Moderní doba přináší mimo jiné rozvoj technologií umožňujících komunikaci na dálku. S ohledem na dostupnost a rychlost komunikace prostřednictvím elektronické pošty je zejména tento způsob komunikace hojně využíván, a to nejen k běžné komunikaci, ale i k právnímu jednání. Je třeba, aby právo na takovou praxi reagovalo a jasně stanovilo, za jakých…
Smluvní pokuta je standardním ujednáním, které nacházíme v řadě smluv. Nejčastěji se v praxi řeší její výše (aby nebyla nepřiměřená a přitom dostatečně utvrzovala dlužníkovu povinnost) nebo její vztah k náhradě škody (zda má působit jako paušalizovaná náhrada škody). Ve svém příspěvku se chci věnovat tématu, které si zaslouží pozornost s ohledem…
Autorka se rozhodla pro téma s ohledem na roztříštěnost právní úpravy týkající se této problematiky a častou nevlídnost advokátů k provádění úschovy peněz svých klientů.
Obecně lze vztah těchto dvou právních institutů charakterizovat tak, že pokud bylo bezdůvodné obohacení získáno protiprávním jednáním, vzniká poškozenému právo na náhradu škody. Právní úprava bezdůvodného obohacení se tedy bude aplikovat až v situaci, kdy předpoklady odpovědnosti za škodu nebudou splněny. V praxi si ovšem s touto obecnou…
Zvýšená informační povinnost podnikatele patří mezi stěžejní instituty ochrany spotřebitele. Spotřebitel, jako slabší smluvní strana většinou nemající přístup ke všem zdrojům informací, potřebuje dostatek údajů na to, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda se rozhodne do smluvního vztahu vstoupit, či nikoli, přičemž údaj o počtu najetých…
Zatímco ve státech s právním systémem common law lze platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (copyright) na jinou osobu[1], dle platné právní úpravy autorského zákona České republiky (i většiny autorských zákonů kontinentální Evropy) jsou majetková autorská práva nepřevoditelná.
Ačkoli se otázka vázanosti soudu vlastním rozhodnutím může na první pohled zdát triviální a s jednoznačnou odpovědí, praxe bohužel ukazuje, že tomu tak není.
Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…
Mobiliární exekuce, tedy exekuce prodejem movitých věcí, jsou běžnou součástí agendy soudních exekutorů a také možná oblastí, která vyvolává mezi veřejností širokou debatu vedoucí až k rozhořčení. Ruku v ruce s tím jde pochopitelně otázka případně neoprávněně zabavených věcí, respektive toho, kam až exekutoři mohou zajít a kde vůbec mohou věci…
Smlouva o obchodním zastoupení je smlouva příkazního typu upravená v ust. § 2483 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „NOZ“). Obchodní zástupce se uzavřením takové smlouvy zavazuje, že bude pro zastoupeného dlouhodobě vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů…
V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…
Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…
Poukázka, neboli asignace, je institut, který byl v českém posttotalitním právním řádu znovu zaveden rozsáhlou novelou[1] zák. 40/1964 Sb., občanského zákoníku z roku 1991. Systematicky byla poukázka zařazena ve čtvrtém oddílu, tedy oddílu upravujícím změny závazků v osobě věřitele nebo dlužníka, konkrétně v § 535 a násl. Současná právní úprava…
Právní názor Nejvyššího soudu na to, kterého z účastníků řízení zatěžuje důkazní břemeno při prokazování pravosti podpisu na soukromé listině, nebyl ze strany některých soudů nižších stupňů často respektován. Zatímco Nejvyšší soud dlouhodobě prosazuje názor, že důkazní břemeno ohledně pravosti soukromé listiny zatěžuje účastníka vyvozujícího pro…
Smlouva o obchodním zastoupení (v angloamerickém právu známá jako agency) upravená v ustanoveních § 2483 až 2520 občanského zákoníku (zákon 89/2012 Sb.; dále jen „občanský zákoník“) je moderním typem distribuční smlouvy, jejímž prostřednictvím organizuje zastoupený distribuční síť pro své zboží či služby. Významnou otázkou při sjednávání tohoto…
Smlouva o důchodu (ust. § 2701 a násl. o. z.) je jednou ze zaopatřovacích smluv, kterou se plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). V praxi je tento smluvní typ hojně využíván např. v případech, kdy dlužník potřebuje insolvenčnímu soudu doložit, že má dostatek příjmů k tomu, aby mu bylo povoleno oddlužení[1]…
Ačkoli při majetkovém společenství manželů soudy obvykle vycházejí z pravidla stanoveného v ust. § 742 odst. 1 písm. a), tedy že podíly obou manželů jsou stejné, lze se v praxi setkat i se situací, kdy se soud odkloní od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů. Lze konstatovat, že princip rovnosti podílů je obecně společensky…
Rodičovská odpovědnost je jednou ze stěžejních atributů institutu rodičovství. Institutu, který přináší radost, ale i starost. Jak je vnímána v současné době Ústavním soudem? Kdy ještě rodiče vykonávají péči o dítě řádně, a kdy ji už naopak zanedbávají? A konečně, jak tenká hranice je mezi autonomií rodičů vykonávat péči o dítě podle jejich…
Náhrada škody je i po rektifikaci často diskutovaným tématem, které hýbe občanskoprávním světem. V této oblasti je velmi důležité sledovat judikaturu a to včetně nálezů ústavního soudu. Jsou za děti odpovědní na 100 % rodiče?
Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
