Naprostá většina zákonů, včetně českého, upravujících oblast ochranných známek, je uvozena demonstrativním výčtem označení, která mohou být způsobilá stát se ochrannou známkou (která mohou tvořit ochrannou známku). V první řadě by se mělo jednat o označení schopné grafického znázornění, které je schopné rozlišit výrobky a služby pocházející od různých osob, což nazýváme příznačností (distinktivností, rozlišovací způsobilostí). Za touto obecnou charakteristikou obyčejně následuje (příkladmý) výčet, co se shora uvedeným zejména rozumí, např. slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal s přípustnou kombinací uvedených možností. Jedná se tedy o označení, jež lze vyjádřit a vnímat vizuálně, jsou dvojrozměrná nebo trojrozměrná a tudíž mohou být znázorněna pomocí písmen, znaků nebo obrázků.

Jistě není nikterak těžké si představit, co tento výčet možností zahrnuje a zároveň je zřejmé, že veškerá označení (často nazývaná netradiční), tj. nezapsané ochranné známky, vyjádřená a vnímatelná v jiné než grafické podobě, jsou zákonem o ochranných známkách výslovně zapovězena jako neschopná zápisu do rejstříku ochranných známek. Jednalo by se zejména o zvukové známky/označení (signály, znělky), čichové známky/označení (vůně), světelné známky/označení (projekce, přenosy signálu), pohybové známky/označení (charakteristický pohyb obrazu nebo kombinace slova a obrazu), hologramy.

Pod příznačností označení/ochranné známky je třeba chápat to, že takové označení/ochranná známka je svým obsahem a formou natolik originální, že umožní spotřebiteli individualizovat zboží či službu z určitého obchodního zdroje, tedy rozlišovací funkci označení/ochranné známky, která slouží spotřebiteli k odlišení výrobků nebo služeb jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby druhé.

Je ovšem nutno zdůraznit, že ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, pouze ve spojení s konkrétními výrobky jí označenými, nebo s konkrétními službami pod ní poskytovanými.

Na hranici mezi tzv. klasickými – tradičními označeními/ochrannými známkami a netradičními označeními se nacházejí prostorové (trojrozměrné) ochranné známky a ochranné známky tvořené výlučně barvou. Za prostorové ochranné známky/označení jsou považovány zvláště tvary výrobků nebo jejich obalů, zde se ovšem nesmí se jednat o označení tvořené výlučně tvarem daným povahou výrobku, nezbytným pro dosažení technického výsledku nebo dávajícím výrobku podstatnou užitnou hodnotu. Druhou kategorií netradičních označení/ochranných známek, jež snad nelze nazvat natolik problematickou, jsou označení/ochranné známky tvořené výlučně barvou. I zde lze dovodit možnost jejich grafického vyjádření. Záleží na konkrétním případě a nelze generalizovat, s jedinou výjimkou, kterou jsou tzv. základní barvy absolutně vyloučené ze zápisu do rejstříku ochranných známek. Odstíny příslušné barvy musí být přesně vymezeny, s použitím standardizovaného identifikačního vzorníku barev nebo barevné stupnice a barevná a musí být samozřejmě splněn i požadavek příznačnosti.

Další části bude věnována čichovým známkám/označením a  zvukovým známkám/označením.

Oldřich Trojan
advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři