Novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce a zákona o inspekci práce
Ve Sbírce zákonů byla dne 14. 7. 2017 pod č. 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o inspekci práce a dalších právních předpisů, která přináší změny zejména v oblasti diskriminace, agenturního zaměstnávání, výdělečné činnosti a pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, náhradního plnění a zavádí také nové přestupky a správní delikty.
Nejvýznamnější změny zaváděné novelou jsou podrobněji popsány níže:
Nová specifikace zákazu diskriminace
V § 4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti byla doplněna věta, která vypočítává důvody, z nichž nelze občanovi upřít právo na zaměstnání. Těmito důvody jsou: pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, rod, jazyk, zdravotní stav, věk, náboženství či víra, majetek, manželský a rodinný stav a vztah nebo povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.
Ze stejných důvodů, jako jsou uvedeny výše, pak zákoník práce v § 16 odst. 2 zakazuje jakoukoli diskriminaci v pracovněprávních vztazích.
Nová regulace v oblasti agenturního zaměstnávání
Zákoník práce bude doplněn o nové ustanovení § 370b, které stanoví, že „agentura práce a uživatel jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce.“
Smyslem tohoto ustanovení, které zakazuje přidělovat uživateli ze strany agentury práce jeho vlastní kmenové zaměstnance (ať už pracující u uživatele na základě pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), jakož i přidělovat v jednom kalendářním měsíci téhož zaměstnance k témuž uživateli ze strany různých agentur práce, je zamezit obcházení ustanovení o pracovní době, odměňování za práci a o sociálním a zdravotním pojištění, k čemuž v praxi hojně docházelo. Na druhou stranu však toto ustanovení může svojí šíří působit obtíže a vést až k diskriminaci agenturních zaměstnanců, neboť (na rozdíl od neagenturních zaměstnanců) nebudou moci vykonávat u téhož zaměstnavatele jiný (odlišný) druh práce, než jaký již u tohoto zaměstnavatele vykonávají buď jako kmenoví zaměstnanci nebo jako dočasně přidělení zaměstnanci jinou agenturou.
Za porušení tohoto ustanovení hrozí jak agentuře práce, tak uživateli pokuta až 1 mil. Kč.
Dalšími změnami v oblasti regulace agentur práce jsou zejména:
- a) možnost pro agentury práce znovu přidělovat k uživatelům cizince s povolením k zaměstnání (modrou/zaměstnaneckou kartou);
- b) za zastřené zprostředkování zaměstnání může udělena pokuta až 10 mil. Kč pro agenturu práce (zprostředkovatele);
- c) právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna poskytnout kauci ve výši 500.000,- Kč; stávající zprostředkovatelé, kterým bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání uděleno před bylo přede dnem nabytí účinnosti novely, jsou povinni poskytnout kauci ve výši 500.000,- Kč do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, a to složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce, jinak marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká;
- d) opakované povolení ke zprostředkování zaměstnání bude vydáváno na dobu neurčitou;
- e) zavedena možnost odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání pro neaktivitu, pokud agentura práce dva roky nepřidělí zaměstnance k uživateli, nebo pro porušení povinností stanovené agentuře práce zákoníkem práce, zejména pokud jde o zabezpečení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek;
- f) funkci odpovědného zástupce agentury práce lze vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou nejméně 20 hodin týdně; splnění této podmínky se nevyžaduje u fyzické osoby, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby (agentury);
- g) fyzické osobě, která v posledních 3 letech vykonávala funkci odpovědného zástupce u právnické osoby, statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání, a to v době, kdy u této právnické osoby nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k odejmutí tohoto povolení, nebude povolení ke zprostředkování zaměstnání uděleno (tzv. blacklistování odpovědných zástupců).
Novela č. 206/2017 Sb. zavádí do zákona o inspekci práce rovněž některé nové přestupky a správní delikty, kterých se mohou zaměstnavatelé či agentury práce dopustit:
- a) narušení soukromí zaměstnanců na pracovišti a ve společných prostorách – pokuta až 1 mil. Kč
- b) neinformování zaměstnanců o rozsahu kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele – pokuta až 100 tis. Kč
- c) vyžádání informace po zaměstnanci, která nesouvisí se zaměstnáním – pokuta až 1 mil. Kč
- d) připuštění paralelního přidělení zaměstnance agenturou ze strany agentury i uživatele – pokut až 1 mil. Kč
- e) dohoda o dočasném přidělení zaměstnance není písemně nebo nemá předepsané náležitosti – pokuta až 1 mil. Kč
- f) uživatel neuvede správně údaje o srovnatelném zaměstnanci nebo je uvede nepravdivě – pokuta až 1 mil. Kč
- g) porušení povinností podle § 309 ZP ze strany agentury práce i uživatele, tj. zejména porušení povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat ochranu zdraví při práci, zajištění srovnatelných pracovních a mzdových podmínek pro zaměstnance agentury – pokuta až 1 mil. Kč
Nově od 29. 7. 2017 se nebudou moci v evidenci uchazečů o zaměstnání registrovat zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni na základě dohod o provedení práce. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tak nebrání již pouze:
- a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Zároveň budou muset takovíto uchazeči dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání a plnit určité povinnosti, tj. zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.
Náhradní plnění
Od 1. 10. 2017 bude platit povinnost poskytovatele náhradního plnění do 30 dnů od zaplacení plnění vložit údaje do elektronické evidence plnění vedené ministerstvem práce a sociálních věcí, jinak se plnění nezohledňuje.
Údaj o výši limitu a o jeho plnění bude veřejný, limit se bude určovat podle kvartálních počtů zaměstnanců.
V této souvislosti tak lze odběratelům náhradního plnění doporučit kontrolovat evidenci plnění a případně poskytovatele plnění smluvně zavázat, že jsou povinni údaje řádně evidovat, příp. též zavést ve smlouvách s poskytovateli plnění postihy v případě porušení této povinnosti (např. náhrada škody, ukončení smlouvy, smluvní pokuta).
Mgr. Ing. Tomáš Jelínek,
advokát
Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@dhplegal.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz