Regulace s působností napříč sektory

• 24/02: Rada EU / FAÚ – Zpřísnění mezinárodních sankcí souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem – Rada EU přijala řadu sankčních opatření, která doplňují a rozšiřují opatření přijatá v roce 2014 v souvislosti s činnostmi narušujícími nebo ohrožujícími územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Kromě zákazu poskytovat financování jakýchkoliv produktů a služeb v nebo z Doněcké a Luhanské oblasti byly na sankční seznam EU prostřednictvím prováděcího nařízení Rady EU č. 2022/260 zařazeny i tři ruské banky, konkrétně Bank Rossiya, PROMSVYAZBANK a VEB.RF, přičemž veškeré jejich finanční prostředky a hospodářské zdroje, které těmto bankám a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným náleží, se zmrazují. To samé platí pro ty prostředky, které uvedené banky vlastní, drží nebo ovládají. Současně nesmějí být žádné takové prostředky vyjmenovaným subjektům přímo nebo nepřímo zpřístupněny. V návaznosti na vydání tzv. druhého sankčního balíčku EU se prostřednictvím nařízení č. 2022/328 dále:

1. zakazuje veškeré financování a poskytování finančních služeb do Ruska či v rámci něj, až na výjimky udělené FAÚ;
2. stanovuje zákaz poskytovat veřejné financování nebo finanční pomoc pro obchod s Ruskem nebo investice v Rusku;
3. zpřísňuje dosavadní zákaz obchodování s cennými papíry a nástroji peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb a poskytování nových půjček ve vztahu ke konkrétním vyjmenovaným subjektům, dále se od 12/04/2022 též zakazuje kótovat a poskytovat služby v obchodních systémech v rámci EU pro převoditelné cenné papíry jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu usazených v Rusku s více než 50 % ve veřejném vlastnictví;
4. zakazuje se přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku, včetně právnických osob a subjektů nebo orgánů usazených v Rusku, pokud celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesahuje 100.000,- EUR;
5. unijním centrálním depozitářům cenných papírů se zakazuje poskytovat jakékoli služby vymezené v příloze nařízení (EU) č. 909/2014 pro převoditelné cenné papíry vydané po 12/04/2022 jakémukoli ruskému státnímu příslušníkovi nebo fyzické osobě s bydlištěm v Rusku nebo jakékoli právnické osobě, subjektu či orgánu usazeným v Rusku; a
6. úvěrovým institucím se ukládá nejpozději do 27/05/2022 poskytnout FAÚ seznam vkladů nad 100.000,- EUR, držených ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami s bydlištěm v Rusku nebo právnickými osobami, subjekty či orgány usazenými v Rusku.

Veškeré aktuální sankce a jejich adresáty lze najít zde.

• 13/02: Vláda / PS – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu – Vláda předložila PS návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. V rámci navržených změn se zejména:

1. upravují požadavky na řídicí a kontrolní systém obchodníků s cennými papíry, aby se lépe odlišily požadavky vyplývající ze směrnice MiFID II a směrnice IFD;
2. provádějí úpravy s ohledem na rozšíření definice úvěrové instituce dle nařízení CRR;
3. upravuje a specifikuje otázka předběžného nabízení (pre-marketing) investičních fondů v oblasti jejich přeshraničního nabízení, a to jak před jejich vznikem, tak před skutečným nabízením;
4. vypouští se česká úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů z důvodu přesunu úpravy ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR, přičemž nově bude za dohled nad těmito subjekty zodpovědný orgán ESMA; a
5. navrhují se další změny, mimo jiné, v úpravě zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v oblasti financí a pojišťovnictví.

• 07/02: ESAS – Stanovisko týkající se digitálních financí – Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) vypracovaly společné stanovisko adresované EK týkající se digitálních financí, v rámci kterého předkládají návrhy s cílem zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele a řešení rizika vyplývajícího z transformace hodnotových řetězců, platformizace a vzniku nových skupin kombinujících finanční a nefinanční činnosti (tzv. smíšené skupiny). Předkládané návrhy se týkají, mimo jiné:

1. preference holistického přístupu k regulaci hodnotového řetězce finančních služeb a dohledu nad ním;
2. posílení ochrany spotřebitele v digitálním kontextu, mimo jiné, prostřednictvím účinnějšího zveřejňování informací, mechanismů pro vyřizování stížností, zmírňujících opatření k zabránění nevhodnému prodeji vázaných/kombinovaných produktů a větší digitální a finanční gramotnosti;
3. podpory konvergence klasifikace přeshraničních služeb;
4. podpory dalšího sbližování při řešení AML/CFT rizik v digitálním kontextu;
5. zajištění účinné regulace a dohledu nad smíšenými skupinami;
6. posílení zdrojů potřebných pro výkon dohledu a spolupráce mezi finančními a dalšími příslušnými orgány, a to i na přeshraničním a multidisciplinárním základě; a
7. nutnosti aktivního sledování využívání sociálních sítí ve finančních službách.

Investiční společnosti a fondy

• 16/02: ESMA – Stanovisko k revizi nařízení o fondech peněžního trhu (MMFR) – ESMA vypracovala stanovisko k nařízení MMFR, v rámci kterého předkládá doporučení týkající se problémů s likviditou a účinků prahových hodnot stanovených pro fondy peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investujících do veřejného dluhu (CNAV MMF) v souvislosti s vypuknutím pandemie COVID-19 v březnu 2020. Návrhy uvedené ve stanovisku jsou rozdělené na hlavní a doplňující, přičemž hlavní návrhy se zabývají:

1. adresováním účinku prahových hodnot u CNAV MMF prostřednictvím:
   1. vyloučení možnosti používat amortizované náklady pro fondy peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv (fond LVNAV); a
   2. oddělení regulatorních prahových hodnot od poplatků za pozastavení, gates (limitní hodnoty pro omezení odkupu/výběrů z fondu) a odkupů pro LVNAV/CNAV MMF,
2. adresováním problémů souvisejících s likviditou skrze:
   1. zajištění povinné dostupnosti alespoň jednoho nástroje řízení likvidity pro všechny MMF;
   2. změny poměrů denních likvidních aktiv k týdenním likvidním aktivům, jakož i souboru způsobilých aktiv, včetně aktiv veřejného dluhu, která mohou být použita ke splnění těchto poměrů likvidity; a
   3. zahrnutí či posílení možnosti dočasně použít likviditní rezervy v době finančního napětí či krize.

• 01/02: ESMA – Clearingová povinnost pro penzijní fondy – ESMA zaslala EK dopis týkající se složek penzijního systému (PSA), v rámci kterého se vyslovuje pro ukončení výjimky, dle které se na PSA nevztahuje clearingová povinnost. Dle ESMY jsou PSA v podstatě připravené ke clearingu OTC derivátů, přičemž zavedení této povinnosti navrhuje od 19/06/2023, a to z toho důvodu, aby měly povinné subjekty dostatečný čas na přípravu.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Kapitálový trh

• 17/02: ČNB – Návrh vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) – ČNB vypracovala návrh vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o PEPP a kterou se mění související vyhlášky o odborné způsobilosti. Předmětem úpravy vyhlášky jsou, mimo jiné:

1. žádosti o registraci PEPP a o její zrušení;
2. souhlasy s postoupením smluv o PEPP jinému poskytovateli;
3. oznámení distributora PEPP, který hodlá v České republice zahájit nebo ukončit distribuci PEPP;
4. rozsah odborných znalostí a dovedností pro distribuci PEPP; a
5. rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací ČNB.

• 11/02: ESMA – Plán ohledně udržitelných financí na období 2022-2024 – ESMA vypracovala plán na období 2022-2024 týkající se udržitelných financí, vypracovaný na základě strategie pro oblast udržitelných financí z roku 2020. Priority ESMY pro tuto oblast jsou dle plánu následující:

1. boj s tzv. greenwashingem a podpora transparentnosti;
2. zlepšení schopností a způsobilosti ESMY a příslušných národních orgánů v oblasti udržitelných financí, především prostřednictvím víceletého vzdělávacího programu a usnadňováním aktivního sdílení zkušeností v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány dohledu; a
3. monitorování, hodnocení a analýza trhů a rizik ESG (environmental, social and governance), cílem je pak především identifikovat nové trendy, rizika a zranitelné oblasti, které mohou mít zásadní dopad na ochranu investorů a stabilitu finančních trhů.

• 11/02: EBA – Stanovisko ke změnám navrženým EK ke konečnému návrhu regulačních technických standardů (RTS) EBA týkajících se požadavků na fixní režijní náklady – EBA vypracovala stanovisko ke změnám navrženým EK ke konečnému návrhu RTS, které upřesňují metodiku výpočtu požadavků na fixní režijní náklady investičních podniků v souvislosti s implementací nařízení o investičních podnicích (IFR). Návrh EK umožňuje investičním podnikům, které působí jako tvůrci trhu (market makers), využívat zásady odpočtu poplatků za provádění obchodů i v případě, kdy tyto poplatky nejsou přenášeny přímo na zákazníky. EBA s navrhovanou změnou souhlasí a zároveň navrhuje redakční úpravu, která má zachovat soulad s výkladem IFR. EBA současně souhlasí i s ostatními navrhovanými a dle ní nepříliš zásadními změnami.
• 10/02: ESMA – Analýza provádění pokynů ke zveřejňování environmentálních, sociálních a řídících (ESG) faktorů v tiskových zprávách ratingových agentur – ESMA zveřejnila analýzu provádění pokynů ke zveřejňování ESG faktorů v tiskových zprávách ratingových agentur. Dle zjištění se zveřejňování informací o ESG faktorech od vypracování pokynů zvýšilo, přetrvává však značné množství rozdílů ve zveřejňování mezi jednotlivými agenturami.
• 08/02: ESMA – Společná dohledová opatření týkající se aplikace MiFID II – ESMA spustila spolu s příslušnými vnitrostátními orgány společná dohledová opatření (CSA) týkající se aplikace pravidel pro zveřejňování nákladů a poplatků podle MiFID II v rámci EU, přičemž CSA bude probíhat v průběhu roku 2022. Akce bude zaměřena na informace poskytované retailovým klientům s tím, že příslušné orgány dohledu budou přezkoumávat zejména to, jak společnosti zajišťují, že jsou tyto informace:

1. poskytovány klientům včas;
2. pravdivé, jasné a nezavádějící;
3. založené na přesných datech reflektujících všechny explicitní i implicitní náklady a poplatky; a
4. že adekvátně poskytují informace o pobídkách.

• 08/02: EK – Prodloužení rovnocennosti ústředních protistran ze Spojeného království – EK přijala rozhodnutí o prodloužení rovnocennosti ústředních protistran ze Spojeného království do 30/06/2025 s cílem zajistit finanční stabilitu EU v krátkodobém horizontu. Nad rámec toho EK spustila veřejnou konzultaci týkající se centrálního clearingu v EU a otázky jak zvýšit atraktivitu ústředních protistran v rámci EU tak, aby byla omezena závislost EU na systémových ústředních protistranách ze třetích zemí, mimo jiné právě ze Spojeného království.
• 03/02: ESMA – Nový registr pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace – ESMA spustila nový STS registr pro notifikování sekuritizací podle nařízení STS, který má notifikační proces usnadnit a jednotlivé notifikace zpřístupnit veřejnosti, přičemž nový registr nahrazuje předchozí dočasné řešení v podobě seznamu STS na internetových stránkách ESMA. V případě syntetických sekuritizací by měli původci a sponzoři až do odvolání nadále notifikovat své syntetické sekuritizace pomocí prozatímního řešení, a to na následující emailovou adresu: STSnotifications@esma.europa.eu.
• 02/02: ESMA – Souhrnná dohledová zpráva o očekáváních v oblasti dohledu ve vztahu k investičním podnikům využívajícím vázané zástupce dle MiFID II – ESMA zveřejnila souhrnnou dohledovou zprávu ve vztahu k investičním podnikům využívajícím vázané zástupce dle MiFID II s cílem zajistit sbližování dohledu nad podniky využívajícími vázané zástupce v rámci celé EU, zejména nad těmi, kteří mají sídlo mimo EU. Dokument obsahuje očekávání ESMY a příslušných vnitrostátních dohledových orgánů ve vztahu k podnikům, které poskytují investiční služby a/nebo vykonávají investiční činnosti prostřednictvím vázaných zástupců.

Platební služby

• 24/02: EBA – Finální pokyny k výjimce omezených sítí a jejich vyjmutí z působnosti směrnice PSD2 – EBA zveřejnila finální podobu pokynů, dle kterých mají příslušné vnitrostátní orgány postupovat v případě posuzování toho, zda lze síť poskytovatelů služeb nebo rozsah zboží a služeb považovat za "omezené", a tedy vyňaté z působnosti směrnice PSD2. Pokyny zavádějí kritéria a ukazatele, jejichž cílem je zajistit, aby platební nástroje, které mohou profitovat z takovéhoto vyloučení, byly používány pouze v omezené míře. Těmito specifickými nástroji mohou být např. karty, které lze používat pouze v určitém obchodním řetězci nebo v určitém nákupním centru, palivové karty, členské karty, karty pro užívání veřejné dopravy, parkovací lístky, stravenky a další. EBA dále vyjasňuje některé bližší aspekty týkající se nastavených kritérií a parametrů hodnocení. EBA zejména zdůrazňuje, že funkční souvislost mezi zbožím a službami musí být založena na konkrétní kategorii zboží a služeb se společným účelem. V neposlední řadě pokyny v zájmu zajištění transparentnosti poskytování služeb vyloučených z působnosti PSD2 objasňují také způsob výpočtu prahových hodnot platebních transakcí, předkládání příslušných notifikací vnitrostátním orgánům a specifikují informace, které mají být uvedeny v popisu vyňaté činnosti ve vnitrostátních registrech a v registrech EBA. Platnost pokynů je stanovena na 01/06/2022 s dodatečným tříměsíčním přechodným obdobím pro ty emitenty, kteří již vyloučení využívají, pro předložení nového oznámení příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

