Nenápadná změna zákona o distribuci pojištění a zajištění se dotkne nejen pojistníků, ale i pojišťoven samotných
Pokud jste si někdy koupili pojištění prodloužené záruky k novému mobilnímu přístroji u prodejce elektrotechniky nebo pojištění storna dovolené u cestovní kanceláře, případně pokud máte pojištěnou platební kartu, mobil či peněženku bankou, u níž máte vedený účet, účastnili jste se tzv. flotilového pojištění. Jinými slovy flotilové pojištění je takové pojištění, kdy pojistník v rámci své podnikatelské činnosti nabízí možnost stát se pojištěným z pojistné smlouvy, kterou pojistník již s pojišťovnou uzavřel.
Tento institut nebyl až do roku 2018 nikterak českým zákonodárcem regulován, což se změnilo nabytím účinnosti zák. č. 170/2018 Sb. , o distribuci pojištění a zajištění (dále jen jako „ZDPZ“). ZDPZ původně stanovil, že pojistník může nabízet flotilové pojištění podnikatelským způsobem mimo jiné v případě, pokud má tzv. kvalifikovaný pojistný zájem. Zákonodárce si v tomto případě vypůjčil slovní spojení „pojistný zájem“ z § 2761 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dle kterého se pojistným zájmem rozumí oprávněný zájem ochrany před následky pojistné události.
V ZDPZ se však slovní spojení „pojistný zájem“ spíše vztahoval k pojmu „souvislost“, když pro možnost nabízet flotilové pojištění byla stanovena podmínka pojistného zájmu pojistníka vyplývající z prodeje zboží nebo poskytování služby, členství pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení, pracovněprávního, služebního nebo jiného obdobného vztahu pojištěného k pojistníkovi, případně vyplývající z kulturních, sportovních či jiných obdobných činností pojistníka. Onen pojistný zájem a šíře jeho vztahu právě k „souvislosti“ nicméně v praxi působily výkladové potíže, protože nebylo zřejmé, co lze ještě za pojistný zájem považovat a kam až může sahat nabízené flotilového pojištění. I přesto, že Česká národní banka vydala formou odpovědi na dotaz určité výkladové stanovisko, „kvalifikovaný pojistný zájem“ vzbuzoval i nadále aplikační problémy.
Právě proto byl prostřednictvím pozměňovacího návrhu vloženého do vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu, požadavek „kvalifikovaného pojistného zájmu“ z § 4 odst. 7 ZDPZ vymazán a nahrazen jiným požadavkem. Od 1. 5. 2020, tj. účinností zák. č. 119/2020 Sb. , kterým byl právě zmíněný § 4 odst. 7 ZDPZ novelizován, tak může pojistník podnikatelským způsobem nabízet možnost stát se pojištěným, jestliže:
- pojištění souvisí s
- prodáváním zboží nebo poskytovanou službou v rámci podnikání pojistníka nebo podnikání jiné s ním propojené osoby, zejména pokud se jedná o pojištění schopnosti splácet,
- členstvím pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení,
- pracovněprávním, služebním nebo jiným obdobným vztahem pojištěného k pojistníkovi, nebo
- kulturními, sportovními či jinými obdobnými činnostmi pojistníka,
- mají věci, jichž se pojištění týká, téhož vlastníka,
- jsou pojištěný a pojistník součástí stejného koncernu, nebo
- se pojištění týká
- vady, poškození nebo ztráty zboží dodávaného pojistníkem,
- nevyužití nebo vady služby poskytované pojistníkem,
- poškození nebo ztráty zavazadla, nebo
- jiné pojistné události spojené s cestováním.
Nová úprava tak výslovně stanoví požadavek „souvislosti“, který je již lépe představitelný s ohledem na nabízené zboží a služby podnikateli. Navíc jsou nově výslovně umožněna flotilová pojištění dle písm. d), o jejichž přípustnosti se vedly debaty.
Je tak nutné správně specifikovat nejen objekt primárního závazku, tj. především specifickou službu nebo zboží, ale též jasně vymezit hranice nabízené možnosti pojištění. Lze si tak sice představit možnost pojištění prodloužení záruky elektrického zařízení nabízenou prodejcem takového zařízení, nicméně asi jen těžko bude moci prodejce elektroniky nabízet společně s elektronickým zbožím pojištění storna dovolené, když to s jeho produktem ani vzdáleně nesouvisí.
Pro každého podnikatele, jež nabízí možnost flotilového pojištění, je nezbytné připravit si vhodné podklady a dostatečné argumenty pro případnou kontrolu ze strany České národní banky. Pokud Česká národní banka shledá, že pojistník neoprávněně nabízí flotilové pojištění mimo možné kategorie vymezené v § 4 ZDPZ, hrozí takovému pojistníku ve smyslu § 115 odst. 2 písm. a) ZDPZ ve spojení s odst. 3 písm. a) ZDPZ pokuta až do výše 5.000.000,- Kč
Mnozí možná přehlédli, že s účinností od 1. 5. 2020 byl § 4 ZDPZ novelizován dalším, na první pohled méně nápadným, způsobem. Dle § 4 odst. 5 ZDPZ je totiž povinností pojišťoven, aby dohlížely na skutečnost, že pojistník při nabízení flotilového pojištění splňuje alespoň jednu z nutných podmínek dle § 4 odst. 7 ZDPZ. Pojišťovna musí o pojistníkovi vést údaje o odvětví a charakteristice nabízeného flotilového pojištění, datum vzniku a zániku pojištění, pojistnou dobu, počet pojištěných k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předepsané pojistné za kalendářní čtvrtletí. Tyto všechny údaje má pojišťovna povinnost předávat České národní bance. Byť ZDPZ výslovně zmocňuje Českou národní banku k vydání prováděcího předpisu, jímž má být stanoven rozsah, forma, lhůty a způsob předávání údajů, tento prováděcí předpis nebyl do dnešního dne vydán.
Přitom ale Česká národní banka ve svém dohledovém benchmarku č. 1/2020 k některým povinnostem pojišťovny a pojistníka při nabízení možnosti stát se pojištěným jasně sděluje, že: „Pokud pojišťovna dostatečně neřídí a/nebo nekontroluje činnost pojistníka, lze toto její jednání považovat za porušení povinnosti jednat s odbornou péčí a obezřetně dle zák. č. 277/2009 Sb. , o pojišťovnictví. Takové opomenutí pojišťovny lze pak charakterizovat jako přestupek ve smyslu § 120 odst. 2 písm. a) a c) zák. o pojišťovnictví, za nějž lze uložit pokutu až do výše 50.000.000,- Kč. Za takové jednání označuje přestupek i § 108 písm. b) ZDPZ, zároveň ale ZDPZ neobsahuje pro tento přestupek sankci, v tom smyslu je spíše pravděpodobné, že banky (i v souladu s dohledovým benchmarkem č. 1/2020), budou postupovat dle zákona o pojišťovnictví.
Nezbývá než doporučit pojistníkům, aby jasně definovali rozsah flotilového pojištění a spřízněné produkty nabízené v rámci primárního objektu závazku. Je nutné si odpovědět na otázku, zda nabízená možnost pojištění souvisí s nabízeným zbožím či službou a je s ní tedy nějak spojena. Je vhodné vést si evidenci nabízených produktů a/nebo služeb a souvisejících nabízených pojištění. Evidence by také měla zahrnovat veškeré informace, které má o pojistníkovi povinnost uchovávat pojišťovna tak, aby případná kontrola ze strany České národní banky proběhla co nejvíc hladce. Pojišťovny by neměly zůstat laxní a dostatečně zkoumat nabízená flotilová pojištění pojistníky, s nimiž uzavřela smlouvu o pojištění. Zároveň si pojišťovny musí vyžádat relevantní data tak, aby byly schopné je předávat České národní bance. Laxnost přístupu jak pojišťoven, tak pojistníků se totiž s ohledem na citelné pokuty nemusí vyplatit a kontrola z České národní banky může zaťukat na dveře kdykoliv.
JUDr. Jaroslav Denemark
DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář
Palác Archa
Na Poříčí 24
110 00 Praha 1
Tel.: +420 221 774 000
e-mail: office@dunovska.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
