Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
S účinností od 1. 7. 2023 dochází k novelizaci zákona č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tato novela zavádí několik důležitých změn.
Na koho se zákon vztahuje?
Předně byly z působnosti zákona vyjmuty ty osoby, které byly členem statutárního orgánu zaměstnavatele, nebo měly rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele a zároveň měly u zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast.
Jedná se zřejmě o reakci na nedávný rozsudek[1] Nejvyššího správního soudu („NSS“), který se zabýval případným „souběhem funkcí“ zaměstnance obchodní společnosti a člena statutárního orgánu, resp. jak tento souběh ovlivňuje právo zaměstnance na uspokojení mzdových nároků. NSS uzavřel, že na zaměstnance, který je v souběhu funkcí, je třeba hledět jako na zaměstnance, který je oprávněn vznášet své nároky ze souběžného pracovněprávního vztahu. Tímto závěrem ovšem došlo k nastavení nešťastného pravidla, kdy je člen statutárního orgánu a zároveň zaměstnanec v jedné osobě kompenzován za špatné ekonomické výsledky jím obchodně vedené společnosti a v budoucnu by potencionálně hrozilo, že členové statutárních orgánů by vedle smluv o výkonu funkce rovněž uzavírali pracovněprávní smlouvy na vysokých manažerských pozicích s tím, že v případě úpadku jimi vedené společnosti dojde ke kompenzaci jejich mzdových nároků. Novelou tak dochází k zamezení obcházení zákona tímto způsobem a tyto osoby jsou z působnosti zákona vyloučeny.
Naopak odpadlo ustanovení, kterým byli z působnosti tohoto zákona vyloučeni zaměstnanci, kterým bylo zaměstnání zprostředkováno agenturou práce a kteří byli zároveň odškodněni z pojištění, které tato agentura práce měla sjednáno. Nově tedy mohou v případě platební neschopnosti zaměstnavatele u Úřadu práce o dlužnou mzdu žádat také agenturní zaměstnanci, kteří tuto výhodu doposud neměli.
Zaměstnancem se nyní podle zákona rozumí osoba, která buď byla u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo sjednala se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce, kterou jí vznikla účast na nemocenském pojištění, a zároveň jí vznikl mzdový nárok, který jí zaměstnavatel nezaplatil.
Jaké jsou mzdové nároky zaměstnance?
Mzdovými nároky se rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Splatný nárok zaměstnance je mzdový nárok, který mu zaměstnavatel nezaplatil v termínu výplaty podle zákoníku práce. Tento nárok musel zaměstnanci vzniknout za kalendářní měsíc:
- ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo
- ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
- od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném státě EU,
jakož i 3 měsíce před i po tomto měsíci.
Své nároky vůči zaměstnavateli může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů od jedné z výše uvedených skutečností, tj.:
- vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení, nebo
- oznámení o zahájení insolvenčního řízení, nebo
- zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě EU.
Kde mzdové nároky uplatnit?
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
Krajská pobočka Úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce Úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, a poskytnout údaje nutné pro výpočet jejich výše.
Tomáš Jelínek,
senior advokát
Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.
Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@eversheds-sutherland.cz
[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Ads 262/2020-98 ze dne 20. 7. 2022
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
