Novela zákona o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů

Novela obsahuje novelizaci zákona 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákona 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním podnětem k přípravě této novelizace je nález Ústavního soudu vyhlášený pod 397/2006 Sb., jímž byla dotčena právní úprava odvolávání funkcionářů soudu obsažená v zákoně o soudech a soudcích. Dalším důvodem ke změně platného právního stavu jsou úkoly uložené Ministerstvu spravedlnosti v usnesení vlády ze dne 12. července 2006 č. 853 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích.

V novelau se rovněž odrážejí zkušenosti s aplikací novelizovaných zákonů.

Novelizovaná právní úprava se soustřeďuje do několika základních okruhů. Jde o odvolávání funkcionářů soudů, s tím spojenou změnu právní úpravy kárného řízení a úpravu zapojení dalších právních profesí v kárných senátech, právní úpravu vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky a změnu právní úpravy Justiční akademie.

Odvolávání funkcionářů soudů je nutno nově upravit v souvislosti s výše zmíněným nálezem Ústavního soudu, který zrušil § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v němž byla tato problematika upravena na základě principu “kdo jmenuje, ten odvolává”. Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že právní úprava odvolávání funkcionářů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci a z tohoto hlediska nelze akceptovat způsob odvolávání funkcionářů soudu, který byl zakotven ve zrušeném ustanovení. V návaznosti na svůj dřívější nález sp. zn. Pl ÚS 7/02, který byl publikován pod 349/2002 Sb., Ústavní soud vylovil názor, že soudní funkcionáři mohou být odvoláni pouze na základě rozhodnutí nezávislého soudu a ze zákonem předvídaných důvodů.

Podle předkládaného novelau bude o odvolání funkcionářů soudu rozhodovat soud v kárném řízení. Kárným soudem bude Nejvyšší správní soud. Za tímto účelem se doplňuje do zákona o soudech a soudcích a do zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců kárná odpovědnost předsedů a místopředsedů soudů a předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu. Tato právní úprava zahrnuje jak definici kárného provinění funkcionářů soudu, tak určení kárných opatření, která bude možno za tato kárná provinění ukládat. Odpovídajícím způsobem byla změněna i procesní ustanovení obsažená v zákoně o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, především byl nově vymezen okruh osob, které budou oprávněny svým novelaem zahájit vůči funkcionáři soudu kárné řízení.

K zefektivnění práce justice by měly přispět rovněž další změny úpravy kárného řízení. Navrhuje se především stanovit, že opakované konstatování, že došlo ke kárnému provinění, může mít za důsledek zahájení řízení o nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce. Mění se složení senátů kárných soudů tak, aby v nich byli paritně zastoupeni soudci různých stupňů soudní soustavy a přísedící z jiných právních profesí. Přísedící z řad advokátů, notářů a soudních exekutorů a dalších právních profesí by měli do kárného řízení vnést úhly pohledu odlišné od těch, které lze předpokládat u členů kárných senátů z řad soudců, a měli by umožnit posoudit kárné provinění komplexněji a objektivněji. Změna složení senátů kárných soudů se bude týkat i řízení ve věcech státních zástupců, v nichž jako přísedící budou zasedat i dva státní zástupci.

Nutnost právní úpravy vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky se zakládá na výše zmíněném usnesení vlády.

Pokud jde o Justiční akademii, je cílem navrhované právní úpravy vyvážit pravomoci ředitele a Rady Justiční akademie a zakotvit její hospodářskou činnost.

Z právní aktů Evropských společenství se upravované oblasti dotýká Nařízení Rady č. 422/67/EHS a č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora, a Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti, s nimiž je novelizovaná právní úprava v souladu.

Prezident zákon podepsal  dne 11. 8. 2008