Stěžejní změny

První změnou, která stojí za zmínku, je úprava započtení dovolené do právní praxe advokátního koncipienta. Novela stanovuje, že za výkon této právní praxe lze považovat dovolenou nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce, ve kterém je praxe vykonávána. Co se týče překážek v práci na straně koncipienta, novela zachovává stávající úpravu - Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítává se doba nepřítomnosti do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém kalendářním roce.

Nově se za právní praxi advokátního koncipienta pokládá i činnost zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových[3].

Navrhuje se zrušit ustanovení §7 odst. 3 a 4 zákona o advokacii, která upravují procesní mechanismy vztahující se k případnému neúspěchu u advokátní zkoušky, které budou dle důvodové zprávy návrhu zákona komplexně upraveny novým advokátním zkušebním řádem.

Advokátní komora může nově rozhodnout o vyškrtnutí ze seznamu advokátů u toho, kdo porušil povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou klientovi ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátů. Stávající úprava stanovuje za tento „prohřešek“ pouze nutnost vést proti takovému advokátovi kárné řízení. Limit pojištění advokátů se stále stanoví stavovským předpisem, ale explicitně se nově zavádí, že musí být přiměřený možné újmě. Komora bude nyní rozhodovat i o pozastavení výkonu advokacie na základě písemné žádosti advokáta. Toto pozastavení zaniká dnem doručení písemné žádosti o zániku pozastavení výkonu advokacie, nebo dnem, který je stanoven již v samotné žádosti o pozastavení výkonu advokacie, nepředchází-li dni doručení.

Žadatel (ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů[4] a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak) má nyní právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí právní porady a právní služby. Poskytování právních porad a služeb je upraveno ve zcela nových paragrafech §18a až §18d. Nová úprava se dotýká legitimace žadatelů k právním poradám a službám (rozhodným kritériem jsou majetkové poměry žadatele), rozsahu těchto porad a služeb, náhrady odměny advokáta, který je určen k výkonu právní porady či právních služeb, i některých procesních postupů, které se k poskytování právních porad a služeb vztahují. Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů.

Novela dále zavádí novou pravomoc předsedy kontrolní rady. Ten má pravomoc zadržet knihu s prohlášeními o pravosti podpisu, pokud má za to, že advokát porušuje zákonné povinnosti. O odejmutí knihy následně rozhodne představenstvo komory.

Za kárné provinění lze advokátovi nově na dobu až tří let uložit zákaz činit prohlášení o pravosti podpisu, pokud se advokát dopustil kárného provinění právě při činění prohlášení o pravosti podpisu; a vykonávat advokátní úschovu podle §56, pokud se advokát dopustil kárného provinění při výkonu úschovy.

Zbrusu novou právní úpravu poskytuje návrh zákona pro advokátní koncipienty. Ti mohou nově právní praxi vykonávat i u usazeného evropského advokáta. Školitelem advokátního koncipienta může být pouze advokát, který advokacii vykonává nově pouze po dobu nejméně jednoho roku, zároveň novela rozšiřuje limit pro počet koncipientů na jednoho školitele – současně může školitel připravovat na výkon advokacie maximálně pět koncipientů. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis. Tyto změny se nebudou týkat současných koncipientů, jejich příprava na výkon advokacie se bude řídit dosavadními předpisy.

Počet členů kontrolní rady se zvyšuje na 70 ze současných 54. Členem může být zvolen advokát, který dosáhl věku 35 let a má nejméně 3 roky advokátní praxe.

Za osmou část zákona o advokacii se vkládá nová "ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY". Návrh zákona obsahuje tvrdý postih za tzv. vinklaření (neoprávněné vykonávání činnosti advokáta fyzickou, právnickou či podnikající fyzickou osobou – poskytování právních služeb opakovaně a za úplatu.). Za takovýto přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč, společně s ní lze uložit zákaz činnosti do 1 roku. Pokud právnická, fyzická či podnikající fyzická osoba neoprávněně užije označení „advokát“, hrozí jí pokuta do výše 200 000 Kč. Přestupky bude projednávat Ministerstvo spravedlnosti. Analogicky jsou přestupky stejné povahy nově zavedeny i v notářském řádu pro neoprávněné vykonávání notářské činnosti a neoprávněného užití označení „notář“. Úprava sankcí se shoduje s tou, která je uvedena pro zákon o advokacii.

Poslední důležitou částí návrhu zákona je změna exekučního řádu. V něm návrh zákona (podobně jako v zákoně o advokacii a notářském řádu) zavádí nové přestupky a sankce. Ty se opět týkají již zmíněného vinklaření – nyní však mezi soudními exekutory a exekutorskými úřady.

Shrnutí

Návrh zákona se těší přízně napříč politickým spektrem i přes to, že představuje poměrně razantní změny a celkové zpřísnění pro výkon advokacie a přípravu na něj. Obecně také posiluje kontrolní funkci a pravomoci České advokátní komory. Lze jej však kvůli současné situaci v advokacii hodnotit pozitivně. Navrhovaná účinnost je (až na některá ustanovení, která nabydou účinnosti 1. července 2018) stanovena na 1. září 2017.




Matěj Korger


Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

Florentinum
Na Florenci 15
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 225 385 333
Fax:    +420 225 385 444
e-mail:    wl@weinholdlegal.com


____________________________________
[1] zákon č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů
[2] zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů
[3] zákon č. 201/2002 Sb. , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů
[4] Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz