O rozhodování o orgánech společností vlastněných obcemi

Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých případech třeba i organizováním kulturních a společenských akcí. V tomto článku se stručně zabývám jedním z aspektů, které vlastnictví společností obcemi přináší, a to rozhodováním valných hromad (jediného společníka) takovýchto společností (zaměřeno na ty s ručením omezeným) o členech jejich orgánů.

Stejně jako u „standardních“ vlastníků může být obec jediným společníkem společnosti s ručením omezeným, příp. o společnosti rozhoduje ve spolupráci s dalšími subjekty (obvykle s jinými obcemi) v rámci valné hromady. Důležitá pravidla tématu se týkající se nacházejí v § 190 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, dle kterého valná hromada rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy (písm. a)) a volbě jednatele a členů dozorčí rady (písm. c)). § 12 odst. 1 téhož právního předpisu pak stanoví, že působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník.

Pokud je obec pouze jedním ze společníků, je rozhodnutí obce o tom, kdo a jakým způsobem ji bude na valné hromadě zastupovat poměrně jednoznačné (totéž se však nemusí týkat rozhodování na samotné valné hromadě). V tomto případě zastupitelstvo obce jednoduše v souladu s § 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích deleguje zástupce obce na valnou hromadu společnosti, ve které má tato obec majetkovou účast. Předpokládám, že ve většině případů bude tímto zástupcem starosta, místostarosta či jiný člen rady obce. V ideálním případě pak zastupitelstvo svým usnesením zaváže zástupce rozhodovat záležitosti, jež jsou součástí programu valné hromady, určitým a předem stanoveným způsobem. To se týká i volby statutárního či jiného orgánu společnosti a samozřejmě i otázek s tímto spojených (např. změna společenské smlouvy). V nejideálnějším případě vybraný zástupce tento pokyn naplní. Pokud tak neučiní a svým hlasem přispěje k takové volbě jednatele či člena dozorčí rady, ke které neměl od zastupitelstva obce mandát, na rozhodnutí valné hromady to nebude mít jakýkoliv vliv, teoreticky to však může znamenat vznik nároku obce na náhradu škody, přičemž politická odpovědnost pravděpodobně nabude zásadního významu, a to jak v případě, kdy zástupcem bude „řadový“ zastupitel (odpovědnost před voliči), tak i člen rady, starosta či místostarosta (odpovědnost před voliči a zároveň i vznik rizika odvolání z funkce).

V případě, že je společnost ovládána více společníky, je tedy delegace zástupce obce na valnou hromadu velmi jednoduchá, samotné rozhodování na valné hromadě je pak jistě složitější. Pokud je obec jediným společníkem společnosti, bude rozhodování nejvyššího orgánu spíše formalitou, naopak složitější a hlavně zdlouhavější je cesta k volbě konkrétního jednatele či člena dozorčí rady.

Zákon o obcích ve svém § 84 odst. 2 písm. g) dává zastupitelstvu výlučnou pravomoc navrhovat zástupce obce do orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast. Rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti je pak vyhrazeno radě (§ 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích. Zastupitelstvo pochopitelně návrh dle věty první tohoto odstavce může radě dát z vlastní iniciativy, nicméně běžnějším je postup dle § 102 odst. 1 zákona o obcích, dle kterého rada připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva. Pokud tedy rada obce dospěje k závěru, že je třeba nahradit stávajícího člena orgánu společnosti členem novým, příp. počet členů takového orgánu rozšířit, dá svým usnesením podnět zastupitelstvu, které radě zpětně toto jmenování navrhne (pochopitelně pouze pokud se na tom zastupitelé shodnou), kdy následně rada obce tentokráte již nikoliv jako orgán obce, avšak jako orgán samotné společnosti (jediný společník vykonávající funkci valné hromady) může určitou osobu, která byla navržena zastupitelstvem, zvolit za člena orgánu společnosti zvolit. Pokud by s volbou člena orgánu společnosti bylo spojeno i rozšíření počtu členů tohoto orgánu, bylo by třeba změnit zakladatelskou listinu. K tomuto však rada již návrh zastupitelstva nepotřebuje a rozhoduje výlučně sama dle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích. Takovouto změnu rada obce samozřejmě musí provést souladně s návrhem zastupitelstva na volbu konkrétní osoby za člena orgánu společnosti.

Výše uvedený příspěvek, prosím, čtenáři ber jako zajímavost týkající se obchodních korporacích, na kterou právník standardně nenarazí. Věřím, že právě i proto by mohl být přínosným.


JUDr. Vojtěch Mihalík,
advokát


JUDr. Vojtěch Mihalík, advokát
Náhrada škody od státu

Brněnská 154/32
692 01  Mikulov

Tel.:    +420 721 874 100
e-mail:    mihalik@akmihalik.cz
 
 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet