Princip (podstata) valorizace

Jednoduše to znamená, že při výpočtu výše plnění (jak náhrady mzdy poskytované zaměstnavatelem, tak i sociální dávky vyplácené státem) se bude zohledňovat více peněz. Jinak a jednoduše řečeno: náhrada mzdy i nemocenské se budou počítat z vyššího příjmu. (Ke zvýšení procentních sazeb pro určení výše náhrady mzdy nebo nemocenského nedochází, ty se nemění.) Dochází, resp. dojde tak ke zvýšení té části příjmu, která se započítává (zohledňuje) při výpočtu sociálních dávek nebo náhrady příjmu. Nepočítá se totiž celý příjem. Redukuje se tak, že čím vyšší příjem, tím méně se z něj v jednotlivých intervalech výše příjmu, určených právě oněmi redukčními hranicemi, započítává. Ale právě ona míra zápočtu bude zvětšena.
 

Povinné pojištění s výjimkami
 

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro zaměstnance (resp. pro jejich drtivou většinu) povinná. Od povinné účasti v něm je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a systém veřejného zdravotního pojištění.
 

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění a výplatou plnění z něj nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, a to v současnosti je 3500 Kč. Uvedený limit minimálního výdělku (dosaženého započitatelného příjmu) platí pro nemocenské pojištění vyplývající ze zaměstnání v rámci pracovního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, kdežto pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce je stanovena speciální hranice pro účast na nemocenském pojištění, a tou je příjem vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanci v pracovním poměru nebo činí na dohodu o pracovní činnosti jsou tak nemocensky pojištěni, a proto se jim na straně jedné sráží pojistné na sociální zabezpečení a na straně druhé mají ve stanovených sociálních situacích nárok na nemocenské dávky, od měsíčního příjmu 3500 Kč (včetně). Pro zaměstnance na dohodu o provedení práce totéž platí, jestliže jim byl za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem v částce 10 001 Kč a více.

Od 1. ledna 2022 nedochází (ani) ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Zvyšují se jen redukční hranice, jak už bylo naznačeno.
 

Nové redukční hranice
 

Pro rok 2022 byly vyhlášeny sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu ve výši:

a) první redukční hranice činí 1298 Kč,

b) druhá redukční hranice činí 1946 Kč,

c) třetí redukční hranice činí 3892 Kč.

Náhrada příjmu v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží za pracovní dny (pracovní dny konkrétního zaměstnance – pojištěnce, na které připadá jeho pracovní směna). A zjednodušeně řečeno počítá se z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec – pojištěnec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo mu byla nařízena karanténa.
 

Průměrný výdělek se zjišťuje čtyřikrát za rok
 

Průměrný výdělek se totiž zjišťuje vždy na začátku nového kalendářního čtvrtletí: k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu. Takto vypočítaný průměrný (hodinový) výdělek pak platí pro celé kalendářní čtvrtletí

• průměrný výdělek spočítaný k 1. lednu se odvozuje od příjmů za 4. čtvrtletí předchozího kalendářního roku a platí pro celé 1. čtvrtletí daného roku,
• průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu se odvozuje od příjmů zúčtovaných k výplatě v 1. čtvrtletí a počítá se z něj náhrada za 2. čtvrtletí,
• průměrný výdělek zjištěný k 1. červenci je odvozen od příjmů za 2. čtvrtletí a používá se ve 3. čtvrtletí,
• průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu vychází z výdělku ve 3. čtvrtletí a je rozhodující pro stanovení náhrady mzdy ve 4. čtvrtletí.

Ze čtvrtletního výdělku se pak vypočítá průměrný hodinový výdělek, protože se náhrada počítá a vyplácí za zameškané pracovní hodiny.

Zjištěný průměrný hodinový výdělek zaměstnance (za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa) se pro účely stanovení výše náhrady mzdy nebo platu či odměny nezapočítává celý, nýbrž se upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic, které se získají tak, že se redukční hranice (denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského násobí koeficientem 0,175, a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5 dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8).
 

Redukční hranice (průměrného hodinového výdělku pro účely stanovení náhrady mzdy) tak nově od 1. 1. 2022 činí:

• 1. redukční hranice 227,15 Kč namísto dosavadních 206,85 Kč, přičemž z uvedené části (částky) hodinového příjmu (do 1. redukční hranice) se z tohoto průměrného příjmu započte 90 %,
• 2. redukční hranice   340,55 Kč   namísto stávajících 310,28 Kč – z příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,
• 3.  redukční hranice 681,10 Kč     oproti dosavadním 620,38 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %.
• Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.  

Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku.  A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

 
Vypočtená hodinová náhrada mzdy, získaná vynásobením zjištěného redukovaného průměrného hodinového výdělku počtem neodpracovaných hodin za pracovní dny (směny), určená k výplatě zaměstnanci, se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.
 

Jak zaokrouhlovat stanovené výsledné plnění i průběžné výpočty

Drtivá většina zaměstnavatelů spoléhá na mzdové programy (software) a zaměstnanci pak, pokud se zajímají o své nároky, na různé internetové kalkulačky. Nicméně asi je vhodné poznamenat též několik vět k problematice zaokrouhlování, která není jednoznačná.[1]

 
Zákoník práce totiž kromě způsobu zaokrouhlení redukčních hranic (v ust. § 192 odst. 2) a zaokrouhlení mzdy nebo platu (v ust. § 142 odst. 2), neupravuje zaokrouhlování v mzdové oblasti.
 

Ust. § 192 odst. 2 řeší pouze určení redukčních hranic pro náhradu mzdy, tedy jejich odvození z redukčních hranic pro stanovení nemocenského, jak už bylo uvedeno: příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru čili, pokud jde o koruny, na dvě desetinná místa.
 

Podle ust. § 142 odst. 2 zákoníku práce se mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pokud jde o náhradu mzdy nebo platu pak ust. § 144 zákoníku práce odkazuje na úpravu pro mzdu a plat, včetně zmíněného ust. § 142 odst. 2 zákoníku práce.
 

Naproti tomu je věc jednoduchá a jednoznačná při výpočtech nemocenského, jak vyplyne dále.
 

Zvláštní situace na začátku nároku na náhradu mzdy

• Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne (v den), kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni kupř. hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.
• Pokud bude dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvat tak, že v rámci jejích prvních 14 kalendářních dnů připadnou některé dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Nemocenské

Nemocenské dávky zaměstnanců se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (je to zásadně období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“  (zákonem specifikovaných) kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. (Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy i nemocenských dávek, tak jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny: Takto se nezapočítávají  např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek aj.)
 

U náhrady mzdy tak může docházet k větším výkyvům její výše, než u nemocenského.  Může dojít k tomu, že určitému zaměstnanci se i přes valorizaci náhrada mzdy na začátku příštího roku sníží. Jestliže obdržel ve 3. čtvrtletí (2021) třeba mimořádnou odměnu, prémie, podíly na hospodaření či jiné bonusy, tak jeho průměrný výdělek zjištěný k 1. říjnu (2021) pro náhradu mzdy ve 4. čtvrtletí bude vyšší, než výdělek zjištěný k 1. lednu (2022) pro počítání náhrady mzdy za 1. čtvrtletí (2022). Naproti tomu výše nemocenského se odvozuje z průměrného příjmu za delší období, což by mělo výkyvy eliminovat. Nemocenské se počítá, pokud to lze, z hrubého příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci za posledních 12 měsíců. V potaz se bere 12 měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Pokud zaměstnanec odpracoval méně než 12 měsíců, počítá se jako s rozhodným obdobím jen s těmi měsíci, které byly odpracovány před měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Takto se zjistí denní vyměřovací základ, z něhož se počítá nemocenské, čili výše příjmu připadající na jeden kalendářní den.  Pokud zaměstnanci vznikla pracovní neschopnost nebo byla nařízena karaténa ještě v měsíci, v němž nastoupil do práce, počítá se s pravděpodobným výdělkem. Ten se podle zákona o nemocenském pojištění použije tak, že se za denní vyměřovací základ považuje jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v daném kalendářním měsíci.

Ani pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

1. redukční hranice v r. 2021 činí 1182 Kč, nově od 1. 1. 2022 to bude 1298 Kč,
2.  redukční hranice v r. 2021 je představována částkou 1773 Kč, nově pro rok 2022 to bude 1946 Kč,
3. redukční hranice je v r. 2021 3545 Kč, nově půjde o 3892 Kč.
    

Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte

• do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
• z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
• z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %,
• k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
 

Zvýhodněné vyšší nemocenské pro ty, kdo zachraňují životy a majetek
 

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Pojištěnec však musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení ve smyslu ust. § 109 odst. 3 písm. c) zákona o nemocenském pojištění, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že (pojištěnec) je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi.

Zaokrouhlování nemocenského a jiných dávek

Částky denního vyměřovacího základu v jednotlivých intervalech, tedy do 1. redukční hranice (první pásmo), nad 1. redukční hranici do 2. redukční hranice (druhé pásmo) a nad 2. redukční hranici do 3. redukční hranice (třetí písmo) se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa. Tedy se zaokrouhlí podle obecných matematických pravidel na koruny a haléře. Denní vyměřovací základ (čili součet výsledků z jednotlivých pásem) se pak zaokrouhluje na celé koruny nahoru. A nakonec též výše nemocenské dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výsledné plnění za určitou dobu, třeba kalendářní měsíc, tak už není potřeba zaokrouhlovat.
 

Další nemocenské dávky
 

Dalšími dávkami nemocenského pojištění - jež se poskytují rovněž za kalendářní dny a stanoví (počítají se) rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu, zatímco tedy u ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného jen 90 % jako u nemocenského), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci - jsou:

• peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu
• ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
• dávka otcovské poporodní péče (i zákonem zvaná otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, a
• dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Komu a od kdy zvýšené dávky

Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku. O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu nebo jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude provedena automaticky. Nárok na zvýšení nemocenských dávek mají všichni oprávnění pojištěnci, ať jim vznikl nárok na dávku ještě v r. 2021 (před účinností valorizace redukčních hranic) nebo až v r. 2022 (po účinnosti valorizace).[2]
 

Richard W. Fetter