Finanční sankce uvalené vůči Ruské federaci a Bělorusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině

Již v únorovém vydání našeho newsletteru jsme Vás informovali o prvních sankcích uvalených na Ruskou federaci poté, co došlo z její strany k invazi na Ukrajinu. V této kapitole bychom chtěli na tuto zprávu navázat a seznámit Vás s tím, jak vypadá aktuální situace v případě finančních sankcí uplatňovaných vůči Ruské federaci a nově i Bělorusku.

Uvedené sankce byly uvaleny státy EU ve spolupráci, mimo jiné, s Velkou Británií a USA, přičemž ze strany EU se jedná o sankce, které ve většině případů schvaluje Rada EU. Jednotlivé sankce se dělí jednak na ty, které míří především na individuální osoby či konkrétní společnosti, a dále pak na ty, které jsou plošné a aplikovatelné v rámci jakéhokoliv styku s Ruskem a Běloruskem či jakýmikoliv osobami a orgány s nimi spojenými nebo je reprezentujícími. Aktuálně platné sankce jsou pak složené ze zpřísněných sankcí z roku 2014 uvalených po ruské anexi Krymu a ze sankcí zbrusu nových, přičemž mezi nejvýznamnější z nich patří:

• zákaz financování Ruska a jeho vlády a zákaz jakýchkoliv transakcí s ruskou centrální bankou nebo osobami jednajícími jejím jménem nebo na její pokyn;
• zabránění Rusku v přístupu ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU;
• zákaz poskytování jakéhokoliv financování na území Doněcké a Luhanské oblasti kontrolované separatisty nebo Ruskou federací a zákaz poskytování s tím spojených finančních a investičních služeb a podpory těmto oblastem nebo v těchto oblastech;
• zákaz financování a poskytování služeb souvisejících s, mimo jiné, vývozem či dovozem vojenského materiálu a technologií, zboží a technologií dvojího užití či pro rafinaci ropy do Ruska nebo na jeho území;
• zákaz nových investic do ruského energetického sektoru s několika výjimkami pro civilní jadernou energetiku a přepravu některých energetických produktů zpět do EU;
• zpřísnění dosavadního zákazu obchodování s cennými papíry a nástroji peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb a poskytování nových půjček ve vztahu ke konkrétním vyjmenovaným subjektům; od 12/04/2022 se také zakazuje kótovat a poskytovat služby v obchodních systémech v EU pro převoditelné cenné papíry jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu usazeném v Rusku, které jsou z 50 a více procent ve veřejném vlastnictví;
• zákaz přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku nebo od právnických osob, subjektů či orgánů usazených v Rusku, jestliže celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesahuje 100.000 EUR. V této souvislosti FAÚ upozorňuje, že byl zaznamenán značný příliv zahraničních plateb z Ruska nejčastěji denominovaných v EUR, přičemž se zejména jedná o transakce převyšující uvedený limit 100.000 EUR; úvěrové instituce by proto měly této kategorii plateb věnovat zvýšenou pozornost;
• zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků vybraným ruským a běloruským činitelům;
• zákaz investovat do plánovaných projektů spolufinancovaných Ruským fondem přímých investic či se na nich jakkoliv podílet;
• zákaz prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet bankovky denominované v EUR do Ruska;
• zmrazení (zajištění) veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů vybraných bank a fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů s nimi spojených, včetně zmrazení veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které příslušné banky vlastní, drží či ovládají – tento zákaz se týká následujících bank: (i) Bank Rossiya, (ii) PROMSVYAZBANK, (ii) VEB.RF; a
• zákaz ratingu Ruska a ruských společností ratingovými agenturami z EU a zákaz poskytování ratingových služeb ruským klientům.

Příslušné sankce jsou pravidelně aktualizované a rozšiřované, jejich aktuální přehled lze nalézt zde, případně též na webových stránkách Rady EU.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Obdobná omezení směřují i vůči Bělorusku, konkrétně se jedná například o zákaz využívání systému SWIFT pro vybrané banky (viz níže), zákaz transakcí s běloruskou centrální bankou, omezení finančních toků z Běloruska do EU a zákaz poskytovat Bělorusku eurobankovky.

Další významnou sankcí, která zasluhuje samostatnou zmínku, je odstřihnutí vybraných subjektů od systému mezinárodních plateb SWIFT. V současné době bylo od systému SWIFT odstřiženo již 7 ruských bank a 3 banky běloruské. V případě ruských bank se jedná o (i) Bank Otkritie, (ii) Novikombank, (iii) Promsvyazbank, (iv) Rossiya Bank, (v) Sovcombank, (vi) VNESHECONOMBANK (VEB), a (vii) VTB BANK, v případě běloruských pak o (i) Belagroprombank, (ii) Bank Dabrabyt, a o (iii) Rozvojovou banku Běloruské republiky. Dle odhadů Institutu pro mezinárodní finance (Institute of International Finance) je v Rusku systém SWIFT využíván u 75-80 % všech karetních transakcí, očekává se tedy značný dopad tohoto opatření na ruský finanční systém, a to i přestože nebyl, alespoň prozatím, aplikován plošně, ale pouze na vybrané subjekty. Česká bankovní asociace nicméně ve svém vyjádření ujišťuje, že vyřazení zmíněných bank ze systému SWIFT by nemělo mít žádný zásadní vliv na tuzemský bankovní systém. Obdobně se v tomto směru vyjádřila i ČNB, přestože spíše v souvislosti s pádem SB CZ (viz níže).

Selhání banky Sberbank CZ a postup pro obdržení náhrady vkladů

Další významnou událostí, která nastala v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a která zčeřila vody českého bankovního sektoru, je rozhodnutí ČNB zahájit proces odejmutí bankovní licence tuzemské banky Sberbank CZ. ČNB k tomuto rozhodnutí došla poté, co se výrazně zhoršila likviditní situace Sberbank CZ v souvislosti se značným odlivem vkladů po zahájení ruské invaze. Dle bankovní rady ČNB se tímto Sberbank CZ dostala do situace, kdy selhává a kdy nelze předpokládat, že by toto selhání mohlo být v přiměřené lhůtě odvráceno jinými opatřeními. Jako první krok vůči Sberbank CZ vydala ČNB v rámci správního řízení předběžné opatření, na základě kterého se má Sberbank CZ zdržet:

• jakéhokoliv poskytování úvěrů včetně umožnění čerpání úvěrů nebo jejich části a prodloužení splatnosti již poskytnutých úvěrů;
• jakéhokoliv přijímání vkladů;
• jakéhokoli jednání vedoucího k pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 % podle článků 114–134 CRR s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách, kterým byla k jejich činnosti udělena licence podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. , o bankách, nebo bankách se sídlem v členských státech EU s výjimkou bank ze skupiny Sberbank; a
• zcizování aktiv či jejich zatěžování právy třetích osob,

přičemž jsme toho názoru, že výše uvedená omezení svým rozsahem automaticky zahrnou i zákaz případných zápočtů a netting existujících závazků a pohledávek u/vůči Sberbank CZ.

Pokud se klienti Sberbank CZ, kteří nestihli vybrat své vklady či převést své produkty k jiným bankovním institucím, chtějí dostat ke svým vkladům, jsou v současné době odkázáni na Garanční systém finančního trhu („GSFT“), který je zodpovědný za vyplácení náhrad vkladů. Ze zákona jsou vklady pojištěny až do výše 100.000 EUR (cca 2.5 milionu CZK) na jednoho klienta u jedné banky, přičemž GSFT bude náhrady vyplácet prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, a.s. po dobu tří let, počínaje 09/03/2022. Za určitých zákonem přesně stanovených okolností lze fyzickým osobám přiznat i tzv. zvýšené náhrady za dočasně vysoké zůstatky převyšující částku 100.000 EUR (více informací k podmínkám zde). Dne 16/03/2022 pak GSFT zahájil i vyplácení náhrad za pohledávky z vkladů vedených na účtech advokátních úschov u Sberbank CZ.

Při vyřizování výplaty v případě právnických osob je třeba na pobočce Komerční banky předložit následující dokumenty:

• originál, úředně ověřenou kopii nebo elektronicky podepsaný platný výpis z OR nebo z jiného veřejného rejstříku, který není starší než 3 měsíce;
• průkaz totožnosti osoby jednající za právnickou osobu; a
• doklady ke zjištění totožnosti skutečného majitele, pokud se jedná o částku převyšující ekvivalent 15.000 EUR.

Vyčerpávající popis postupu k výplatě náhrad vkladů fyzických i právnických osob můžete nalézt zde. V případě vkladů, které převyšují částku 100.000 EUR, bude možné uplatnit nárok na výplatu zbytkové částky až v případě, kdy bude ze strany ČNB v rámci procesu řešení krize určen další postup. Ve hře jsou momentálně následující scénáře:

1. prodej Sberbank, tedy její převzetí novým akcionářem, který se postará o uspokojení pohledávek všech věřitelů – v takovém případě lze předpokládat, že veškeré pohledávky klientů vůči bance budou uspokojeny v plné výši;
2. odnětí bankovní licence, po kterém bude následovat vstup do likvidace – za této situace by po jmenování likvidátora ze strany ČNB došlo k vypořádávání majetku banky; a
3. v případě, kdy aktiva banky nebudou dostatečná k uspokojení všech pohledávek, respektive k jejich uspokojení v plné výši, bude se situace Sberbank řešit v rámci insolvenčního řízení, do kterého budou muset jednotliví věřitelé přihlásit své pohledávky; je třeba upozornit, že tento proces by v případě banky a značného množství jejích věřitelů trval poměrně dlouhou dobu (v řádu let) s tím, že uspokojení pohledávek v plné výši není příliš pravděpodobné.

Předpokládáme, že se o postupu a následném osudu Sberbank rozhodne v blízké době, o čemž Vás samozřejmě budeme informovat. Konkrétní datum je však v současnosti neznámé.

Regulace s působností napříč sektory

• 25/03: ESAs – Aktualizace společného stanoviska ohledně aplikace nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) – Evropské orgány dohledu (ESAs) aktualizovaly své společné stanovisko týkající se aplikace nařízení SFDR, v rámci kterého doporučují, aby příslušné vnitrostátní orgány a účastníci trhu využili stávající přechodné období od 10/03/2021 do 01/01/2023 k přípravě na uplatňování nařízení EK obsahujícího regulační technické standardy (RTS) a zároveň k uplatňování příslušných opatření SFDR a taxonomického nařízení. ESAs dále uvádějí, že v souladu s články 5 a 6 taxonomického nařízení se v rámci dohledu v případě zveřejňování informací během přechodného období počítá s tím, že účastníci finančního trhu by měli přesně procentuálně kvantifikovat rozsah, v jakém jsou podkladové investice finančního produktu přizpůsobeny taxonomii. Dle ESAs je též v případě nedostatku dostupných informací možné používat veřejné informace publikované společnostmi, do nichž bylo investováno, nebo od třetích stran jako jsou rozliční poskytovatelé služeb.
• 15/03: ESAs – Upozornění pro spotřebitele ohledně rizik spojených s kryptoaktivy – Evropské orgány dohledu (ESAs) vydaly v souvislosti se zvýšeným zájmem o kryptoaktiva a jejich rozsáhlou propagací společné upozornění, v rámci kterého varují před riziky spojenými s těmito nástroji. Dle orgánů dohledu nejsou kryptoměny pro spotřebitele ani ideální investicí, ani platebním prostředkem či prostředkem směny. Mezi rizika, na které ESAs upozorňují především, patří:

1. ztráta všech investovaných peněz;
2. vysoká volatilita cen v rámci krátkých období;
3. riziko podvodů, operačních chyb nebo kyberútoků; a
4. v případě potenciálního problému je velmi nepravděpodobné, že bude mít investor nárok na ochranu nebo odškodnění.

Investiční společnosti a fondy

• 30/03: ESMA – Zátěžové testování investičních fondů specializujících se na korporátní dluh a nemovitosti – ESMA ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu provedla zátěžové testování investiční fondů zaměřené na rizika likvidity u fondů specializujících se na korporátní dluh a nemovitosti. Přestože dle výsledků nepředstavují tyto fondy značné riziko pro finanční stabilitu, je u nich dle ESMY stále prostor pro zlepšení a monitoring tak bude i nadále pokračovat, zejména pokud jde o zátěžové testování likvidity a oceňování méně likvidních aktiv.

Kapitálový trh

• 29/03: ESMA – Návrh regulačních technických standardů (RTS) týkajících se vedoucích orgánů poskytovatelů služeb hlášení orgánů (DRSP) – ESMA vypracovala návrh RTS vycházející z pokynů pro DRSP, který obsahuje kritéria pro řádné a obezřetné vedení DRSP a pro zlepšení jejich provozní efektivnosti podle MiFIR. Návrh směřuje, mimo jiné, na zabránění střetu zájmů mezi členy vedoucích orgánů a uživateli služeb DRSP.
• 28/03: ESMA – Finální zpráva k emisním povolenkám a souvisejícím derivátům v EU – ESMA zveřejnila finální zprávu týkající se Evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS), konkrétně obchodování s emisními povolenkami a deriváty emisních povolenek. Dle vyjádření ESMY nemá na základě nasbíraných dat fungování ETS žádné zásadní trhliny, přesto však ESMA předkládá určitá doporučení v oblasti transparentnosti a monitoringu, mimo jiné:

1. doporučení rozšířit kontroly řízení pozic na obchodníky obchodující s deriváty na emisní povolenky;
2. doporučení zvýšit úroveň transparentnosti u OTC derivátů; a
3. doporučení poskytnout orgánu ESMA přístup k transakcím na primárním trhu.

• 28/03: ESMA – Návrh revize regulačních technických standardů (RTS) 1 a 2 souvisejících s transparentností podle nařízení MiFIR – ESMA navrhla revize RTS 1 a 2, které upřesňují požadavky na transparentnost podle nařízení MiFIR pro kapitálové a nekapitálové nástroje s cílem režim transparentnosti zpřehlednit, zlepšit a zjednodušit. Jedná se o první ze dvou částí plánovaných revizí, v rámci které se řeší primárně otázky, jež získaly širokou podporu zúčastněných stran a/nebo jsou považovány za důležité v souvislosti se zřízením poskytovatele konsolidovaných obchodních informací.
• 25/03: ESMA – Prodloužení uznávání ústředních protistran ze Spojeného království – ESMA rozhodla prodloužit uplatňování rozhodnutí o uznání podle článku 25 nařízení EMIR pro tři ústřední protistrany zřízené ve Spojeném království, konkrétně pro ICE Clear Europe Ltd, LCH Ltd and LME Clear Ltd. Prodloužení bude trvat do 30/06/2025. ESMA dále oznámila sérii aktualizací v souvislosti s dalšími ústředními protistranami ze třetích zemí, konkrétně přehodnocení rozhodnutí o uznání již dříve uznaných ústředních protistran, uzavření revidovaných memorand o porozumění s příslušnými orgány třetích zemí a také první uznání Národní clearingové společnosti pro cenné papíry.
• 22/03: AKAT/ČNB – Podmínky pro nabízení produktů subjekty podle § 15 ZISIF kvalifikovaným investorům s limitem 1.000.000 CZK – AKAT v reakci na aféry poslední doby a rozmáhající se využívání vehiklů dle § 15 ZISIF provozující správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním (minifondy) zveřejnila odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz ohledně podmínek nabízení produktů minifondy kvalifikovaným investorům, jejichž limit investice činí 1.000.000 CZK. ČNB k dotazu uvedla následující:

1. nabízení produktů investorům s investicí ve výši min. 1.000.000 CZK je možné jedině za předpokladu, že bude osobou s odpovídajícím povolením ČNB proveden test vhodnosti, jinak lze nabízet investici pouze investorům s investicí nad 125.000 EUR;
2. i když minifondy nepodléhají dohledu ČNB, ČNB jim uloží odpovídající sankci v případě, že budou nabízet investice veřejnosti, tedy širšímu okruhu investorů, kteří nesplňují znak kvalifikovanosti, čímž se dopustí přestupku.

Celá odpověď ČNB je ke stažení zde.

