Nezabavitelná částka na povinného činí a bude i po provedení změny činit v r. 2019 6428,67 Kč.  Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu pak 1607,17 Kč. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (po odečtení nezabavitelných částek) činí prozatím pro rok 2019 9643 Kč. Jedna třetina zbytku čisté mzdy povinného dlužníka až z částky 9643 po odečtení nezabavitelných částek, tedy maximálně 3214 Kč je určena pro vydobytí přednostních pohledávek (pokud k jejich uspokojení exekuce nařízena není, vyplatí se povinnému), další třetina je určena k vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje třetina určená pro jejich uspokojení). Další třetina zůstává povinnému dlužníkovi. Částka nad 9643 Kč podléhá exekuci plně. Situaci shrnuje následující schéma:

Uvedené opatření nepomůže dlužníkům s nižším příjmem (dlužníkům, jejichž zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek činí 9643 Kč a méně), ale jen dlužníkům s vyšší mzdou. Změnu si přiblížíme na příkladu 2 ženatých zaměstnanců se 2 dětmi, proti nimž je nařízena exekuce jak pro přednostní pohledávku, tak pro nepřednostní pohledávku. Jeden však pobírá čistou mzdu 19 000 Kč, kdežto druhý 30 000 Kč. Nezabavitelné minimum mají stejné, a to 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 11 251 Kč. U prvního dlužníka zbývá z čisté mzdy 7749 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2583 Kč. Jedna třetina této částky zůstane dlužníkovi, jedna třetina připadne na uspokojení přednostní pohledávky a jedna třetina na uspokojení nepředností pohledávky. Na tom se v r. 2019 nic nezmění. Jenomže druhému dlužníkovi zbývá po odečtení nezabavitelného minima 11 251 Kč 18 749 Kč. 9643 Kč se rozdělí tak, že jedna třetina 3214 Kč připadne na uspokojení přednostních pohledávek, další třetina 3214 Kč na placení nepřednostních pohledávek a poslední třetina 3214 Kč a rozdíl 1 Kč zůstane dlužníkovi. Zbytek 9106 Kč rovněž bude plně podroben exekučním srážkám. Jenže po popsané plánované legislativní změně se na třetiny rozdělí celá částka zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek, tedy oněch 18 749 Kč. 6249 Kč připadne na přednostní pohledávku, 6249 Kč připadne na nepřednostní pohledávku a 6249 Kč a rozdíl 2 Kč zůstane dlužníkovi.

Plánovanou změnu můžeme ilustrovat ještě na jednom triviálním příkladu: Ženatý zaměstnanec s 1 dítětem má mzdu 25 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí přednostní i nepřednostní dluh. Jeho nezabavitelná částka je 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 2 x částka na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 9644 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho mzdy, zbude z ní 15 356 Kč, z nichž ale dlužníkovi zůstane jenom 3215 Kč (1/3 z dosavadní maximální částky 9643 Kč a 1 Kč zbytku z dělení), všechno ostatní připadne věřitelům. Nově mu však zůstane 5120 Kč (1/3 z nové maximální částky 19 286 Kč a 2 Kč zbytku z dělení).