Nový standard pro dokumentaci transferových cen

Ministerstvo financí publikovalo počátkem tohoto roku pokyn D-293, který má zásadní význam pro společnosti, jež se účastní obchodních transakcí v rámci skupiny podniků a využívají při svém daňovém plánování transferové ceny.

Podle tzv. pravidla ceny obvyklé by měly transferové ceny sjednané ve skupině odpovídat cenám obvyklým na trhu, tedy cenám, které by si při obdobných transakcích mezi sebou dohodly nezávislé osoby. Cílem pokynu D-293 je stanovit jednotné a konzistentní požadavky v návaznosti na Kodex chování k dokumentaci tvorby převodních ceny pro nadnárodní podniky v EU, který byl schválen Evropskou komisí v listopadu 2005.

Základním principem je příprava dokumentace pro skupinu nadnárodních podniků ve dvou částech: Základní dokumentace (tzv. Masterfile) by měla obsahovat standardizované informace, které jsou relevantní pro všechny společnosti ve skupině, jako například obecný popis skupiny, její strategie a struktury, vlastnictví nehmotných statků a všeobecné informace o politice transferových cen. Druhá část má zahrnovat informace pro jednotlivé poplatníky, jako jsou objemy transakcí, smluvní podmínky a zejména zdůvodnění způsobu stanovení transferových cen.

Toto umožňuje skupinám nadnárodních podniků přistupovat k transakcím souvisejícím s českými společnostmi ve skupině jednotně. Použití Masterfile je však dobrovolné, neboť by mohlo znamenat nadměrnou zátěž pro menší decentralizované skupiny podniků. Bez ohledu na to, zda se daný podnik rozhodne tuto novou koncepci přijmout, měla by dokumentace být pro správce daně dostačující k určení, zda podnik dodržel výše uvedené pravidlo pro stanovení transferových cen.

Doporučený výčet potřebných dokumentů umožňuje lépe se připravit na kontrolu transferových cen. Znamená určitou jistotu při plnění nároků daňové správy, zjednodušení procesu tvorby a zajišťování příslušných podkladů a snížení nákladů s tím spojených. Přestože pokyn nemá právní závaznost, finanční úřady se podle něj budou zřejmě řídit a  vyžadovat dokumentaci minimálně v rozsahu v něm popsaném.

Předepsanou dokumentaci může finanční úřad vyžadovat při daňové kontrole podání žádosti o vydání závazného posouzení metody stanovení transferových cen nebo, v případě sporu ohledně přeshraničních transakcí, při zahájení řízení o řešení případu vzájemnou dohodou v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Včasné řešení otázky transferových cen a příprava řádné dokumentace s předstihem může významně snížit nebo zcela vyloučit riziko doměření daně z příjmu a související penalizace a současně umožnit maximální využití souvisejících příležitostí pro daňové plánování. Řádná dokumentace sníží riziko také v jiných oblastech, které s daněmi přímo nesouvisí, jako např. odpovědnost statutárních orgánů společnosti, resp. jejich členů v souvislosti s povinností sestavovat zprávu o vztazích se spojenými osobami.

Dita Šulcová
autorka je manažerkou daňového oddělení společnosti TACOMA

• Tweet