Banky

• 28/02: ČNB – Selhání banky Sberbank CZ, a.s. a odejmutí její licence – ČNB zahájila kroky k odejmutí bankovní licence české pobočky skupiny Sberbank Europe AG z důvodu zhoršení její likviditní situace v návaznosti na významný odliv vkladů, který nastal poté, co došlo k vojenské invazi na Ukrajinu ze strany Ruské federace. K rozhodnutí dospěla bankovní rada ČNB jako orgán zodpovědný za řešení krize bank podle zákona č. 374/2015 Sb. , o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu poté, co došla k závěru, že Sberbank CZ selhává a nelze předpokládat, že by toto selhání mohlo být (v přiměřené lhůtě) odvráceno. ČNB nepředpokládá, že by odejmutí licence banky mělo negativní dopad na celkovou stabilitu českého finančního sektoru. ČNB v této souvislosti nařídila, aby se Sberbank CZ zdržela jakéhokoliv poskytování, umožnění čerpání nebo prodloužení splatnosti již poskytnutých úvěrů, přijímání vkladů či zcizování aktiv nebo jejich zatěžování právy třetích osob. Výplatu náhrad vkladů, které jsou ze zákona pojištěny do výše 100.000,- EUR na jednoho klienta, organizuje Garanční systém finančního trhu, a to prostřednictvím instituce, kterou určí – v případě Sberbank CZ se jedná o vybrané pobočky Komerční banky, a.s., a to od 09/03/2022 v případě základních náhrad a od 21/03/2022 v případě náhrad institucionálních. ČNB při řešení tohoto selhání spolupracuje s Jednotným výborem pro řešení krizí (Single Resolution Board – SRB) coby institucí zodpovědnou za řešení krizí bank v rámci bankovní unie. Dle vyjádření SRB se selhání nebo pravděpodobné selhání týká i Sberbank Europe AG v Rakousku a jejích dceřiných společností v Chorvatsku (Sberbank d.d.) a na Slovinsku (Sberbank banka d.d.). Podrobný návod k postupu a odpovědi na další otázky týkající se pádu Sberbank CZ lze nalézt na internetových stránkách ČNB.
• 21/02: EBA – Aktualizovaná metodika posuzování ekvivalence regulačních a dohledových rámců třetích zemí – EBA aktualizovala dotazníky používané k posouzení regulatorního a dohledového rámce třetích zemí tak, aby reflektovaly poslední změny směrnice CRD V a nařízení CRR. Jedná se o:

1. tzv. pre-screening dotazník (1. krok) – tento dotazník je zaměřen především na zjištění, zda všechny hlavní a relevantní prvky, které charakterizují regulační a dohledový rámec platný v EU, jsou přítomny také v příslušné třetí zemi; a
2. dotazník k posouzení ekvivalence s regulačním a dohledovým rámcem EU (2. krok) – v případě tohoto dotazníku je cílem posoudit stupeň implementace regulačních a dohledových standardů ekvivalentních s těmi evropskými, tedy do jaké míry odpovídá regulační a dohledový rámec třetí země evropským standardům, a to, mimo jiné, v oblasti ochrany investorů, nezávislosti a efektivity dohledového systému apod.

• 11/02: EBA – Změny postupu pro pokládání a adresování Q&As k jednotnému souboru pravidel (Single Rulebook) – EBA po dohodě s EK upravuje proces Q&A týkajících se Single Rulebook, aby bylo zajištěno efektivní zodpovídání dotazů v přiměřené lhůtě. Kromě těchto úprav jsou přijímána i další opatření k řešení problému s kumulací starších dotazů, které byly prostřednictvím nástroje pro Q&A obdrženy před 01/01/2020. Q&A obdržené před tímto datem, kterými se ESAS dosud nezabývaly, budou odmítnuty, pokud nebudou velmi blízko příslušné odpovědi ze strany EBA. Dle EBY nebude mnoho z dříve položených otázek již relevantních z důvodu značného množství nových regulatorních předpisů (CRR, CRD apod.). EBA však uznává, že některé z těchto otázek by bylo vhodné ještě vyjasnit. Z toho důvodu se EBA chystá oznámit předkladatelům, jichž se případné odmítnutí týká, možnost danou otázku předložit znovu s tím, že ta musí reflektovat vývoj v oblasti regulatoriky a legislativy, včetně dodržení příslušných pravidel pro pokládání otázek. EBA pak bude do budoucna upřednostňovat takové Q&As, které mohou nejvíce přispět k harmonizaci regulace a dohledu v EU. Za tímto účelem byla kritéria přípustnosti otázek upravena tak, aby byla upřednostňována témata, která:

1. jsou relevantní pro široký okruh zúčastněných stran;
2. jsou podstatné z hlediska obezřetnosti, plateb, ochrany spotřebitele, řešení problémů nebo jiných hledisek v rámci působnosti orgánu EBA; a
3. nutně vyžadují pokyny nebo objasnění.

• 02/02: EBA – Finální návrh regulatorních technických standardů (RTS) týkajících se rozvíjejících se a rozvinutých tržních ekonomik – EBA zveřejnila finální návrh RTS týkajících se rozvíjejících se a rozvinutých tržních ekonomik a výpočtu akciového rizika (či rizika vlastního kapitálu) podle alternativního standardizovaného přístupu (FRTB-SA) podle článku 325ap(3) CRR. Instituce, které používají alternativní standardizovaný přístup ke stanovení požadavků na kapitál pro tržní riziko, musí vypočítávat kapitálové riziko vyplývající z jejich pozic v obchodním portfoliu v souladu s předepsaným souborem rizikových faktorů a odpovídajících rizikových vah. Pro určení příslušné rizikové váhy mají instituce určit, zda se rizikový faktor vztahuje k rozvinuté ekonomice, která má nižší rizikovou váhu, nebo rozvíjející se ekonomice, u které jsou rizikové váhy vyšší. Vzhledem k tomu, že standardy FRTB obsahují pouze list zemí spadajících do kategorie rozvinutých ekonomik, se EBA rozhodla na základě výsledků provedených analýz a vzhledem k tomu, že v EU funguje jednotný trh, doplnit seznam vyspělých ekonomik FRTB pomocí těchto RTS o všechny členské státy a všechny země EHP.

Pojišťovny

• 09/02: EIOPA – Plán konvergence v oblasti dohledu pro rok 2022 – EIOPA vypracovala plán konvergence v oblasti dohledu, který mapuje její priority v oblasti pojišťovnictví pro rok 2022, přičemž klade důraz na následující tři okruhy:

1. praktickou realizaci společné kultury dohledu a další rozvoj dohledových nástrojů – zde se EIOPA zabývá, mimo jiné, problematikou ESG (Environmental, Social and Governance), skupinovým dohledem, rámcem pro posuzování rizik či posouzením rizikového chování individuálních osob provázaných s určitým podnikem (zaměstnanci, zástupci, dodavatelé, zprostředkovatelé apod.), s potenciálem způsobit vznik odpovědnosti za škodu;
2. rizika spojená s vnitřním trhem a rovnými podmínkami – tento okruh je zaměřen na nástroje sbližování dohledu v oblasti výpočtu technických rezerv a srovnávací studie interních modelů, EIOPA má dále v úmyslu řešit nesrovnalosti ve způsobu, jakým příslušné vnitrostátní orgány přistupují k zajišťovnám s centrálami ve třetích zemích; a
3. dohled nad nově vznikajícími riziky – EIOPA zde věnuje zvýšenou pozornost především implementaci nového rámce pro digitální provozní odolnost (DORA), dohled nad tzv. run-off pojišťovnami či zajišťovnami (podniky, které nepřijímají nové klienty, ale pouze zajišťují servis již existujícího pojistného portfolia) či problémům spojeným s outsourcingem.

Mgr. Ondřej Havlíček, LL.M.


Mgr. Matěj Šarapatka, LL.M.

 

Schönherr Rechtsanwälte GmbH, organizační složka
Jindřišská 937/16
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 225 996 500
Fax:    +420 225 996 555
e-mail: office.czechrepublic@schoenherr.eu