• 16/03: EK – Návrh revize nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR) – EK připravila návrh revize nařízení CSDR, který je součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů z roku 2020 a jehož cílem je zefektivnit a posílit bezpečnost vypořádávání obchodů s cennými papíry v EU. Na základě tohoto návrhu budou zavedena přiměřenější a účinnější pravidla, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů cenných papírů na dodržování předpisů a omezí se jejich regulatorní zátěž. Mezi navrhované změny patří následující:

1. zjednodušení a zefektivnění procesu pasportizace, díky kterému bude stačit jediné povolení pro působení v celé EU;
2. optimalizace spolupráce mezi orgány dohledu pomocí nových kolegií depozitářů cenných papírů, díky kterým by mělo dojít ke sbližování postupů v oblasti dohledu;
3. stanovení podmínek, za kterých mají centrální depozitáři možnost získat přístup k bankovním službám, díky čemuž budou moci poskytovat služby vypořádání ve vícero měnách a současně podnikům nabízet příležitost získat financování od větší skupiny investorů;
4. úprava některých prvků režimu disciplíny při vypořádávání, např. změna postupu, v rámci kterého by se mohly uplatňovat povinné náhradní koupě; a
5. zefektivnění dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů ze třetích zemí.

• 15/03: ESMA – Hodnocení a doporučení týkající se změn nařízení MiFIR navrhovaných EK – ESMA zveřejnila dopis adresovaný EK ohledně návrhu změn nařízení MiFIR, které se týkají především transparentnosti tržních dat, odstranění překážek pro vznik systémů konsolidovaných obchodních informací (CTS) a optimalizace obchodních povinností zákazu přijímat platby za předávání pokynů klientů. ESMA obecně návrh EK podporuje s tím, že kromě technických komentářů ke zmíněným tématům navrhuje i konkrétní doporučení:

1. poskytnout více času k výběrovému řízení CTS;
2. oddělení procesu výběru od procesu autorizace;
3. doporučení, aby ESMA vypracovala příslušné regulatorní technické standardy místo delegovaného nařízení EK v přenesené působnosti;
4. prodloužení lhůty, po jejímž uběhnutí by byla ESMA posuzována jako možný náhradní CTS (jako tzv. fall-back solution);
5. zjednodušení režimu odkladů pro nekapitálové nástroje, jak je navrženo v revizní zprávě ESMY o transparentnosti nekapitálových nástrojů; a
6. zajistit rovné podmínky v celé EU a přidat samostatný mechanismus pozastavení povinností týkajících se obchodování s deriváty.

• 14/03: ESMA – Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu v oblasti finanční regulatoriky – ESMA ve spolupráci s příslušnými národními orgány bedlivě monitoruje dopad války na Ukrajině na finanční trhy, na základě čehož se rozhodla vydat řadu informací ohledně jejích dohledových a koordinačních aktivit, včetně navazujících doporučení pro účastníky trhu:
  1. dodržování sankcí – ESMA doporučuje všem účastníkům trhu přísně dodržovat sankce uvalené EU; případné otázky a nejasnosti týkající se implementace těchto sankcí budou osvětleny ze strany EK;
  2. poskytování tržních informací – emitenti by měli zveřejňovat co nejdříve veškeré informace týkající se dopadů krize na jejich vyhlídky a finanční situaci v souladu s povinnostmi ohledně transparentnosti podle nařízení o zneužívání trhu; a
  3. informování o finanční situaci – emitenti by měli ve své finanční zprávě za rok 2021 (pokud ještě nebyla zhotovena) a případně ve svých mezitímních finančních zprávách a na valné hromadě dbát na transparentnost, a to jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního, pokud jde o skutečné a předvídatelné přímé a nepřímé dopady krize na jejich obchodní činnost, expozici vůči postiženým trhům, dodavatelské řetězce, finanční situaci a hospodářské výsledky.

Platební služby

• 02/03: PSP – Novela zákona č. 370/2017 Sb. , o platebním styku (ZPS) – Vládní návrh zákona, kterým se mění ZPS a další související zákony prošel druhým čtením. Novela se primárně zabývá úpravou služby tzv. dynamické konverze měn (Dynamic Currency Conversion – DCC), díky které mohou být zákazníkům účtované částky převedené na tu měnu, ve které je veden jejich účet. V rámci předkládané novely se navrhuje úprava veřejnoprávního dohledu nad poskytováním služeb DCC, který by měla v případě bankomatů na starosti ČNB a v případě obchodníků Česká obchodní inspekce. Současně se navrhuje, aby poskytovatelé této služby podléhali povinnosti opatřit si k provozování této činnosti odpovídající licenci. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je 01/07/2022.

Banky

• 21/03: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) týkajících se pravděpodobnosti selhání (probability of default - PD) a ztráty při selhání (loss given default - LGD) – EBA zveřejnila finální návrh RTS týkající se PD a LGD u modelů rizika selhání pro instituce používající nový přístup interního modelu (IMA) podle fundamentální revize obchodního portfolia (Fundamental Review of the Trading Book - FRTB), které upřesňují požadavky na odhad PD a LGD pomocí interní metodiky instituce nebo externích zdrojů podle nařízení CRR. Návrh RTS upřesňuje, mimo jiné, že interní metodika používaná k výpočtu PD a LGD v rámci modelu rizika selhání by měla splňovat všechny požadavky platné pro odpovídající přístup založený na IRB (Internal Ratings-Based) přístupu. Dále také RTS upřesňují požadavky, které musí externí zdroje splňovat pro jejich použití v rámci modelu rizika selhání, a zajišťují, aby metodika použitá k odvození PD a LGD z těchto zdrojů byla koncepčně správná.
• 02/03: EBA – Zpráva o vývoji rámce pro oblast udržitelných sekuritizací – EBA vypracovala zprávu týkající se oblasti udržitelných sekuritizací v souvislosti s nařízením o evropských zelených dluhopisech, v rámci které analyzuje nedávný vývoj a výzvy spojené se zavedením udržitelnosti na sekuritizačním trhu EU. Zpráva mimo jiné zkoumá, jakým způsobem by mohl být standard EU pro zelené dluhopisy (EU Green Bond Standard) implementován v rámci sekuritizací a zda by měl být zaveden zvláštní rámec pro udržitelnou sekuritizaci. Po zhodnocení stávajícího stavu se zpráva soustředí na:

1. aplikaci standardu EU pro zelené dluhopisy v rámci sekuritizací;
2. význam, důsledky a možnou podobu specializovaného rámce pro udržitelné sekuritizační produkty; a
3. povahu a obsah informací o udržitelných sekuritizačních produktech.

Pojišťovny

• 31/03: EIOPA – Návrh implementačních technických standardů (ITS) týkajících se požadavků na pravidelné oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací – EIOPA vypracovala návrh ITS k požadavkům na pravidelné oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací podle směrnice Solventnost II, na základě kterého by mělo dojít především k lepší ochraně pojistníků. Návrh, mimo jiné, cílí na snížení nákladů na vykazování zpráv pro většinu pojišťoven či na kvalitnější dohled díky zahrnutí některých nových informací o vznikajících rizicích.

AML

• 04/03: FATF – Změny doporučení č. 24 – FATF přijal změny doporučení č. 24 a výkladové poznámky k němu, dle kterých mají země zabránit zneužívání právnických osob k praní peněz nebo financování terorismu a zajistit, aby byly k dispozici odpovídající, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví a ovládání právnických osob. Změny doporučení obsahují, mimo jiné, požadavky:

1. na zavedení tzv. vícestranného přístupu, tedy použití kombinace různých mechanismů pro shromažďování informací o skutečném vlastnictví, aby tyto informace byly příslušným orgánům k dispozici včas;
2. dle kterých by jednotlivé země měly zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví byly uchovávány veřejným orgánem nebo subjektem fungujícím jako registr skutečných majitelů, případně mohou použít alternativní mechanismus, pokud takový mechanismus rovněž poskytuje příslušným orgánům účinný přístup k takovýmto informacím;
3. aby se země řídily přístupem založeným na riziku (risk-based approach) a zvažovaly rizika nejen u právnických osob pocházejících z dané země, ale i ze zemí jiných; a
4. na přísnější kontrolní mechanismy, které mají zabránit zneužívání akcií na majitele a jmenování zástupců či zmocněnců/pověřenců (nominees), včetně zákazu emise nových akcií na majitele a warrantů s akciemi na majitele jako podkladovým aktivem a konverze nebo imobilizace stávajících akcií, včetně přísnějších požadavků na transparentnost plných mocí k výkonu práv spojených s těmito akciemi a s vedením společností.
   
    

Mgr. Ondřej Havlíček, LL.M.


Mgr. Matěj Šarapatka, LL.M.

 

Schönherr Rechtsanwälte GmbH, organizační složka
Jindřišská 937/16
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 225 996 500
Fax:    +420 225 996 555
e-mail: office.czechrepublic@schoenherr.eu