První čtení novely se konalo v červnu t.r., přičemž je možno připomenout, že zákon byl předložen Parlamentu ČR poměrně „netradičním“ způsobem. Vláda nevypořádala před jeho předložením několik set zásadních připomínek, jež byly k návrhu vzneseny ze strany ministerstev, ostatních úřadů a dalších připomínkových míst. Tímto faktem byl ovlivněn i navazující legislativní proces, neboť projednávání novely ve výborech Poslanecké sněmovny, kterým byl návrh přikázán, tj. ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (dále též „VVSRR“) a v Hospodářském výboru (dále též „HV“), bylo Ministerstvem pro místní rozvoj využito rovněž k částečnému vypořádání nedořešených připomínek a přípravě komplexního pozměňovacího návrhu, který byl následně převzat do pozměňovacích návrhů obou výborů.[1]

Oba výbory po několika jednáních skončily projednávání návrhu novely až 25. října 2011 s doporučením návrh schválit, avšak s velkým množstvím pozměňovacích návrhů.[2] V obou případech činí počet navržených změn 115[3], avšak shodné jsou jen z části ve vztahu
ke změnám navrženým Ministerstvem pro místní rozvoj. Zbytek tvoří pozměňovací návrhy vznesené samostatně jen na jednom z výborů.

Mnoho navržených změn je pouhou legislativně technickou či dílčí formulační úpravou původní novely (sněmovního tisku č. 370). Z hlediska významnějších změn lze zmínit například:

• změnu definice dotovaného zadavatele, kterým má být nově buď osoba, která obdrží více než 50 % prostředků z veřejných zdrojů, anebo osoba, která sice obdrží procentuální podíl menší, avšak tato částka přesáhne 200 mil. Kč;
• možnost vytvořit sdružení zadavatelů z různých členských států Evropské unie a zvolit si právo, kterým se bude zadávací řízení v takovém případě řídit (právo státu jednoho ze zadavatelů);
• změnu vymezení tzv. významné veřejné zakázky – sjednocení limitu pro územně samosprávné celky (obce a kraje) a jejich právnické osoby na 50 mil. Kč (jen HV);
• zrušení tzv. koncernové výjimky a dalších výjimek dle § 19 odst. 2 ZVZ pro sektorového zadavatele v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, na kterého se vztahuje tzv. povinnost oddělení dle energetického zákona (jen VVSRR);
• úpravu průběhu soutěžního dialogu – veřejný zadavatel bude povinen hledat vhodná řešení, na jejichž základě pak upraví zadávací podmínky a vyzve všechny účastníky dialogu k podání nabídek;
• zavedení možnosti podání nabídek pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje;
• omezení povinnosti, aby se k zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky vyjádřila odborně způsobilá osoba a u veřejných zakázek na stavební práce také autorizovaná osoba, jen na veřejného zadavatele;
• nové, komplexní znění § 48 (poskytování zadávací dokumentace);
• zavedení možnosti prominutí zmeškání lhůty pro opětovné doložení kvalifikace při její ztrátě a pro vysvětlení nabídky či mimořádně nízké nabídkové ceny;
• možnost doručovat některá rozhodnutí (např. o vyloučení ze zadávacího řízení) ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejněním na profilu zadavatele, pokud si to zadavatel předem vyhradí (jen VVSRR);
• prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení v plném rozsahu čestným prohlášením s následným doložením dokladů jen vítězným uchazečem (jen VVSRR);
• vrácení možnosti omezování počtu zájemců v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním pro sektorového zadavatele, ovšem jen podle kvalifikace, nikoliv losem (jen HV);
• zvýšení maximální výše jistoty na 5 % v případě veřejných zakázek, u kterých bude použita elektronická aukce;
• vazbu účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky na její zveřejnění v Registru smluv (jen VVSRR);
• zmírnění povinnosti zrušit zadávací řízení, bude-li podána jen jedna nabídka (místo původně navrhovaných dvou);
• omezení povinného předběžného oznámení jen na veřejného zadavatele, avšak vztažené nadále i na podlimitní veřejné zakázky;
• omezení povinného použití elektronické aukce na vymezené veřejné zakázky na dodávky jen na veřejného zadavatele;
• omezení povinnosti zpracování a uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky jen na veřejného zadavatele;
• povinnost vítězného uchazeče zveřejnit svoji majetkovou strukturu a svých významnějších subdodavatelů, a to i po dobu plnění veřejné zakázky a pod sankcí nevyplacení či povinnosti vrácení ceny za plnění veřejné zakázky (jen VVSRR).

V průběhu druhého čtení[4] bylo následně vzneseno již jen několik málo změn, z nichž většina se týkala dílčích úprav pozměňovacích návrhů výborů (zejména otázek zveřejňování subdodavatelů), bylo také navrženo, aby otevírání obálek povinně proběhlo bezprostředně po skončení lhůty pro podání nabídek.

Z hlediska celkového zhodnocení je možno konstatovat, že pozměňovací návrhy nepřináší zdaleka tolik zásadních změn návrhu novely, jak by bylo možné se s ohledem na jejich rozsah domnívat. Lze nepochybně přivítat „zmírnění“ některých kontroverznějších návrhů (zejména povinnosti rušit řízení při méně než třech nabídkách) či jejich omezení pouze na veřejné zadavatele a také některá nová zjednodušení (např. prokazování kvalifikace čestným prohlášením). Je však škoda, že některé nové instituty, které budou znamenat zvýšení administrativní zátěže, nebyly aspoň na přechodnou dobu omezeny (pokud je politická vůle je zachovat) na nadlimitní veřejné zakázky (zejména s ohledem na zamýšlené rasantní snížení finančních limitů podlimitních veřejných zakázek).

Na druhou stranu další kritizovaná ustanovení týkající se změn v kvalifikaci (např. vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů), omezování počtu zájemců v případě veřejného zadavatele, povinné předběžné oznámení či snížení finančních limitů bez odpovídajícího zjednodušení zadávacích řízení podlimitních veřejných zakázek nebyla pozměňovacími návrhy vůbec dotčena.

Bohužel pozměňovací návrhy přinesly i další sporná ustanovení – možnost promíjení zmeškání lhůt, nepříliš jasnou úpravu postupu v soutěžním dialogu, zvýšení částky jistoty při použití elektronické aukce, možnost omezit formu nabídek jen na elektronické nabídky či vázanost účinnosti smluv na jejich zveřejnění v Registru smluv. Samostatným problémem, který přesahuje zadávání veřejných zakázek, je otázka rozkrytí majetkové struktury dodavatelů a případně jejich subdodavatelů. Tato otázka však má být dle vyjádření v mediích předmětem koaličních jednání před třetím čtením zákona.

Mgr. David Dvořák
 

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 

Karoliny Světlé 25
110 00 Praha 1

Tel.: + 420 222 866 555 
Fax: + 420 222 866 546
e-mail: info@mt-legal.com

Jakubská 121/1
602 00 Brno 2

Tel.: + 420 542 210 351 
Fax: + 420 542 212 518
e-mail: info@mt-legal.com

Bukovanského 1345/30
710 00  Ostrava – Slezská Ostrava

Tel.: + 420 596 629 503
Fax: + 420 596 629 508
e-mail: info@mt-legal.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Část předložených pozměňovacích návrhů je také technickou novelou nedávno schváleného zákona č. 258/2011 Sb. , kterým byl novelizován ZVZ ve vztahu k veřejným zakázkám v oblasti obrany a bezpečnosti.
[2] Usnesení Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je dostupné >>> zde a Hospodářského výboru >>> zde.
[3] Usnesení VVSRR však obsahuje kromě 115 číslovaných pozměňovacích návrhů ještě 10 dalších, označených „XXX“.
[4] Stenografický záznam jeho průběhu je k dispozici >>> zde.