Některé otázky postupu při plnění povinnosti učinit nabídku převzetí

Postup při plnění povinnosti učinit nabídku převzetí je poměrně podrobně upraven v obchodním zákoníku. Příslušné orgány navrhovatele přijmou rozhodnutí učinit nabídku převzetí. Navrhovatel je pak povinen představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti toto rozhodnutí neprodleně oznámit.

Postup při plnění povinnosti učinit nabídku převzetí je poměrně podrobně upraven v obchodním zákoníku. Příslušné orgány navrhovatele přijmou rozhodnutí učinit nabídku převzetí. Navrhovatel je pak povinen představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti toto rozhodnutí neprodleně oznámit. V případě povinné nabídky převzetí je navrhovatel povinen oznámit jim také den vzniku povinnosti a hlavně důvody, které jej zavazují k tomu, aby tuto nabídku převzetí učinil. Jakmile příslušné orgány navrhovatele schválí nabídku převzetí, je povinen představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti doručit její návrh. Jedná se o povinnost, kterou bude zřejmě možno použít jen na některé navrhovatele. Fyzické osoby jsou z aplikace ustanovení pro nedostatek „orgánů“ v organizačním smyslu vyloučeny, totéž bude platit i u některých právnických osob, jejichž orgánem je jediná fyzická osoba.

Jakmile je návrh nabídky převzetí doručen představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti, seznámí se členové těchto orgánů se záměrem nabídky převzetí. Od tohoto okamžiku jim zákon nepovoluje přijímat opatření, která by mohla zamezit akcionářům, aby se o nabídce převzetí rozhodli volně a se znalostí věci. Rovněž jsou povinni zdržet se veškeré činnosti, která by mohla buď jen znesnadnit nebo zcela zmařit nabídku převzetí, a to až do okamžiku, kdy se uveřejní její výsledky. V některých případech, se souhlasem valné hromady, toto ustanovení neplatí.

Obchodní zákoník ukládá členům představenstva a dozorčí rady povinnost vypracovat k nabídce převzetí stanovisko. Vzhledem k formulaci ustanovení bude nutné, aby se členové obou orgánů shodli na jednotném stanovisku. Není však nutné, aby směřovalo k jednoznačnému závěru. Stanovisko musí být písemné, věcně zdůvodněné a musí obsahovat vyjádření příslušných orgánů, zda zájmy akcionářů, zaměstnanců a věřitelů společnosti na straně jedné a nabídka převzetí na straně druhé jsou v souladu. Je nutno jej vypracovat do pěti pracovních dnů poté, co byl cílové společnosti doručen návrh nabídky převzetí, a do dvou pracovních dnů po jeho vyhotovení jej musí členové představenstva a dozorčí rady předat navrhovateli a uveřejnit. Stanovisko se uveřejňuje způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady cílové společnosti a nejméně v jednom celostátně distribuovaném deníku. Svolává-li se valná hromada tak, že se oznámení o jejím konání uveřejní v jednom celostátně distribuovaném deníku, pak není nutno uveřejňovat stanovisko ještě v dalším deníku. Stanovisko se může uveřejnit jako součást nabídky převzetí nebo samostatně. Avšak je-li uveřejňováno samostatně, musí tak být učiněno nejpozději zároveň s uveřejněním nabídky převzetí.

Není-li stanovisko orgánů cílové společnosti předloženo, nelze nabídku převzetí učinit. Poruší-li orgány cílové společnosti povinnost stanovisko včas zpracovat, nejde tato okolnost k tíži navrhovatele a ten je oprávněn učinit nabídku převzetí bez stanoviska. Za účelem ochrany majitelů účastnických cenných papírů, jichž se nabídka převzetí týká, musí navrhovatel splňovat následující podmínku: nabídku převzetí smí učinit jen, má-li nebo bude-li mít (v době splatnosti) k dispozici dostatečné množství prostředků, aby byl schopen zaplatit cenu účastnických cenných papírů, které na základě nabídky převzetí nabývá.

