Některé zajímavosti spojené s insolvenčním řízením vedeném proti společnosti Arca Investments, a.s.

V nedávné době bylo v České republice zahájeno několik insolvenčních řízení týkajících se ekonomicky významných společnosti. Největším z těchto řízení je místní insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 723/2021 proti společnosti Arca Investments, a.s.

Aktuálně je v tomto insolvenčním řízení podáno více než 900 přihlášek a jelikož lhůta pro podání přihlášek uplyne dne 12. 7. 2021, lze očekávat, že přihlášky budou ještě přibývat.

Věřitelé do tohoto insolvenčního řízení přihlašují své pohledávky vyplývající zejména z nezaplacených směnek vystavených společností Arca Investments, a.s., a právě s tím je spojena řada zajímavosti, na které bude v tomto článku mj. poukázáno.

Převod směnky v úschově soudu

Po přihlášení pohledávek vyplývajících ze směnek, je nutné uložit originály směnek do úschovy soudu. Právě s uložením směnky v úschově soudu pak vyvstává otázka, zda a jakým způsobem lze takovou směnku během insolvenčního řízení převést na jinou osobou.

Reklama

AI a LinkedIn efektivně (online - živé vysílání) - 7.1.2025

7.1.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Převod směnky může mít dvě podoby – postoupení a/nebo rubopis (indosament) na její zadní straně. U směnek na řad se převod uskutečňuje indosamentem (rubopisem), tj. jednostranným prohlášením dosavadního majitele směnky, že práva z ní převádí na majitele dalšího. Samotný indosament ovšem k převodu směnky nestačí.[1] Jedná se pouze o (nutnou) součást převodního aktu, na jehož konci je faktické předání směnky novému nabyvateli.

Skutečnost, že při převodu směnky je nutné faktické předání směnky novému nabyvateli, vyplývá také z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v této souvislosti například dovodil, že k převodu směnky na řad nedošlo, pokud převodce směnku pouze rubopisoval a následně bez dalšího vrátil do úschovy soudu. Konkrétně uzavřel, že „skutečnosti totiž nevypovídají nic o tom, zda směnka byla společnosti skutečně předána, když k jejímu rubopisu a vrácení do úschovy soudu mohlo dojít, aniž by se směnka fakticky do rukou společnosti dostala.“[2]

Jak se tedy v případech, kdy je směnka na řad z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení uložena u soudu, tato směnka převádí?

Tato otázka nebyla doposud Nejvyšším soudem zodpovězena. Nejvyšší soud se pouze vyjádřil, že lze převádět i směnku uloženou v úschově soudu, když z občanského soudního řádu ani z jiného právního předpisu nelze dovodit opak[3]. Nicméně již blíže neuvedl, jak má k takovému převodu v praxi dojít.

Dle autorů tohoto článku je s ohledem na výše citovanou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu potřeba, aby se na soud dostavili jak vlastník směnky, tak nabyvatel, a poté, co je směnka rubopisována, došlo k jejímu fyzickému předání mezi těmito osobami a až následně k jejímu navrácení do soudní úschovy (samozřejmě nabyvatelem). Přestože k formálnímu předání v takovém případě dochází za účasti svědka (soudního úředníka), je vhodné sepsat o předání směnky rovněž jednoduchý záznam podepsaný oběma stranami, který by sloužil jako důkazní prostředek v případě, že by došlo ke zpochybnění splnění této náležitosti.

Výše uvedený způsob je však zbytečně komplikovaný a zdlouhavý, a to zejména v případě, kdy je nutné převést několik směnek.

Jako vhodnější je proto řešení, které je připuštěno také Nejvyšším soudem, aby byl současný (dosavadní) vlastník například zmocněn k jednání za nabyvatele, a tudíž by stačilo, aby se na soud dostavila pouze jedna osoba. V tomto kontextu Nejvyšší soud uzavřel, že na splnění formálních náležitostí převodu směnky ničeho nemění skutečnost, že dosavadního i nového majitele směnky zastupovala tatáž fyzická osoba.[4]

Dalším řešením by mohla být dohoda uzavřena mezi dosavadním vlastníkem a nabyvatelem, že k převodu směnky dojde bez jejího předání. Nabyvatel by pak pouze vyslovil souhlas se svým vstupem do řízení, čímž by prokázal, že se původní a nový majitel domluvili, že k převodu směnky na nového majitele dochází i bez jejího předání.[5] Tuto možnost umožňoval zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, který ve svém § 17 odst. 1 stanovil, že „K převodu listinného cenného papíru dochází předáním směnky nabyvateli, nestanoví-li dohoda stran něco jiného.“ Nicméně, s ohledem na kogentní povahu zákonných ustanovení upravujících převod listinného cenného papíru na řad, je tento postup od účinnosti občanského zákoníku zapovězen (převod směnky nelze modifikovat dohodou stran).

Následně, pokud již dojde k úspěšnému převodu směnky, která již byla přihlášena do insolvenčního řízení, je nutné tuto informaci řádným způsobem sdělit insolvenčnímu soudu. Změna v osobě věřitele v důsledku převodu pohledávky je upravena v § 18 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zvláštní úpravu k § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Osobou aktivně procesně legitimovanou k podání návrhu na vstup nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení je pouze dosavadní věřitel, který předmětnou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil.[6] Součástí tohoto návrhu by měl být také souhlas nabyvatele pohledávky.[7] Pokud návrh podá jiná osoba (typicky nabyvatel pohledávek), soud takový návrh zamítne.[8] Zároveň pokud dosavadní věřitel a majitel směnky tento návrh nepodá, tak se nabyvatel pohledávky účastníkem insolvenčního řízení namísto původního věřitele nestane. Tím však není dotčena odpovědnost původního věřitele za škodu nebo jinou újmu vzniklou nabyvateli pohledávky.[9]

Jak správně přihlásit postihovou odměnu?

Věřitelé, kteří přihlašují do insolvenčního řízení pohledávku vyplývající ze směnky, mají dle čl. I. § 48 zákona č. 191/1950 Sb. , zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Směnečný zákon“), kromě směnečného peníze nárok také na (i) šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky a (ii) odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

Jak se má však správně přihlásit do insolvenčního řízení postihová odměna ve smyslu čl. I. § 48 odst. 1 bod 4 Směnečného zákona?

V insolvenčním řízení vedeném proti společnosti Arca Investments, a.s. věřitelé přihlašují tuto odměnu různě. Někteří ji přihlašují jako jistinu spolu se směnečným penízem a někteří ji přihlašují jako příslušenství společně s šestiprocentním úrokem.

Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 29 Cdo 35/2019 však odměna podle čl. I. § 48 odst. 1 bodu 4. Směnečného zákona není příslušenstvím pohledávky, a proto se má v insolvenčním řízení přihlašovat jako jistina.

Vztah hlavního a vedlejšího insolvenčního řízení

V případě existence přeshraničního insolvenčního řízení je nutné postupovat dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. 5. 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“).

Nařízení rozlišuje mezi hlavním a vedlejším, nebo místním insolvenčním řízením[10]. Rozdíl mezi těmito druhy insolvenčního řízení spočívá v tom, že vedlejší a místní řízení se nevztahují na veškerý majetek dlužníka. Jejich účinky jsou omezeny pouze na majetek, který se nachází v daném členském státě, ve kterém se takové řízení vede.[11]

Posouzení vztahu hlavního a vedlejšího řízení je důležité také pro věřitelé společnosti Arca Investments, a.s., jelikož v České republice bylo zahájeno pouze místní (vedlejší) řízení a hlavní řízení je vedeno na Slovensku u Okresného súdu Bratislava I pod sp. zn. 33K/24/2021.

Jak tedy probíhají souběžně vedená insolvenční řízení?

V případě paralelně vedených insolvenčních řízení je nutná koordinace, a to zejména koordinace insolvenčních správců. Dominantní pozici má insolvenční správce jmenovaný v hlavním řízení, který v souladu s principem univerzality může vykonávat své pravomoci i na území všech členských států a může zasahovat do vedlejších řízení. Mezi tyto pravomoci zejména patří možnost předložení návrhů na zpeněžování či vypořádání majetku v řízení vedlejším a možnost požadovat, aby soud, který zahájil některé z vedlejších řízení, pozastavil zpeněžování majetkové podstaty.

Co se týče pak přihlašování pohledávek věřitelů, tak věřitelé mají právo přihlásit svou pohledávku jak do hlavního, tak do vedlejších insolvenčních řízení.[12] Věřitel má tedy právo si vybrat, zda se bude účastnit jednoho či více řízení najednou. Samozřejmě, Nařízením je pak upraven způsob uspokojování pohledávek věřitelů tak, aby se předešlo nerovnému zacházení s věřiteli.

Závěr

Jak již bylo uvedeno výše, insolvenční řízení vedené proti společnosti Arca Investments je aktuálně největším insolvenčním řízením vedeném v České republice, a proto je vhodné mu věnovat pozornost, a to nejen z důvodů ekonomických ale také z důvodů právnických, nakolik se v tomto řízení již vyskytla a ještě vyskytne řada zajímavých právních otázek.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet