Nejdříve si připomeňme, jaké požadavky byly kladeny na volbu či jmenování vedoucí osoby těchto účastníků před zmiňovanou legislativní změnou. Podle zákona o cenných papírech ve znění účinném do 30. dubna 2004 byl předchozí souhlas Komise v zásadě podmínkou volitelnosti nebo jmenování člena představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry. Podobná byla i úprava obsažená v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech. Nedostatek tohoto souhlasu znamenal, že daná osoba nemohla být platně zvolena nebo jmenována členem orgánu, přičemž se jednalo o nezhojitelnou vadu.

Nová právní úprava obsažená v Zákoně změnila okruh vedoucích osob, na které se vztahuje podmínka předchozího souhlasu Komise. Nově se sice uvedená podmínka již nevztahuje na členy dozorčí rady účastníka kapitálového trhu, zato se ale kromě členů statutárního orgánu účastníka kapitálového trhu vztahuje též na jeho výkonného ředitele nebo prokuristu anebo na osobu, na niž byla pravomoc některé z těchto osob delegována nebo která jiným způsobem skutečně řídí činnost tohoto účastníka. Uvedený poměrně široký výčet osob je doplněn také rozšířeným okruhem účastníků kapitálového trhu, jehož vedoucí osoby podléhají předchozímu souhlasu Komise: kromě obchodníků s cennými papíry se jedná např. i o burzu, organizátora mimoburzovního trhu a zahraniční osobu se sídlem mimo území Evropské unie, která na základě povolení Komise poskytuje v České republice investiční služby prostřednictvím organizační složky.

Zákon – oproti předchozí právní úpravě, která stanovila předchozí souhlas Komise jako podmínku volitelnosti či jmenování vedoucí osoby – vyžaduje souhlas Komise k výkonu funkce vedoucí osoby. Komise vykládá tento pojem jako výkon konkrétní funkce konkrétní osoby. To znamená, že pokud je například schvalována osoba, jež má být prokuristou, neznamená to automaticky souhlas s případným pozdějším výkonem funkce téže osoby jako člena představenstva. Určitá osoba tedy musí vždy získat předchozí souhlas Komise k výkonu každé své jednotlivé funkce. Souhlas Komise je rovněž vázán na jednotlivé funkční období vedoucí osoby, přičemž jeho uplynutím souhlas automaticky zaniká a pro výkon funkce v případném dalším období je třeba nového souhlasu Komise.

Podobně jako právní úprava účinná před 1. květnem 2004 i nová právní úprava obsahuje podrobnou, přestože relativně užší úpravu neslučitelnosti funkcí (např. poslanci, senátoři nebo zaměstnanci Komise, investiční zprostředkovatel, pokud není spolu s obchodníkem s cennými papíry součástí koncernu, apod. nesmějí být vedoucí osobou účastníka kapitálového trhu). Zákon rovněž přehledně stanoví kriteria, na základě nichž Komise rozhoduje o udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby. Mimo jiné se jedná o široce formulovaná kriteria důvěryhodnosti, odborné způsobilosti či neexistence jiné činnosti, která by bránila řádnému výkonu funkce. V tomto směru je důležité ustanovení § 145 odst. 5 Zákona, podle nějž může Komise souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby odejmout, jestliže došlo k závažné změně některého ze stanovených kriterií.

Pro informaci dodáváme, že vykonává-li fyzická osoba funkci vedoucí osoby bez předchozího souhlasu Komise, dopouští se tím přestupku, za který lze podle Zákona uložit pokutu až do 5 milionů Kč.

Výše jsme se ve stručnosti věnovali otázce výkonu funkce vedoucích osob podle Zákona. V některém z příštích příspěvků bychom na toto pojednání navázali článkem zaměřeným na problematiku vedoucích osob podle úpravy obsažené v zákoně o kolektivním investování.