Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) proto vypracovalo návrh
zákona o inspekci práce. Jeho základním cílem je soustředit, alespoň
v působnosti resortu práce a sociálních věcí, do jednotné právní úpravy
kontrolu pracovněprávních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo
povinnosti v pracovněprávních vztazích. Dále sjednotit kontrolu právních předpisů,
které stanovují pracovní dobu a dobu odpočinku a kontrolu právních předpisů
k zajištění bezpečnosti práce technických zařízení a dalších právních předpisů.

 a) Podle navrhované právní úpravy by kontrolní orgány dohlížely také
 na dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých mohou být individuální
 nároky zaměstnanců upraveny ve vztahu k pracovněprávním předpisům
 výhodněji. V návaznosti na úmluvy Mezinárodní organizace práce o inspekci práce
 v průmyslu a obchodě a v zemědělství, zapracovalo MPSV do návrhu oprávnění
 přizvat ke kontrole i jiné specializované odborníky.

 b) Kontrolní působnost úřadů práce se bude řídit dosavadními právními
 předpisy – tedy podle zákona o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při
 platební neschopnosti zaměstnavatelů. Nový zákon se jí nijak nedotkne. Stejně
 jako kontrolního oprávnění odborů.

Na rozdíl od současné právní úpravy navrhovaný zákon přesně definuje
přestupky, za které je možné uložit pokutu. Současná právní úprava obsahuje
pouze obecnou charakteristiku postihů a v praxi může docházet k tomu, že
zaměstnavatel dostane i za menší porušení stanovených povinností vyšší pokutu
vycházející jen z úvahy kontrolního orgánu.

Do návrhu zákona je promítnuta nová koncepce správního trestání a nově
zavádí odpovědnost za přestupky pro fyzické osoby a za správní delikty pro
právnické osoby. Za ty budou ukládány stanovené postihy.

Například pokud zaměstnavatel poruší stanovené povinnosti vůči příslušným
odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, může dostat pokutu až do výše 200 tisíc Kč (zaměstnanec
pracuje jako řidič a k dispozici má vůz se sjetými pneumatikami, ale zaměstnavatel ho
nutí, aby s tímto vozem přesto vykonával práci).

Za přestupky za diskriminaci v zaměstnání (nerovné zacházení, diskriminace
z jakéhokoli důvodu, např. snaha zaměstnavatele znepříjemnit pracovní život lidem
vyššího věku, a to tak, aby dobrovolně ze zaměstnání odešli) může být uložena
pokuta až do výše 400 tisíc korun.

Za hrubé porušení pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování
zaměstnanců nebo na úseku pracovní doby (například zaměstnavatel nevyplácí mzdu
nebo nutí zaměstnance, aby chodili do práce ve dnech pracovního klidu) a v oblasti
bezpečnosti práce (například zaměstnanci železáren se pohybují pod jeřábovou
dráhou, ačkoli to je přísně zakázáno, přitom mohou z jeřábu spadnout přepravované
předměty a v důsledku toho dojít ke smrtelnému pracovnímu úrazu) bude možné uložit
pokutu až ve výši 2 miliónů korun.

V případě, že Vláda a Parlament ČR návrh zákona schválí, vzniknou orgány
inspekce práce představované Státním úřadem inspekce práce a krajskými
inspektoráty práce. Orgány inspekce práce nahradí orgány státního odborného
dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení (Český úřad bezpečnosti práce
a inspektoráty bezpečnosti práce) a převezmou větší část kontrolní působnosti, kterou
v současné době vykonávají úřady práce a MPSV. Jedná se především o dodržování
povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim z pracovněprávních předpisů.

Nová právní úprava nebude mít žádný dopad do státního rozpočtu. Bude
realizována v rámci stávajících finančních prostředků kapitoly Ministerstva
práce a sociálních věcí a bez navýšení nových pracovních míst.

Navrhovaný zákon o inspekci práce by měl nabýt účinnosti od 1. ledna

Zdroj: MPSV ČR