Dle ust. § 419 odst. 1 insolvenčního zákona je insolvenční rejstřík informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Ministerstvo je tedy správcem a garantem pro fungování tohoto rejstříku, který zpřístupňuje na svých webových stránkách, přesněji pod odkazem  www.insolvencni-zakon.justice.cz .

Jak jsem již výše uvedl, insolvenční rejstřík má především zvýšit transparentnost a rychlost soudního řízení, v tomto případě insolvenčního řízení. Nutno však dodat, že insolvenční rejstřík má deklaratorní povahu, nikoli konstitutivní.

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný a každý má právo do něj nahlížet  a pořizovat si z něj kopie a výpisy, s výjimkou údaje stanovených insolvenčním zákonem.

Obsahem insolvenčního rejstříku jsou: 

·     veškerá podání, které jsou následně obsahem soudního spisu ( výjimku tvoří údaje chráněny zvláštním zákonem- ust. §§ 422 a 423 insolvenčního zákona)

·      rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech

·     informace o dlužníkovi

·     informace o insolvenčních správcích

·     informace o insolvenčních řízení dlužníka vedených v členských státech EU mimo Dánska

Z výše uvedeného je patrné, že insolvenční rejstřík slouží jako informační systém. Není to však jediný jeho úkol. Též má být insolvenční rejstřík i nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností, zejména návrhů a přípisů, a tedy vést k transparentnímu a rychlému způsobu vedení insolvenčního řízení.

Nejvíce se však musíme zabývat informační funkcí insolvenčního rejstříku. Na jedné straně jde o pokrokový projekt, který má docílit aktivní účast věřitelů na řešení úpadku dlužníka, kdy každý věřitel je schopen docílit kontroly dlužníka, především možnost kontroly samotného insolvenčního řízení. Na druhé straně se však ozývají hlasy varující před možností zneužití této transparentnosti, jež nám insolvenční rejstřík nabízí. Již z minulosti jsou známy případy, kdy věřitel podal návrh na prohlášení konkursu na dlužníka za účelem poškození jeho dobrého jména, respektive odrazení možných obchodních partnerů či finančních institucí. Insolvenční rejstřík je k tomuto živnou půdou, neboť jak je známo, již samotný insolvenční návrh musí být insolvenčním soudem uveřejněn do 2 hodin od doručení tohoto návrhu. Tedy v době před rozhodnutím o úpadku.

Obecně je však nutné insolvenční rejstřík chápat jako dobrý krok směrem k reformě české justice a samotný insolvenční rejstřík je nutno zhodnotit jako informační zdroj, který je veřejně přístupný, snadno dostupný a má vést k rychlejšímu průběhu insolvenčního řízení.