Na veřejného ochránce práv se obrátili občané pražské městské části Čakovice se stížností na jednací řád zastupitelstva, který podle jejich názoru vylučuje právo občanů vystoupit na veřejném zasedání zastupitelstva. Jednací řád městské části totiž stanovoval, že takové vystoupení je možné jen v případě, že je na zasedání projednávána záležitost „týkající se občana městské části“, a po „předchozím schválení vystoupení zastupitelstvem městské části“. Podstatným omezením byla zejména skutečnost, že veřejná vyjádření občanů byla jednacím řádem zařazena až po zasedání zastupitelstva, pokud to časové a technické možnosti dovolí, a nebyl z nich pořizován zápis. Zákonné právo vyjádřit se k projednávaným věcem se tak měnilo ve volnou debatu s veřejností, která se odehrává mimo rámec zasedání zastupitelstva, bez povinnosti záznamu vznesených příspěvků a bez povinnosti zastupitelů na vznesená stanoviska občanů reagovat. U těchto veřejných vystoupení stanovoval jednací řád navíc rovněž podmínku, že občan musí svůj příspěvek předem písemně nahlásit u tajemníka úřadu.

Stěžovatelé se nejprve obrátili na Magistrát hl. města Prahy a žádali o provedení zákonem stanoveného dozoru nad samosprávou městské části a o zrušení protiprávního jednacího řádu. Magistrát však v jednacím řádu žádné nedostatky neshledal.

Zástupkyně veřejného ochránce práv po analýze případu dospěla k závěru, že kritizovaný jednací řád nezákonným způsobem omezuje práva občanů. Obrátila se proto na Ministerstvo vnitra pověřené dozorem nad výkonem samostatné působnosti obcí a působnosti svěřené orgánům hl. města Prahy. Požádala nejen o provedení dozoru a o kontrolu u tohoto konkrétního případu, ale současně o iniciování prověrky jednacích řádů u všech ostatních městských částí hl. města Prahy.

Stanovisko Ministerstva vnitra podpořilo závěry zástupkyně ochránce. V souladu s ústavou je třeba vykládat příslušný odstavec zákona o hlavním městě Praze tak, že veškeré záležitosti, které zastupitelstvo projednává na zasedání zastupitelstva městské části, se týkají všech občanů městské části a ti proto mají právo se k nim vyjadřovat. Ve smyslu zákona tedy občané mohou svá stanoviska vyjadřovat k jakékoli  projednávané věci, tzn. musí mít možnost vyjádřit se dříve, než je o věci rozhodnuto, tedy předtím, než je přijato usnesení. Rovněž mají právo vyjádřit se k projednávané věci, která je na programu jednání, bez ohledu na to, zda k ní bude přijato usnesení (tzv. informace zastupitelům). Postup, při němž je do programu zasedání zařazen jeden bod určený k vyjadřování občanů souhrnně na konci, ke všem již projednaným, tj. k rozhodnutým či jinak uzavřeným bodům odporuje právu a demokratickým principům. Občanům by tak bylo upřeno právo ovlivňovat rozhodování zastupitelstva a současně je tím porušeno obecné právo občana podílet se na správě věcí veřejných čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ze zkušeností zástupkyně veřejného ochránce práv vyplývá, že obdobná pochybení v jednacích řádech zastupitelstev nejsou ojedinělá.

V případě hlavního města Prahy bylo nyní ve výsledku jednání zástupkyně ochránce a ministerstva vnitra dohodnuto, že magistrát doporučí městským částem zjednodušení a zpřehlednění jednacích řádů a současně bude nastartován proces přezkumu těchto dokumentů u všech městských částí hl. města Prahy.

Zdroj: Veřejný ochránce práv