Neshoda rodičů v otázce vzdělání dítěte z pohledu školy, resp. řízení o přijetí ke studiu
V praxi nebývá pochyb o tom, že volba vzdělání nezletilého dítěte představuje významnou záležitost, na které se rodiče při výkonu rodičovské odpovědnosti musí shodnout (a to přihlížejíc k zájmům, přáním a schopnostem dítěte). Cílem tohoto článku je pak stručně popsat, jak by měla postupovat škola, pokud v průběhu přijímacího řízení zjistí, že jeden z rodičů s přihlášením svého dítěte na danou školu nesouhlasí. Pro ilustraci dané problematiky jsme si níže zvolili (nikoli ojedinělý) příklad osmiletého gymnázia, které v rámci řízení o konkrétní žádosti o přijetí ke studiu zjistí, že rodiče se v otázce volby konkrétního gymnázia pro své dítě neshodují.
K výkonu rodičovské odpovědnosti při volbě vzdělání / vzdělávací instituce pro dítě
Dle ustanovení § 865 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“ nebo také „OZ“), obecně platí, že rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům stejně (pozn. případy omezené rodičovské odpovědnosti nebo omezení výkonu rodičovské odpovědnosti pro účely tohoto článku necháváme stranou). Dle § 876 odst. 1 OZ má být rodičovská odpovědnost vykonávána oběma rodiči ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte (srov. § 875 odst. 1 OZ).
Obecně platí, že ve významných záležitostech dítěte – tj. při rozhodování nad rámec „běžných záležitostí“, kde každý z rodičů vykonává práva a povinnosti z rodičovské odpovědnosti samostatně – musí mezi rodiči panovat shoda. Pokud se rodiče na některé z významných záležitostí dítěte nedohodnou, rozhodne soud na návrh jednoho z rodičů.
Ustanovení § 877 OZ přitom mezi významné záležitosti dítěte – o nichž v případě sporu rodičů bude rozhodovat soud – výslovně řadí volbu vzdělání.
Pokud jde o výkon rodičovské odpovědnosti ve vztahu k třetím osobám, v ustanovení § 876 odst. 3 OZ je zakotvena vyvratitelná právní domněnka, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.
Z pohledu školy a přijímacího řízení má dané ustanovení svůj význam v tom směru, že se nevyžaduje, aby přihlášku ke vzdělání podepisovali vždy oba rodiče (zákonní zástupci) dítěte společně; postačí podpis jednoho z rodičů, přičemž dle § 876 odst. 3 OZ se má za to, že rodič podepisující přihlášku ke studiu jedná se souhlasem druhého rodiče.
Nicméně, pokud by jeden z rodičů jednal ve významných záležitostech dítěte – tj. např. při podání přihlášky ke vzdělání – bez souhlasu či dokonce proti vůli druhého z rodičů (což není v praxi ojedinělé, zejména v případech, kdy rodiče nežijí ve společné domácnosti), má druhý z rodičů možnost sdělit adresátovi jednání jednajícího rodiče (zde tedy škole), že s jednáním, které ve významné záležitosti dítěte učinil jednající rodič, nesouhlasí, čímž vyvrátí domněnku zakotvenou v § 876 odst. 3 OZ, resp. osobu, vůči které bylo jednáno, zbaví dobré víry v to, že jednající rodič jednal se souhlasem druhého rodiče. Pro trvání důsledků takového jednání je pak třeba, aby rodiče v dané věci buď dospěli ke vzájemné shodě (a to s přihlédnutím k zájmům a vůli dítěte), anebo aby ve věci rozhodl na návrh jednoho z rodičů soud.
Dopady neshody rodičů o volbě vzdělání / školy do přijímacího řízení na střední školu – osmileté gymnázium
Právní úprava přijímání žáků ke vzdělání na střední školy (včetně osmiletých gymnázií) je obsažena v zákoně č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“ nebo také „ŠZ“). Pravidla přijímání žáků do nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se v zásadě neliší od pravidel pro přijímání do prvních ročníků oborů středního vzdělání (srov. § 61 odst. 3 ŠZ).
Rozhodování o žádosti o přijetí ke vzdělání je rozhodováním o právech a povinnostech v oblasti státní správy (srov. § 165 odst. 2 školského zákona), a tedy, aplikuje se na něj přiměřeně správní řád.
V minulosti panovaly pochybnosti, zda rovněž rozhodování škol, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo svazek obcí (tj. školy soukromé či církevní), o přijetí či nepřijetí ke studiu, představuje rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Je proto vhodné připomenout, že podle aktuálně platné právní úpravy mají všechny právnické osoby vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, bez ohledu na jejich zřizovatele, při rozhodování o přijetí či nepřijetí ke studiu postavení správního orgánu, neboť rozhodují o právech a povinnostech v oblasti státní správy; ředitelé škol pak vystupují jako vykonavatelé státní správy (tj. fyzické osoby jednající jménem správního orgánu coby subjektu veřejné správy).
Dle § 60a odst. 1 školského zákona platí, že za nezletilého uchazeče podává přihlášku (která má podobu předepsaného formuláře) jeho zákonný zástupce. Na přihlášce přitom postačí podpis jen jednoho z rodičů, coby zákonného zástupce dítěte. Nicméně, s ohledem na úpravu rodičovské odpovědnosti a jejího výkonu v občanském zákoníku (viz výše) by rodič (zákonný zástupce) měl k podpisu přihlášky ke vzdělání nezletilého dítěte na určité škole přistoupit až po té, co bude v tomto ohledu dosaženo shody obou rodičů.
Pokud tedy ředitel školy obdrží přihlášku ke studiu podepsanou za nezletilého uchazeče jedním z rodičů, nemá bez dalšího důvod pochybovat o tom, že rodiče v tomto směru jednají ve shodě – naopak, uplatní se zde vyvratitelná právní domněnka souhlasu obou rodičů ve smyslu § 876 odst. 3 OZ – a tedy, ředitel akceptuje takovou přihlášku jako řádně podanou a zařadí ji do přijímacího řízení. Podáním takové přihlášky ke studiu je tedy řádně zahájeno řízení o žádosti o přijetí ke studiu.
Pokud ředitel školy (resp. škola) následně obdrží informaci o tom, že přihláška ke studiu nezletilého uchazeče byla jedním z rodičů podána i přes nesouhlas rodiče druhého, nemůže pokračovat v řízení o přijetí uchazeče ke studiu. Oznámením nesouhlasu druhého z rodičů totiž ředitel školy (škola) ztrácí dobrou víru o tom, že přihláška ke studiu byla podána se souhlasem druhého (nejednajícího) rodiče, a tedy neuplatní se domněnka ve smyslu § 876 odst. 3 OZ.
Neexistuje-li shoda obou rodičů ve věci volby vzdělání jejich dítěte, popř. nebylo-li o dané záležitosti rozhodnuto soudem, nemůže správní orgán o přihlášce nezletilého uchazeče o studium rozhodovat. Škola totiž není povolána k tomu, aby v rámci řízení o přijetí uchazeče ke studiu řešila spor rodičů o to, jakou školu bude jejich dítě navštěvovat. K tomu jsou povolány pouze soudy. V takovém případě tedy bude rozhodnutí o přihlášce záviset na řešení otázky (volbě vzdělání uchazeče o studium), již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout.
Dle § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu přitom platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí. Dle § 64 odst. 1 písm. c) bod 2. správního řádu pak platí, že správní orgán může přerušit řízení, pokud učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu.
Pokud tedy po podání přihlášky ke studiu nezletilého uchazeče vyjde najevo, že jeden z rodičů nesouhlasí s volbou školy, resp. podáním přihlášky ke studiu, mám za to, že škole nezbyde než vyzvat rodiče, který jednal za dítě při podání přihlášky ke studiu, aby v určité (přiměřené) lhůtě předložil souhlas druhého rodiče s volbou vzdělání uchazeče, případně zahájil řízení u věcně a místně příslušného soudu v této věci, a do doby, než bude správnímu orgánu předloženo buď souhlasné stanovisko druhého rodiče s volbou vzdělání nezletilého uchazeče o studium, popř. pravomocné rozhodnutí soudu v této věci, přerušit nadepsané správní řízení § 64 odst. 1 písm. c) bod 2. správního řádu.
V kontextu rozhodování o přijetí žáka ke studiu může problematicky působit zákonný časový rámec přijímacího řízení, v němž musí být rozhodnuto o všech podaných žádostech o studium. Dle § 60a odst. 5 školského zákona, odevzdá uchazeč řediteli střední školy přihlášku pro první kolo přijímacího řízení do 1. března. Dále za normálního běhu okolností – tj. ponecháváme stranou specifické odchylky související s pandemií nemoci COVID 19 a souvisejícími mimořádnými opatřeními v České republice – platí, že přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení pro obory vzdělání s maturitní zkouškou se musí konat v období od 22. dubna do 30. dubna (viz § 60b odst. 1 školského zákona); konkrétní termín jednotné zkoušky určí ministerstvo školství; termín konání případné školní přijímací zkoušky určí ředitel školy. Hodnocení jednotné zkoušky – které zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání - je škole zpřístupněno nejpozději do 28. dubna. Ředitel školy v případě oborů vzdělání s maturitní zkouškou je pak povinen ukončit hodnocení přijímací zkoušky do 2 pracovních dnů po zpřístupnění hodnocení uchazeče Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání a zveřejnit seznam přijatých uchazečů. Nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné přijímací zkoušky (tj. nejpozději do 30. května) se mohou konat přijímací zkoušky v náhradním termínu. Na tyto termíny pak navazují další úkony související s přijímáním žáků ke studiu, jako např. podávání a vyřizování odvolání proti rozhodnutím o nepřijetí ke studiu, podávání zápisových lístků, případně konání dalších kol přijímacího řízení. Konečně, 1. září (zpravidla) začíná nový školní rok.
Pokud by bylo řízení o přijetí uchazeče přerušeno z důvodu nedohody rodičů na volbě školy nezletilého dítěte, a tedy, měl-li by ve věci rozhodovat soud, bylo by třeba, aby příslušné rozhodnutí soudu bylo vydáno v době, kdy lze – vzhledem k zákonným termínům – ještě rozhodovat o přijetí / nepřijetí nezletilého uchazeče ke studiu. Mám za to, že po uplynutí zákonných termínů, v nichž musí být dokončeno přijímací řízení (coby celý komplex řízení o přijetí uchazečů ke studiu), již nelze o žádosti dotčeného nezletilého uchazeče o přijetí ke studiu rozhodnout. Mám za to, že po uplynutí vymezené zákonné doby, v níž se má konat přijímací řízení, se žádost uchazeče o přijetí ke studiu (pro konkrétní školní rok) stane zjevně bezpředmětnou ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť pominula doba, v níž lze podle školského zákona konat přijímací řízení. Pokud by tedy podmínky pro pokračování v řízení o žádosti o přijetí ke studiu byly splněny až po uplynutí doby určené pro konání přijímacího řízení, mám za to, že by škole nezbylo, než řízení zastavit dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, s tím, že žádost o přijetí ke studiu se stala zjevně bezpředmětnou, neboť o přijetí ke studiu na příslušný školní rok již nelze rozhodnout.
Lze tedy doporučit, aby rodiče vzdělání svých dětí diskutovali / řešili včas, aby v případě, že nenaleznou shodu ve věci vzdělání svého dítěte, měli dostatek času k řešení věci soudní cestou. V případě rodičů, mezi nimiž panují problematické vztahy, lze rovněž doporučit, aby si rodič, který bude podepisovat přihlášku ke studiu, předem vyžádal písemný souhlas druhého rodiče s volbou konkrétní školy / škol. Na potřebu včasného řešení situace, kdy mezi rodiči nepanuje shoda ohledně volby vzdělání pro jejich dítě, apelují ve své rozhodovací praxi rovněž české soudy. V tomto ohledu lze poukázat např. na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, sp. zn. 28 Co 158/2013, v němž soud uvádí (cit.): „Nedohodnou-li se rodiče na tom, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by ten z rodičů, který navrhuje zapsat dítě do spádové základní školy (tj. školy, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt), podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo.“
V tomto ohledu stojí za zmínku, že rozhodování soudů ve věcech péče o nezletilé by mělo mít prioritu. Dle § 471 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, platí, že ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.
Mgr. Alexej Štěrba,
advokát
Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
Klimentská 1216/46
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 229 287-9
Fax: +420 224 229 290
e-mail: office@p-w.cz
[1] Viz rozsudek 1 As 53/2011-109
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
