Nové řešení sporů o doménová jména z domény .cz od 1. 3. 2015

Nová Pravidla alternativního řešení sporů pro domény .cz přinášejí zásadní změny v doménových sporech z doménových jmen „.cz“. Reagují na rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 23 Cdo 3895/2011 ze dne 17. 3. 2013, které označilo dosavadní způsob řešení sporů prostřednictvím rozhodčího řízení za odporující platnému právu a příslušné rozhodčí smlouvy za neplatné. Rozhodčí soud společně se správcem domény .cz - zájmovým sdružení CZ.NIC, tedy vytvořili nový systém alternativního rozhodování sporů tak, aby byl v souladu s českým právním řádem a odpovídal evropským a světovým standardům řešení doménových sporů.

Původní úprava ve zkratce

Spory o doménová jména z domény .cz byly do výše zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu řešeny především prostřednictvím rozhodčího řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“). Důvodem obliby tohoto řízení byla zejména jeho rychlost a jednoduchost díky speciální online platformě. Řízení probíhalo elektronicky, od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu, bez fyzické účasti stran a místo tří let u soudu byl spor, pokud probíhal bez komplikací, vyřešen v řádu měsíců.

Navrhovatel (neboli ten, kdo se domníval, že byl zkrácen na svých právech např. k ochranné známce či obchodní firmě držitelem doménového jména) si mohl dle původních Pravidel alternativního řešení sporů, vydaných správcem domény .cz, tj. zájmovým sdružením CZ.NIC, vybrat, zda zvolí klasickou soudní cestu či využije Rozhodčí soud na základě tzv. veřejné rozhodčí nabídky. Pokud si vybral rozhodčí řízení, byl držitel sporného doménového jména povinen se tomuto řízení podrobit, neboť ten již svou registrací a souhlasem s Pravidly alternativního řešení sporů učinil tuto veřejnou nabídku a ta byla navrhovatelem podáním žaloby k Rozhodčímu soudu pouze přijata.

Zahájení rozhodčího řízení představovalo dle ustanovení § 106 občanského soudního řádu překážku zahájení řízení soudního. Rozhodčí nálezy také nebyly meritorně přezkoumatelné soudem. V praxi se tedy navrhovatel musel rozhodnout pro jednu z možností.

Co se Nejvyššímu soudu nelíbilo?

Problém spočíval právě ve výše zmíněné veřejné rozhodčí nabídce. Držitel doménového jména „.cz“ se svou registrací automaticky podroboval Pravidlům alternativního řešení sporů, tudíž učinil nabídku uzavřít rozhodčí smlouvu pro případné řešení doménových sporů vůči neurčitému okruhu osob. Dle názoru Nejvyššího soudu ale nešlo o případ veřejného návrhu o uzavření smlouvy dle § 276 obchodního zákoníku, neboť prohlášení, které držitel doménového jména činí ve smlouvě uzavírané se správcem domény, že bude případné spory řešit cestou rozhodčího řízení, není vyjádřením adresné vůle řešit takto vzniklé spory. Obě strany by musely v rozhodčí smlouvě vyjádřit souhlas s rozhodčím řízením.

Dále byla tato nabídka činěna jako neodvolatelná, čímž bylo porušeno kogentní ustanovení § 277 obchodního zákoníku, dle kterého „lze veřejný návrh odvolat, jestliže navrhovatel odvolání oznámí před přijetím veřejného návrhu způsobem, kterým byl veřejný návrh zveřejněn“. Byla tudíž soudem označena za absolutně neplatnou dle § 39 starého občanského zákoníku, který mj. stanoví neplatnost právního úkonu pro odpor či obcházení zákona.

Obchodní zákoník dále počítal s lhůtou pro přijetí veřejné nabídky. Pokud konkrétní lhůta stanovena nebyla, platila lhůta přiměřená. Za tu se však v tomto případě dle názoru soudu nedalo považovat podání žaloby vzhledem k časovému odstupu od registrace doménového jména. Dle ustanovení § 278 obchodního zákoníku je také potřeba potvrzení přijetí nabídky ze strany navrhovatele, což se nestalo.

Názor Nejvyššího soudu je tedy takový, že „zavázal-li se držitel doménového jména ve smlouvě s registrátorem neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci Rozhodčího v rozhodčím řízení v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele,…,třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu a třetí osoba takový spor u rozhodčího soudu zahájila, nebyla tímto postupem mezi držitelem doménového jména a touto třetí osobou uzavřena rozhodčí smlouva.“

Nejvyšší soud smetl ze stolu i dovození odvolacího soudu, že by se veřejná rozhodčí nabídka dala posuzovat jako smlouva ve prospěch třetího dle ustanovení § 50 zákona občanského zákoníku. Tato smlouva nevyžaduje určení třetí osoby, nicméně je nutné, aby byla tato osoba alespoň určitelná na základě objektivních skutečností. V závěru tedy došel Nejvyšší soud k názoru, že veřejná rozhodčí nabídka je jednostranný neadresovaný právní úkon, a tudíž rozhodčí smlouva uzavřená touto formou je neplatná. Tím skončilo řešení doménových sporů z domény „.cz“ prostřednictvím rozhodčího řízení.

Nová Pravidla alternativního řešení sporů

Od 1. 3. 2015 jsou součástí Pravidel registrace CZ.NIC i nová Pravidla alternativního řešení sporů. Nejedná se již o formu rozhodčího řízení dle zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, byť se k němu stále využívá online platforma Rozhodčího soudu. Principielně je podobné alternativnímu řešení sporů např. z domény .eu (tzv. ADR.eu) nebo z generických domén nejvyšší úrovně jako je .org (řízení UDRP – Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen, anglicky „Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy“).

Je založeno na smluvním základě a lze v něm nárokovat pouze zrušení registrace doménového jména nebo převod doménového jména na žalobce. Spor je řešen nezávislým odborníkem, tzv. expertem (popř. panelem expertů, sestávajícím se ze tří expertů), což je osoba, která musí být uvedená v seznamu expertů vedeným Rozhodčím soudem. V současné době je jich na seznamu dvacet. Tento expert se poté řídí Řádem pro řešení sporů o domény .cz. vydaným Rozhodčím soudem. Náklady řízení či náhradu škody přiznat nelze. Ukončení sporu v tomto řízení však není překážkou věci rozhodnuté, tudíž poškozené osobě nic nebrání, aby svůj nárok uplatnila též u obecného soudu. Toto platí pro doménová jména registrovaná či prodloužená od 1. 3. 2015. Vydané rozhodnutí též není exekučním titulem pro výkon rozhodnutí.

Řízení podléhá poplatkové povinnosti dle Sazebníku poplatků, přičemž cena se pohybuje dle počtu sporných doménových jmen, která jsou obsahem návrhu, mezi 34.000,- Kč až 73.500,- Kč pro řízení s jedním expertem a 81.000,- Kč až 184.500,- Kč, pokud se rozhoduje v panelu. Vzhledem k tomu, že jde o řízení nové a nezavedené, nabízí Rozhodčí soud jakožto správce tohoto řízení 50% slevu na poplatku a to do odvolání, nejpozději však do 31. prosince 2015. Vybrané poplatky se nevracejí, kromě případu, kdy se „řešení sporu, které bylo zahájeno později, ale týká se téhož doménového jména, přeruší do doby, kdy bude znám výsledek řešení sporu zahájeného dřívějším návrhem“ a „pokud se v takovém řešení sporu expert rozhodne uznat navrhovatelem uplatněné nároky zahrnující převod doménového jména na navrhovatele, všechna přerušená řešení sporu budou zastavena a uhrazené poplatky vráceny.“

Novinkou je také, že zahájením tohoto řízení automaticky nedochází k blokaci doménového jména, navrhovatel o ni musí zažádat zvlášť. V případě, že se navrhovatel rozhodne spor řešit pouze skrze toto řízení, nepřipadá v úvahu podání návrhu na předběžné opatření soudu s ohledem na ustanovení § 77 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, dle kterého předběžné opatření zanikne „nepodal-li navrhovatel v zákonné lhůtě nebo ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení řízení“. Musí tedy využít blokaci dle čl. 20 Pravidel registrace CZ.NIC, a to vyplněním speciálního formuláře. Doba blokace je tímto způsobem omezena na 4 měsíce bez možnosti prodloužení, opakovanou žádost lze podat až po uplynutí jednoho roku od konce předchozí blokace. Pokud se navrhovatel domnívá, že spor je složitější, a tedy časově náročnější, je vhodné zvážit podání návrhu na předběžné opatření, a spor tedy řešit i soudní cestou.

Závěr

Rozhodčí soud již od 1. 3. 2015 nepřijímá žaloby k projednání sporů o domény .cz v rozhodčím řízení. To ale neznamená, že je z rozhodování sporů o doménová jména zcela vyloučen. Místo rozhodčího řízení probíhá na jeho online platformě tzv. alternativní řešení sporů. Rozhodčí soud je jeho správcem, vydává závazná pravidla a řády a vede také seznam expertů, kteří jsou oprávněni tyto spory rozhodovat. Pokud se tedy navrhovatel rozhodne využít toto řešení, postupuje obdobně jako před 1. březnem, tedy před vydáním nových Pravidel alternativního řešení sporů. Faktickou změnou je, že u Rozhodčího soudu může požadovat pouze zrušení registrace doménového jména nebo jeho převod na sebe. Nároky jako náhradu škody či nákladů řízení v něm uplatnit nelze. O blokaci doménového jména je v případě uplatnění pouze tohoto postupu nutno zažádat zvlášť u správce domény .cz, tj. zájmového sdružení CZ.NIC.

Řešení sporu ani rozhodnutí experta však nepředstavují překážku zahájení soudního řízení, jako tomu bylo doposud. Obě možnosti řešení sporů se tedy již navzájem nevylučují. Navrhovatel se na soud může obrátit v jakékoli fázi výše zmíněného řešení, nebo si jej může zvolit jako jedinou cestu k ochraně svých práv. Proti rozhodnutí experta se nelze odvolat, ale každá ze stran se může domáhat u soudu jiného výroku, než k jakému došel expert. V soudním řízení již nároky na náhrady škody či náhradu nákladů řízení uplatnit lze. Také lze zažádat o blokaci doménového jména prostřednictvím návrhu na předběžné opatření. Navrhovatel ale musí počítat s tím, že pokud zvolí pouze soudní cestu, na rozhodnutí si zřejmě chvíli počká.