Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 2023

Jako každý měsíc Vám přinášíme nejnovější zprávy z české a evropské regulace finančních institucí, nyní za prosinec 2023. Novinky jako vždy rozdělujeme podle příslušných regulovaných sektorů.

EVROPSKÁ UNIE

ESG

04/12: Evropské orgány dohledu – Nové změny v oblasti zveřejňování informací o udržitelnosti pro finanční sektor – Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnily závěrečnou zprávu, v níž předkládají změny návrhu regulatorních technických standardů (RTS) souvisejících s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR). Mezi hlavní navrhované změny patří:
1. nové sociální ukazatele – Evropské orgány dohledu doporučují začlenit do rámce pro zveřejňování informací nové sociální ukazatele zaměřené na dopad investičních rozhodnutí na společnost;
2. zjednodušení zveřejňování informací o environmentálních a sociálních dopadech – navrhuje se zjednodušit rámec pro zveřejňování hlavních negativních dopadů investičních rozhodnutí na životní prostředí i společnost;
3. zveřejňování dalších informací o produktech týkajících se cílů snižování emisí skleníkových plynů, poskytovaných mimo jiné v předsmluvních dokumentech, na internetových stránkách a v pravidelných zprávách o cílech snižování emisí skleníkových plynů;
4. zlepšení zveřejňovaných informací pro zajištění toho, aby udržitelné investice "nezpůsobovaly významnou škodu" ("Do No Significant Harm" / DNSH) životnímu prostředí a společnosti;
5. zjednodušení šablon pro předsmluvní a pravidelné zveřejňování informací o finančních produktech; a
6. technické úpravy týkající se zacházení s deriváty, výpočtů udržitelných investic a rezerv na finanční produkty s podkladovými investičními možnostmi.
04/12: LMA – Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu hlasuje o změně nařízení o ratingu ESG - Výbor Evropského parlamentu pro hospodářství a měnové záležitosti odhlasoval změnu nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu, které navrhla EK. Cílem změn je zvýšit transparentnost a konkurenci mezi poskytovateli těchto ratingů, přičemž navrhované změny zahrnují:
1. požadavek na samostatný ESG rating namísto jednotného ratingu, aby se zabránilo zatajování nízkých ratingů konkrétních faktorů; pokud se ratingy sčítají, musí poskytovatelé podrobně popsat váhu jednotlivých faktorů a své ratingy zdůvodnit;
2. povinné informace o tom, do jaké míry jsou ratingy v souladu s klíčovými dohodami, jako je Pařížská dohoda, pro environmentální faktory, s úmluvami Mezinárodní organizace práce pro sociální faktory a s mezinárodními standardy pro faktory správy a řízení;
3. podporu dvojího hlediska významnosti a výzvu poskytovatelům, aby zveřejnili, zda jejich analýza zohledňuje rizika pro hodnocený subjekt a dopad subjektu na životní prostředí a společnost; a
4. výzvu hodnoceným subjektům, aby si při žádosti o více ratingů vybraly alespoň jednoho poskytovatele ratingu ESG s podílem na trhu nižším než 15%.
01/12: LMA – Evropská rada přijala vyjednávací postoj k CSDDD - Evropská rada stanovila svůj vyjednávací postoj k návrhu směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD) (text EK je k dispozici zde) a navrhla tři hlavní změny rámce CSDDD:
1. snížení rozsahu – EK navrhuje zúžit oblast působnosti CSDDD prostřednictvím, mimo jiné, následujících úprav:
  - postupné aplikace pro "velmi velké společnosti";
  - revidovaných kritérií pro společnosti ze "skupiny 2", která vyžadují minimální obrat 20 milionů EUR v určených "odvětvích s obzvláště vysokým dopadem"; a
  - přechodu od "hodnotových řetězců" k "řetězcům činností", čímž se sníží povinnosti společností v oblasti náležité péče;
2. bližší sladění se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti; a
3. úpravy občanskoprávní odpovědnosti a povinností ředitelů (vedoucích osob):
  - vynechání rozšíření povinnosti řádné péče ředitele o lidská práva a důsledky změny klimatu nebo životního prostředí; a
  - zpřesnění podmínek pro občanskoprávní odpovědnost, které stanoví náhradu škody vzniklé v důsledku nedodržení povinností vycházejících z CSDDD ze strany společnosti.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Kapitálové trhy

19/12: ESMA – Aktualizace parametrů a metodiky zátěžového testování fondů peněžního trhu - ESMA zveřejnila závěrečnou zprávu týkající se aktualizovaných pokynů ke scénářům zátěžových testů pro fondy peněžního trhu (MMF) podle příslušného nařízení (MMFR), která obsahuje, mimo jiné, přepracovanou metodiku pro provádění scénářů zahrnujících hypotetické změny úrovně likvidity aktiv v portfoliích MMF, včetně každoroční kalibrace rizikových parametrů. Aktualizace metodiky rovněž zahrnuje parametry, které odrážejí napětí v oblasti likvidity na peněžních trzích a nový rizikový faktor simulující dopad prodeje aktiv během stresových tržních podmínek, který představují zvýšené náklady na prodej cenných papírů v důsledku omezeného množství kupujících. Aktualizace parametrů pro rok 2023 dále odráží převažující systémová rizika ve finančním systému v podmínkách dlouhodobě nízkého růstu, zvýšené inflace a zvýšených úrokových sazeb.

Investiční společnosti a investiční fondy

19/12: ESMA – Regulatorní technické standardy podle revidovaného nařízení o ELTIF - ESMA publikovala závěrečnou zprávu k návrhu regulatorních technických standardů (RTS) pro nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF), týkajících se, mimo jiné, určení slučitelnosti "délky života" ELTIF s jeho podkladovými aktivy, vlastností politiky odkupování fondu a zveřejňování informací o nákladech. Zpráva poskytuje podrobný rámec pro minimální doby držení, maximální frekvence odkupů, výběr nástrojů pro řízení likvidity, výpovědní lhůty nebo maximální procento likvidních aktiv způsobilých k odkupu, přičemž:

minimální doba držení – správci ELTIF by si měli moci zvolit vhodnou minimální dobu držení na základě kritérií RTS a adekvátnímu zdůvodnění příslušnému orgánu;
maximální četnost výkupu – je navrhován společný standard pro maximální čtvrtletní frekvenci vyplácení s tím, že by současně mělo být umožněno správcům ELTIF se od něj odchýlit, opět za současného předložení odůvodnění příslušnému orgánu;
volba nástrojů řízení likvidity – navrhuje se povinná implementace alespoň jednoho mechanismu proti ředění a brány pro zpětný odkup, přičemž za určitých okolností by měly být povoleny odchylky s odůvodněním příslušnému orgánu; a
kromě uplatnění minimálních procentních podílů likvidních aktiv se v závislosti na délce výpovědní lhůty navrhuje uplatňovat také různé procentní podíly maximální výše likvidních aktiv, která mohou být odkoupena.

Reklama

AI a LinkedIn efektivně (online - živé vysílání) - 7.1.2025

7.1.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Banky

20/12: EBA – Aktualizace pokynů ke specifikaci a zveřejňování ukazatelů systémového významu - EBA zveřejnila aktualizované pokyny ke specifikaci a zveřejňování ukazatelů systémového významu speciálně přizpůsobené pro největší finanční instituce v EU, které překračují expozici pákového poměru ve výši 200 miliard EUR, a které zavádějí další změny a upřesnění týkající se ukazatelů relevantních pro proces identifikace globálních systémově významných institucí (G-SII) Díky sladění s mezinárodními standardy stanovenými Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) a Radou pro finanční stabilitu (FSB) tyto obecné pokyny nejen splňují, ale i překračují minimální požadavky, mimo jiné tím, že rozšiřují rozsah zveřejňovaných informací. Příslušné změny se týkají především informací a dat důležitých pro identifikaci systémového významu, přičemž je rovněž blíže vyjasněn časový rámec pro vykazování a zveřejňování ukazatelů systémového významu po dosažení identifikačního prahu ke konci roku.
20/12: EBA – Změny zveřejňování a vykazování MREL a TLAC - EBA zveřejnila finální zprávu k návrhu změn implementačních technických norem (ITS) týkajících se zveřejňování a vykazování informací o minimálním požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky (MREL) a požadavku na celkovou schopnost absorbovat ztráty (TLAC), jež reagují na zavedení tzv. "daisy chain" rámce, který mimo jiné zahrnuje odečet investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů v rámci téže skupiny řešící krizi. Tyto změny reflektují požadavky na zveřejňování a vykazování v souladu se změnami nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), a dále upřesňují příslušné požadavky v souladu s procesem otázek a odpovědí jednotného souboru pravidel (Single Rulebook). Kromě zmíněného daisy chain" rámce změny dále zahrnují informace o režimu předchozího povolení k odkupu nástrojů způsobilých závazků vydaných vykazujícími subjekty a skupinami. Rovněž byla provedena řada drobných technických změn např. v šablonách a pokynech pro podávání zpráv, přičemž mezi nejvýznamnější takové změny patří vyjasnění informací, které se mají vykazovat ve vzorech pro sestavení pořadí insolvence. Příslušné změny budou účinné od června 2024.

Pojišťovny

14/12: Rada EU – Solventnost II a IRRD – nová pravidla pro pojišťovnictví - Rada EU zveřejnila tiskovou zprávu o dosažení předběžné dohody s EP o změnách směrnice Solventnost II a nové směrnice o ozdravných postupech a řešení krize v pojišťovnictví (IRRD), která např. nastiňuje harmonizovaný evropský režim řešení problémů, uděluje vnitrostátním orgánům pravomoci k včasnému zásahu a ukládá zřízení vnitrostátních orgánů pro řešení problémů pojišťoven Změny směrnice Solventnost II pak mají, mimo jiné, posílit úlohu a odolnost odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví při poskytování dlouhodobých soukromých zdrojů investic evropským podnikům, směrnice IRRD naopak zavádí nový harmonizovaný režim pro řádné řešení krize pojistitelů, jenž má zajistit lepší připravenost pojistitelů a příslušných orgánů při významných finančních potížích, což umožní včasný zásah v krizových situacích. Bude rovněž vyžadováno, aby pojišťovny a zajišťovny a jejich skupiny, které představují alespoň 60 % příslušného trhu s pojištěním či zajištěním, vypracovaly preventivní ozdravné plány. Orgány příslušné k řešení krize pak budou povinny vypracovat plán řešení krize pro pojišťovny a zajišťovny a jejich skupiny, které představují alespoň 40 % jejich příslušného trhu.

Mgr. Ondřej Havlíček, LL.M.