Navrhovatel uveřejní nabídku převzetí způsobem, který stanovuje zákon a stanovy pro svolání valné hromady, a nesvolává-li se tak valná hromada, tak také nejméně v jednom celostátně distribuovaném deníku. Z požadavku písemné formy nabídky převzetí (§ 183a odst. 8 obchodního zákoníku ) lze dovodit, že nabídku bude nutné uveřejnit prostřednictvím tištěného periodika. Zákon ale neřeší problematiku tuzemských společností, jejichž účastnické cenné papíry jsou masově distribuovány v zahraničí, popřípadě jsou přijaty k obchodování na zahraničním veřejném trhu. Informovanost investorů v podobných případech obvykle zajišťuje emitent odvozených cenných papírů. Přesto nelze vyloučit situaci, kdy ze zásady informovanosti adresátů nabídky převzetí a jejich nediskriminace vyplyne povinnost navrhovatele publikovat nabídku také v deníku, který je distribuován na celém území všech států, ve kterých jsou účastnické cenné papíry hromadně umístěny, popřípadě přijaty k obchodování na veřejném trhu.

Jestliže navrhovatel neoznámí splnění či nesplnění podmínky nebo nepotvrdí přijetí nabídky převzetí ve lhůtě stanovené v nabídce, popřípadě v zákonné lhůtě jednoho měsíce po uplynutí doby její závaznosti, uplatní se fikce splnění podmínky či potvrzení přijetí návrhu. Je sporné, zda je třeba fikci potvrzení aplikovat individuálně vždy podle toho, zda konkrétní adresát ve stanovené lhůtě potvrzení obdrží či nikoliv. Zákonná fikce potvrzení přijetí návrhu by měla nastoupit, jen jestliže navrhovatel objektivně neučinil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby konkrétní osobě potvrzení včas doručil. Opačný výklad by umožňoval akceptantům, aby s fikcí manipulovali ve svůj prospěch (například uvedením nesprávné adresy,...). Uvedený závěr ovšem nevylučuje individuální uplatnění fikce v případě, že navrhovatel splní konfirmační povinnost jen zčásti a některým akceptantům potvrzení nezašle. Zákon navrhovateli zakazuje před uplynutím doby závaznosti nabídky převzetí potvrdit uzavření smlouvy.

Podle § 183a odst.8 obchodního zákoníku mohou pravidla organizátora veřejného trhu, na kterém se smlouva uzavírá, vyloučit možnost odvolat přijetí nabídky převzetí. Jinak je možno přijetí nabídky odvolat do doby, než dojde k uzavření smlouvy. Do uplynutí doby, po kterou je nabídka převzetí závazná, je možno odstoupit od smlouvy, která byla uzavřena. Toto ustanovení platí pro osoby, které nabídku převzetí přijaly. Vztah ustanovení § 183a odst. 8 obchodního zákoníku. a obecné úpravy odstoupení od smlouvy v § 344 a násl. obchodního zákoníku vyvolává určité nejasnosti. Možnost odstoupit od smlouvy podle § 183a odst. 8 obchodního zákoníku nevylučuje zákonné právo navrhovatele či akceptanta odstoupit od smlouvy i po uplynutí doby závaznosti nabídky, dostane-li druhá smluvní strana do prodlení, které zakládá podstatné porušení smluvní povinnosti (§ 345 odst.1 obchodního zákoníku). Ustanovení § 183a odst. 8 obchodního zákoníku zakotvuje separátní možnost odstoupit od smlouvy, nezávislou na jakékoliv další právní skutečnosti, včetně porušení povinnosti navrhovatelem. Z tohoto důvodu nebude možné použít na odstoupení od smlouvy v režimu § 183a odst. 8 obchodního zákoníku většinu norem obsažených v § 344 a násl. obchodního zákoníku.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet