Naprostá preference likvidační formy řešení úpadku nad sanační ( vyrovnávací řízení ) vedla novou právní úpravu, zák. č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, k zavedení jednotného insolvenčního řízení, jež se skládá de facto ze dvou fází: a to z fáze společné všem způsobům řešení úpadku ( tj. fáze před rozhodnutím o úpadku dlužníka) a z fáze specifické, ve které je aplikován jeden ze způsobů řešení úpadku: konkurs, oddlužení či reorganizace.

Jedním ze způsobů řešení úpadku je právě konkurs. Ust. § 244 insolvenčního zákona stanovuje: „Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.“ Takto definovaný způsob řešení úpadku – konkurs navazuje na současnou právní úpravu obsaženou ZKV a je nepochybné, že bude tato forma řešení úpadku i nadále preferována.
Se samotným rozhodnutím o prohlášení konkursu se setkáme ve dvou případech. Dle ust § 148 odst. 1 insolvenčního zákona spojí insolvenční soud vždy s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu za předpokladu, že dlužníkem je osoba, u které je vyloučena možnost reorganizace či oddlužení. Jinak insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím.

Jak bylo již výše řečeno, nová právní úprava obsažená v insolvenční zákoně vychází ze současné právní úpravy ZKV. Obsahově dochází pouze k některým dílčím změnám, kterými se budu níže zabývat.

Jde především o podrobnější úpravu některých otázek, jako např. otázku dopadu prohlášení konkursu na vzájemné návrhy ( ust. § 252 insolvenčního zákona), fixní smlouvy  ( ust. § 254 insolvenčního zákona), výpůjčku ( ust. § 255 insolvenčního zákona), nájemní a podnájemní smlouvy ( ust. § 256 insolvenčního zákona) či leasingové smlouvy ( ust. § 259 insolvenčního zákona). V těchto ustanoveních je podrobněji upravena především otázka ukončení závazkových vztahů dlužníka a případná náhrada škody.

Dále nová právní úprava obsažena v insolvenčním zákoně podrobněji upravuje účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení, především otázku přerušení některých řízení ( ust. § 263 a násl insolvenčního zákona) nebo řízení, které se prohlášením konkursu nepřerušují ( ust. § 266 insolvenčního zákona).

Dále je podrobněji upraven dopad prohlášení konkursu na společné jmění manželů ( ust. § 268 a násl. insolvenčního zákona). Ustanovení přesněji upravuje otázku vypořádání společného jmění manželů, poskytuje insolvenčnímu správci více práv. Dále toto ustanovení  přichází s taxativním výčtem smluv mezi manžely, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, prohlašuje je za neplatné.
Zabýváme-li se otázkou konkursu, nemůžeme opomenout podstatu tohoto způsobu řešení úpadku. Jde především o zjištění majetkové podstaty dlužníka, zpeněžení majetkové podstaty a následné poměrné uspokojení věřitelů z tohoto majetku.
Insolvenční zákon stanovuje ve svém ust. § 277 primární povinnost insolvenčního správce zaměřit svou činnost zejména ke zjištění, zajištění a soupisu majetkové podstaty.
Novinkou v rámci nové právní úpravy je tvz. „Zpráva o hospodářské situaci dlužníka“. Dle ust. § 281 insolvenčního zákona jde o porovnání majetkové podstaty dlužníka se závazky dlužníka, která obsahuje i vyjádření insolvenčního správce k otázce k možnosti využití dlužníkova podniku. Tato zpráva  má být předložena insolvenčnímu soudu 7 dní před konáním věřitelské schůze svolané po prohlášení konkursu a má rámcově podat představu o stavu dlužníkova majetku.
Schůze věřitelů mimo projednání zprávy o hospodářské situaci dlužníka může na návrh dlužníka fyzické osoby, nepodnikatele, či člena jeho rodiny též nově rozhodnout o poskytnutí plnění z majetkové podstaty k úhradě jeho/jejich odůvodněných existenčních potřeb ( ust. § 282 odst. 2 insolvenčního zákona).

Otázka zpeněžení majetkové podstaty a uspokojení jednotlivých věřitelů není předmětem tohoto článku. Dle mého názoru si tato problematika zaslouží bližší pozornost v článku samostatném.

Další novinkou v rámci nové právní úpravy je zavedení institutu „Nepatrného konkursu“ ( ust. § 314 a násl. insolvenčního zákona). O nepatrný konkurs jde v případě, že dlužníkem je fyzická osoba, nepodnikatel. Celkový obrat dlužníka v tomto případě za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Ust. § 315 insolvenčního zákona počítá při nepatrném konkursu s těmito odchylkami oproti úpravě „běžného“ konkursu:

a) místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů,
b) k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu,
c) k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu,
d) o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání,
e) při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim.

Dále je umožněno insolvenčnímu soudu, pokud to není v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů, pokud nebudou dotčeni zajištění věřitelé či zásady insolvenčního řízení, stanovit pro nepatrný konkurs formou rozhodnutí další odchylky od zákona.

Jedním z důvodů vedoucím ke vzniku nové právní úpravy byla silná preference likvidační formy řešení úpadku dlužníka, a tedy snaha posílit více sanační formu řešení úpadku a reagovat tak na potřeby moderní doby. Samozřejmě není pochyb o tom, že řešení úpadku bude i do budoucna založeno především na likvidační formě řešení úpadku, tedy na konkursu. Pokud totiž bude užito sanační formy řešení úpadku, kterou představuje reorganizace i oddlužení a nebudou splněny všechny zákonné náležitosti nutné k aplikaci sanační formy řešení úpadku, bude následně vždy přistoupeno ke konkursu.

Mgr. Václav Jindra
advokátní koncipient
Advokátní kancelář Mgr. Tomáše Mužíka
Pařížská 22
110 00 Praha 1
tel: +420224811846                                  
fax: +420224811595