetkem je financovaná činnost podléhající přísným režimům konspirace. Financování této činnosti je vedeno v souladu s § 36 odst. 3 zákona o účetnictví. V této části financování by měly mít uvedené složky vytvořeny podmínky pro vybudování dekoncentrovaného a konspirativního systému kontroly, který zajistí hospodárnost vynakládaných prostředků, ale neohrozí jejich vlastní činnost.

K bodu 2 - Pod pojem orgán veřejné správy se doplňují příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky podle § 24 zákona č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, aby ustanovení § 2 písm a) bylo v souladu s § 9 a 29 odst. 5 zákona, jejichž znění vychází z předpokladu, že tyto organizace orgánem veřejné správy jsou. V průběhu legislativního procesu byly příspěvkové organizace územních samosprávných celků z pojmu orgánu veřejné správy omylem vyjmuty, ačkoliv záměrem zpracovatele zákona bylo příspěvkovou organizaci územního samosprávného celku pod tento pojem zahrnout. Dále se pod pojem orgán veřejné správy doplňují právnické osoby zřizované k plnění úkolů veřejné správy na základě zvláštního právního předpisu, které hospodaří s veřejnými prostředky. Důvodem tohoto doplnění je potřeba zahrnout pod pojem orgán veřejné správy např. zaměstnanecké pojišťovny, zřizované na základě zákona č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, které provádějí všeobecné zdravotní pojištění jako Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pod pojem orgán veřejné správy se doplňuje městská část hlavního města Prahy tak, aby ustanovení zákona o finanční kontrole byla v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, podle kterého městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole. Pojem ostatní státní organizace ve smyslu § 54 zákona č. 219/2000 Sb. , o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, se nahrazuje pojmy státní příspěvková organizace a státní fond. Návrh předpokládá vyjmout z pojmu orgánu veřejné správy státní podniky. Zákonem č. 501/2001 Sb. , kterým se mění obchodní zákoník a některé další zákony, byly státní podniky vyjmuty z působnosti zákona č. 219/2000 Sb. a jsou nadále povinny hospodařit s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů. Vzhledem k této skutečnosti se navrhuje nestanovit státním podnikům zákonnou povinnost zřizovat vnitřní kontrolní systém podle zákona o finanční kontrole. Do poznámky pod čarou č. 6 se doplňuje zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu odstranění výkladových nejasností, zda jsou veřejné vysoké školy a státní vysoké školy jako právnické osoby, zřizované zvláštním právním předpisem k plnění úkolů veřejné správy, orgánem veřejné správy.


K bodu 3 – Navrhuje se výslovně jmenovat konkrétní osobu, která se považuje pro účely zákona o finanční kontrole za vedoucího orgánu veřejné správy v obci, v hlavním městě Praze a ve statutárním městě. Vzhledem k tomu, že na úrovni územních samosprávných celků převládá kolektivní forma rozhodování a kompetence vedoucího orgánu veřejné správy podle zákona o finanční kontrole jsou rozděleny mezi několik orgánů územního samosprávného celku (zastupitelstvo, rada, starosta nebo hejtman, tajemník obecního úřadu nebo ředitel krajského úřadu), vznikají výkladové nejasnosti, kdo je vedoucím orgánu veřejné správy v obci (zda starosta nebo tajemník) a hlavním městě Praze (zda primátor nebo ředitel Magistrátu). Proto se navrhuje výslovně stanovit, že v obci se za vedoucího orgánu veřejné správy považuje starosta obce, který zastupuje podle § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, obec navenek a podle § 109 odst. 1 zákona o obcích stojí v čele obecního úřadu. V hlavním městě Praze se navrhuje určit za vedoucího orgánu veřejné správy ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, který rovněž podle § 81 zákona č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, stojí v čele Magistrátu hlavního města Prahy a je nadřízen všem zaměstnancům zařazeným do Magistrátu hlavního města Prahy.


K bodu 4 – Navrhuje se oprava v zákoně chybně uvedeného písmene a). Vedoucí orgánu veřejné správy je povinen v případě absencí kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti tato kritéria stanovit na základě konkrétních podmínek daného subjektu.


K bodu 5 - Působnost k výkonu veřejnosprávní kontroly u ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb se navrhuje ponechat pouze Ministerstvu financí a nikoliv územním finančním orgánům.


K bodu 6 - Ve vazbě na § 22 zákona o finanční kontrole, podle kterého obce předkládají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol krajům a kraje Ministerstvu financí, se navrhuje založit působnost krajům ke zpracování souhrnných ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol obcí v územním obvodu kraje.


K bodu 7 - Do rozsahu kontrolních činností vykonávaných při následné veřejnosprávní kontrole se doplňuje, v souladu s působností kontrolních orgánů podle § 7 až 10 zákona, prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly orgánů veřejné správy.

K bodu 8 - U Bezpečnostní informační služby se z působnosti vnitřního kontrolního systému vyjímá kontrola hospodaření s majetkem zvláštního charakteru, z důvodů uvedených pod bodem 1.

K bodu 9 - Navrhuje se oprava chybného odkazu v § 27 odst. 2 pro zaměření předběžné a průběžné kontroly na správná ustanovení § 11 odst. 3 a 4 zákona.


K bodu 10 a 11 - Ustanovení podrobněji upravuje postup vedoucích orgánů veřejné správy při jmenování a odvolávání vedoucích útvarů interního auditu, případně postup pro pověřování zaměstnance zajišťováním interního auditu ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o finanční kontrole a jeho odvolávání.

Úloha služby interního auditu v orgánech veřejné správy nebude ve všech aspektech shodná. Zajištění funkce interního auditu by mělo být adekvátní složitosti systému finančního řízení a kontroly příslušného stupně orgánu veřejné správy.

U ústředních orgánů státní správy a ostatních organizačních složek státu, které jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu podle zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a realizátory státní strukturální politiky podle zákona č. 2/1969 Sb. a které současně zajišťují úkoly vlastní účetní jednotky, je patrný význam pozice útvaru interního auditu a jeho vedoucího. V zájmu zajištění nezávislosti interního auditu při správě kapitoly státního rozpočtu je v postupech vedoucích orgánů veřejné správy uvedených v tomto ustanovení pod písmenem b) před jmenováním a odvoláním vedoucího útvaru interního auditu navrženo projednání připravovaných opatření s ministrem financí. V případě jmenování a odvolávání vedoucího útvaru interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu je pod písmenem c) navrženo projednání připravovaného opatření s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Důvodem je skutečnost, že hospodaření NKÚ podléhá kontrole Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

V postupu ministra financí je v ustanovení pod písmenem a) před jmenováním a odvoláváním vedoucího útvaru interního auditu Ministerstva financí navržena forma projednání připravovaných opatření ve vládě České republiky.

U právnické osoby zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu k plnění úkolů veřejné správy, která zajišťuje úkoly vlastní účetní jednotky, je v zájmu zajištění nezávislosti interního auditu při správě veřejných prostředků pro postup vedoucích těchto právnických osob uvedených v tomto ustanovení pod písmenem d) před jmenováním a odvoláním vedoucího útvaru interního auditu právnické osoby navrženo projednání připravovaných opatření s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby.

U organizačních složek státu, které jsou účetními jednotkami (s výjimkou správců kapitol státního rozpočtu), státních příspěvkových organizací a státních fondů je v zájmu zajištění nezávislosti interního auditu při správě veřejných prostředků pro postup vedoucích těchto organizačních složek a organizací uvedených v ustanovení pod písmenem e) před jmenováním a odvoláním vedoucího útvaru interního auditu navrženo projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu nebo organizace v působnosti tohoto orgánu.

U územních samosprávných celků – krajů, obcí, hlavního města Prahy, a rovněž u městské části hlavního města Prahy, je na úseku správy příslušného územního rozpočtu při plnění úkolů veřejné správy v samostatné a přenesené působnosti podle zvláštních právních předpisů, a dále na úseku plnění úkolů provozu vlastní účetní jednotky, význam a postavení útvaru interního auditu a jeho vedoucího obdobné jako u ústředních orgánů státní správy. V zájmu zajištění nezávislosti interního auditu při správě územního rozpočtu je navrženo jmenování a odvolávání vedoucího útvaru interního auditu radou, na návrh vedoucího orgánu uvedeného v tomto ustanovení pod písmeny f)-i). Záměrem návrhu jmenovat a odvolávat interní auditory radou je snaha sjednotit ustanovení zákona o finanční kontrole s ustanoveními zákona o krajích (podle § 59 zákona o krajích je radě vyhrazeno jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu) a zákona o obcích (podle § 102 zákona obcích je radě vyhrazeno jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu).

U příspěvkových organizací územních samosprávných celků je v zájmu zajištění nezávislosti interního auditu při správě veřejných prostředků pro postup statutárních orgánů těchto organizací uvedených v ustanovení pod písmenem j) před jmenováním a odvoláním vedoucího útvaru interního auditu navrženo projednání s vedoucím územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace, pokud jde o útvar interního auditu této organizace.


K bodu 12 - Zajištěním následné veřejnosprávní kontroly může být pověřen útvar interního auditu. S ohledem na obsah výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 a 5 zákona je konstatováno, že tato činnost není v rozporu s nezávislým výkonem funkce interního auditu.

K bodu 13 - V souvislosti se začleněním městské části hlavního města Prahy pod orgán veřejné správy podle § 2 písm. a) zákona je navrženo umožnit městským částem hlavního města Prahy, které mají méně jak 15 000 obyvatel, nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření, obdobně jako je tomu u obcí, majících méně jak 15 000 obyvatel.

K bodu 14 – Nabytím účinnosti zákona o státní službě se jmenování a odvolání interních auditorů ve správních úřadech bude řídit služebním zákonem.

K bodu 15 – Vyjmenované složky jsou nuceny operativně řešit situace, při kterých je vyloučeno provádění předběžné řídící kontroly. Jedná se zejména o zásahy při živelných pohromách, požárech, dopravních nehodách atd.


K části druhé, čl. II

V souvislosti s navrhovaným doplněním ustanovení § 32 o znění odstavce 4 (viz bod 14) se zrušuje novela § 29 odst. 2 zákona o finanční kontrole, řešící jmenování a odvolání interních auditorů po nabytí účinnosti zákona o státní službě, která byla provedena částí čtyřicátou devátou zákona č. 309/2002 Sb. .


K části třetí, čl. III.

S ohledem na závěry negociačních jednání s Evropskou komisí a s přihlédnutím ke lhůtám legislativního procesu se předpokládá nabytí účinnosti zákona jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů.





V Praze dne 18. září 2002



předseda vlády





ministr financí


ZÁKON
ze dne ......2001
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
(zákon o finanční kontrole)


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy ) stanoví.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního předpisu ) a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky, podle zvláštního právního předpisu.1)
(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem, na kontrolu hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a) a na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů, ) a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů, ) s výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.

§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, ) územní samosprávný celek, jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem ) a ostatní státní organizace, ) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky7),
b) kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká, a je příjemcem veřejné finanční podpory,
c) kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto nebo jiného zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat,
d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
e) osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
f) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje,
g) veřejnými prostředky veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a),
h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a),
i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu ) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
j) veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv nebo k plnění úkolů veřejné správy,
k) poskytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správy, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,
l) správností finanční a majetkové operace (dále jen „operace”) její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností,
m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,
n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

§ 3
Finanční kontrola
(1) Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému finančního řízení, zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Tvoří ji
a) systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až 11,
b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24,
c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až 31.
(2) Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití (dále jen „veřejnosprávní kontrola”).
(3) Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. )
(4) Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje
d) finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen „řídící kontrola”),
e) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací (dále jen „interní audit”).

§ 4
Hlavní cíle finanční kontroly
(1) Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat
f) dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
g) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobených zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností,
h) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
i) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
(2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. a) v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.
§ 5
Organizační zajištění finanční kontroly
Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména
j) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů,
k) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů; ) za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí jakoby nebyl odsouzen,
l) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,
m) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4,
n) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny.

§ 6
Kontrolní metody a kontrolní postupy
(3) Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody:
o) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho porovnání s příslušnou dokumentací,
p) sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými prostředky,
q) šetření a ověřování skutečností, týkajících se operací,
r) kontrolní výpočty,
s) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.
(4) Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy:
t) schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladů připravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění,
u) operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv,
v) hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové hospodaření,
w) revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení.
(5) Kontrolní metody a kontrolní postupy lze použít pouze v souladu s pravidly stanovenými pro výkon finanční kontroly zvláštním právním předpisem ) a tímto zákonem.
(6) Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví prováděcí právní předpis.


ČÁST DRUHÁ
Veřejnosprávní kontrola

Hlava I
Působnost kontrolních orgánů
§ 7
Působnost Ministerstva financí
(7) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě.
(8) Ministerstvo financí a územní finanční orgány vykonávají veřejnosprávní kontrolu pokud zvláštní právní předpis ) nestanoví jinak u
x) organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních organizací,7) a to včetně prověřování dokladů o přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),
y) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,
z) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.

(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a).


§ 8
Působnost správců kapitol státního rozpočtu
(9) Správce kapitoly státního rozpočtu ) je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
(10) Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.
§ 9
Působnost územních samosprávných celků
(11) Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.
(12) Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(13) Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.


§ 9a

Působnost kraje

(1) Kraje zpracovávají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol obcí ve svém územním obvodu.

(2) Působnost stanovená kraji podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 10
Působnost okresních úřadů
(14) Okresní úřady vykonávají ve svých správních obvodech veřejnosprávní kontrolu u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti a u státních podniků, ke kterým vykonávají funkci zakladatele podle zvláštního právního předpisu.
(15) Při výkonu veřejnosprávních kontroly u obcí a jimi zřízených organizací prověřují okresní úřady pouze
aa) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu,
bb) soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu,
cc) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky.
§ 11
Společná ustanovení
k působnosti kontrolních orgánů
(16) Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředků, prověřují kontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje orgány veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění.
(17) Kontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
(18) Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osob s veřejnými prostředky kontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby
dd) dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací,
ee) přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům,
ff) provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv.
(19) Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací zejména, zda
gg) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředky,
hh) přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kriteria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,
ii) opatření přijatá příslušnými orgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobami plněna.

(5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).

Hlava II
Procesní pravidla
§ 12
Vyloučení střetu zájmů
Z důvodu vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními jsou vedoucí kontrolních orgánů povinni zajistit, aby zaměstnanci, kteří vykonávají veřejnosprávní kontrolu, ani osoby jim blízké, ) nebyly ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu této kontroly v právním nebo v jiném vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivnosti jejich výkonu.

§ 13
Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě
(20) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí částí třetí zákona o státní kontrole,11) nestanoví-li tento zákon jinak.
(21) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole11) pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.
(22) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1.
(23) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace.

§ 14
Zahájení veřejnosprávní kontroly
vykonávané na místě
(24) Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě je zahájena předložením písemného pověření kontrolního orgánu kontrolované osobě.
(25) Kontrolovaná osoba je povinna na vyžádání kontrolního orgánu předložit výsledky předchozích kontrol, které mají vztah k předmětu kontroly podle odstavce 1.

§ 15
Ukončení veřejnosprávní kontroly
vykonávané na místě
Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě je ukončena
jj) marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo odvolání podle zvláštního právního předpisu, )
kk) dnem doručení rozhodnutí kontrolního orgánu, proti kterému se nelze dále odvolat podle zvláštního právního předpisu. )

§ 16
Přizvané osoby
(26) V zájmu odborného posouzení věci při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě, mohou být přizvány další osoby například znalci a tlumočníci ) nebo odborní experti. Na přizvané osoby se vztahují ustanovení tohoto zákona a část třetí zákona o státní kontrole11) obdobně.
(27) Při výběru přizvané osoby je kontrolní orgán povinen dbát práv a právem chráněných zájmů kontrolované osoby.
(28) Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole podle odstavce 1.


§ 17
Pokuty za maření veřejnosprávní kontroly
vykonávané na místě
(29) Pokud kontrolované osoby nezajistily ani v dodatečně stanovené lhůtě plnění povinností podle zvláštního právního předpisu ) a nedosáhlo-li se toho ani opakovaným ukládáním pořádkových pokut fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu, ) kontrolní orgány mohou uložit kontrolovaným osobám pokutu za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě až do výše 1 000 000 Kč. Při ukládání pokuty za maření této kontroly se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(30) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne nesplnění povinnosti kontrolovanou osobou v dodatečně stanovené lhůtě.

§ 18
Opatření k nápravě
(31) Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
(32) Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis ) nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. )
(1)
§ 19
Informace o uložení opatření k nápravě
(33) Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění.
(34) Kontrolované osoby jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jim tento orgán stanovil.
(35) Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1.

§ 20
Pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků
(36) V případě, že kontrolované osoby, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, tato opatření nepřijaly nebo je nesplnily v určených termínech, mohou jim kontrolní orgány uložit pokutu za nepřijetí nebo za neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků až do výše 1 000 000 Kč.
(37) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy se kontrolní orgány dozvěděly, že kontrolované osoby nepřijaly nebo nesplnily přijatá opatření k nápravě nedostatků, avšak nejpozději do 3 let po ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě.

§ 21
Společná ustanovení k pokutám
(38) Pokuty uložené podle zvláštního právního předpisu19) a podle § 17 a 20 tohoto zákona vybírají a vymáhají kontrolní orgány, které je uložily. V řízení o uložení těchto pokut se postupuje podle správního řádu ) a při jejich placení a vymáhání se postupuje podle zvláštního právního předpisu. )
(39) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem rozpočtu toho orgánu, který je uložil. Uloží-li je kontrolní orgán financovaný ze státního rozpočtu, jsou tyto pokuty příjmem státního rozpočtu.

§ 22
Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly
(40) Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
(41) Správci rozpočtových kapitol, kteří vykonávají finanční kontrolu podle tohoto zákona, kraje a hlavní město Praha předkládají Ministerstvu financí roční zprávy o výsledcích finančních kontrol.
(42) Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s veřejnými prostředky, předkládají roční zprávy o výsledcích finačních kontrol příslušným správcům rozpočtových kapitol. Obce předkládají tyto zprávy krajům, městské části hlavnímu městu Praze. Zprávy statutárních měst zahrnují výsledky finančních kontrol orgánů samosprávy městských obvodů nebo městských částí. )
(43) Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů. ) Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém zavést, i za tyto orgány.
(44) Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.
(45) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje
ll) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu ) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,
mm) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.
(46) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.23)

§ 23
Spolupráce v oblasti finanční kontroly
(47) Orgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.
(48) V rámci spolupráce se orgány veřejné správy na základě vyžádání vzájemně informují o programech a záměrech svých finančních kontrol, o jejich výkonu a výsledcích, není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem.21)
(49) Orgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují informace podle odstavce 2 pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.


ČÁST TŘETÍ
Finanční kontrola podle mezinárodních smluv
§ 24
Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv
(50) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána9), mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví.
(51) Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní organizace v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví, oprávněny vyžadovat si u orgánů veřejné správy České republiky spolupráci při finanční kontrole nebo zajištění jejího výkonu. Dožádaný orgán veřejné správy je povinen tomuto požadavku vyhovět. V rámci spolupráce se dotčené orgány vzájemně informují o předmětu, účelu a výsledku finanční kontroly, koordinují její výkon a postupují při finanční kontrole ve vzájemné součinnosti.
(52) Orgány veřejné správy jako kontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit.
(53) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách.
(54) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.


ČÁST ČTVRTÁ
Vnitřní kontrolní systém

Hlava I
Zavedení, udržování a prověřování
účinnosti vnitřního kontrolního systému
§ 25
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců
(55) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který
nn) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,
oo) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy,
pp) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(56) Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména
qq) stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům,
rr) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,
ss) zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace,
tt) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků,
uu) zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v odstavci 1,
vv) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.
(57) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle § 22 odst. 6 obdobně.
(58) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(59) Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 12 až 21.
(6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a).


Hlava II
Řídící kontrola

§ 26
Předběžná kontrola
(60) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
ww) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací,
xx) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,
yy) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.
(61) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak.
(62) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(63) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a).
(64) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.

§ 27
Průběžná a následná kontrola
(65) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky.
(66) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 2 a 3 § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).
(67) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.

Hlava III
Interní audit
§ 28
Funkční nezávislost interního auditu
(68) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen „útvar interního auditu”).
(69) Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda
zz) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány,
aaa) rizika, vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy, jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
bbb) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,
ccc) provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,
ddd) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
eee) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.
(70) Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost.
(71) Interní audit zahrnuje zejména
fff) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním,
ggg) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků,
hhh) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.

§ 29
Postavení útvaru interního auditu
(72) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných struktur.
(2) Vedoucího útvaru interního auditu, případně zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 jmenuje a odvolává vedoucí orgánu veřejné správy. Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává
a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí,
b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu13), po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,
c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,
d) statutární orgán právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu,
e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,
f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje,
g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu obce,
h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,
i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde
o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,
j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.

(3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle odst. 2 obdobně.

(4) Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 a 5.
(5) V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.
(6) Obce a městské části hlavního města Prahy, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obce a městské části hlavního města Prahy povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit.

§ 30
Plánování interního auditu
(73) Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů.
(74) Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období.
(75) Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.
(76) Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné správy s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontrole, uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému.
(77) Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení.
(78) Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán.
(79) Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.

§ 31
Podávání zpráv
(80) Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3.
(81) Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správy.
(82) Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména
iii) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,
jjj) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správy,
kkk) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
(83) Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření.
(84) Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.


ČÁST PÁTÁ
Ustanovení přechodná a zmocňovací
§ 32
Přechodná ustanovení
(85) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(86) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu ) a řídí se nadále tímto zákonem.
(87) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
(88) Od 1. ledna 2004 se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a 29 odst. 3 řídí služebním zákonem28).
§ 32a
Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Armády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu28a) .
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo financí.
















ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 34
Zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. , zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb. , se mění takto:
1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
㤠39
(89) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(90) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního právního předpisu.22)
____________________________________
22) Zákon č. …/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.
2. § 40, 41 a 42 se zrušují
3. § 43 zní:
㤠43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)

4. V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu22)” zrušují.



ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 35
V zákoně č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:

„(2) Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.10a)
________________________________
10a) Zákon č. …/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.


ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 36

Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. , se mění takto:
1. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
_____________________________________
1a) Zákon č. /2001 Sb.,o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.
2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)”.


ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o obcích ( obecní zřízení)
§ 37
V zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), se za § 9 vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:

㤠9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
__________________________________
2a) Zákon č. ……/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.



ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
§ 38
V zákoně č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení), se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č.1a) zní:
„(3) Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1a)
____________________________________
1a) Zákon č. ……/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.


ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o okresních úřadech
§ 39
V zákoně č. 147/2000 Sb. , o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(2) Okresní úřad zajišťuje výkon finanční kontroly u svých organizačních složek a příspěvkových organizací a u obcí a jimi zřízených organizací podle zvláštního právního předpisu.7a)

_____________________________________
7a) Zákon č. …/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.


ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o správě daní a poplatků
§ 40
V zákoně č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. , zákona č. 59/1995 Sb. , zákona č. 118/1995 Sb. , zákona č. 242/1997 Sb. , zákona č. 91/1998 Sb. , zákona č. 168/1998 Sb. , zákona č. 29/2000 Sb. , zákona č. 159/2000 Sb. , zákona č. 218/2000 Sb. , zákona č. 227/2000 Sb. , zákona č. 367/2000 Sb. , zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. , se v § 24 odst. 6 na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
„j) Ministerstvu financí údaje o výši stanoveného odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu nebo státních fondů, na základě zvláštního právního předpisu.12a)
______________________________________________
12a) § 18 zákona č…/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).”.



ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 41
Zákon č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb. , se mění takto:
3. V § 48 odst. 1 se slovo „Vnitřní” a slova „(dále jen „kontrola”)” zrušují.
4. V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:
„(1) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.

______________________________
65a) Například zákon č. /2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonům (zákon o finanční kontrole).”.


ČÁST ČTRNÁCTÁ

ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.




© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz