Obsahem příspěvku je polemika s návrhem, obsaženým v tzv. malé novele občanského zákoníku, na jehož základě by měla být zrušena možnost rodiče (nebo poručníka) rozvázat neuváženě dítětem uzavřený pracovněprávní vztah.
Na serveru epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek s názvem „Žádost o účast v užším řízení – pouhá formalita?“.[1] Podle názoru autorů uvedeného článku by zadavatel neměl dodavatele, který v rámci úvodní fáze užšího řízení předložil zadavateli pouze doklady prokazující splnění kvalifikace, aniž by současně k dokladům přiložil podepsanou…
Výhradou zpětné koupě (resp. pactum de retroemendo) rozumíme vedlejší ujednání při kupní smlouvě upravené v ustanovení § 2135 až 2138 o.z., podle kterého je prodávající oprávněn jednostranným projevem vůle zavázat kupujícího k převedení věci zpět ve prospěch prodávajícího oproti vrácení kupní ceny; a to v ujednané nebo zákonem stanovené…
Před necelým rokem vyšel na tomto portálu můj článek[1] o tehdy čerstvě zveřejněné metodice Nejvyššího soudu, která v reakci na vágní ustanovení § 2958 NOZ stanovila bližší pravidla pro výpočet kompenzace bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tuto metodiku jsem přivítal jakožto prostředek pro zvýšení právní jistoty všech zainteresovaných…
V současné době, byť máme už více než rok po účinnosti nové právní úpravy soukromého práva, se v praxi stále vyskytují případy, kdy dochází k řešení rozličných právních otázek na základě dnes již překonané právní úpravy. Častým případem jsou právě ty situace, kdy soud posuzuje odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným za způsobenou…
Cílem tohoto příspěvku je poskytnout komplexní pohled na postup zadavatele veřejné zakázky při vylučování uchazečů veřejné zakázky. Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) obsahuje ustanovení týkající se rozhodnutí o vyloučení hned na několika místech. Při vyloučení z jakéhokoliv důvodu vždy platí, že subjektem oprávněným…
Jak jsme již zmínili v jednom z předchozích článků uveřejněných na serveru epravo.cz, zjednodušené podlimitní řízení by mělo představovat efektivní nástroj pro zadávání podlimitních veřejných zakázek s cílem snížit zadavatelům i dodavatelům administrativní a procesní složitost zadávacího řízení. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na aktuální…
Už je to rok a půl, co jste si mohli zde na epravu.cz přečíst první analýzu[1] rozhodnutí Nejvyššího správního soudu („NSS“), které se týkalo kamerového systému umístěného v hotelu. Opět totiž došlo k nejasnostem v konkrétní aplikaci zákona o ochraně osobních údajů[2] v praxi. V tomto případě se v aktuálním rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.
Uzavírání smluv přes internet (tzv. e-contracting) je dnes již celkem běžnou záležitostí. E-contracting nečiní větší potíže v případě, kdy není stanovena povinná forma uzavírání smluv. V určitých případech, ale zákon (např. u timesharových smluv, či smluv o spotřebitelském úvěru) nebo dohoda stran stanoví pro platnost právního jednání písemnou…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovuje pro případ prokázání technických kvalifikačních předpokladů u tzv. „významných zakázek“ realizovaných dodavatelem dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) ZVZ lhůtu, ve které mají být tyto významné zakázky ze…
Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přinesl, mimo jiné, také změny v oblasti vydědění. V rámci těchto změn je nejen odlišné pojetí některých důvodů pro vydědění, ale také otázka, z čeho lze vlastně nepominutelného dědice vydědit. Dle autorky tohoto článku vydědění je vhodným a užitečným nástrojem v rukou…
Shodně s předchozí právní úpravou i z. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ, umožňuje smluvně upravit manželům či snoubencům zákonný režim společného jmění manželů. Dle § 717 NOZ může smluvený režim spočívat v režimu oddělených jmění, režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, režimu rozšíření rozsahu nebo…
Článek srovnává právní úpravu práva stavby a věcných břemen dle nového občanského zákoníku[1] pro účely zřízení stavby na cizím pozemku, a to především z pohledu stavebních investorů.
Při rekodifikaci soukromého práva a znovuzavedení institutu závdavku do našeho právního řádu zákonodárce přijal poněkud strohou právní úpravu zálohy a závdavku, resp. přijatou úpravou dostatečně nevymezil jejich rozdíly. Zákonná definice zálohy v ustanovení § 1807 zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a závdavku v ustanovení…
Vzhledem k velké pozornosti věnované rekodifikaci soukromého práva, ke které v letošním roce došlo a které byla věnována většina příspěvků na tomto fóru, rozhodla jsem se oživit také problematiku směnek, jejichž úprava obsažená v zákoně 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, se s rekodifikací výrazně nezměnila, nicméně s ohledem na specifickou…
Netřeba jistě připomínat, že klíčovým právním institutem, kterým je možné čelit nezákonnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, je podání zdůvodněných námitek ve smyslu ustanovení § 110 a násl. zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“). Tento článek si klade za cíl poukázat na rozhodovací praxi…
Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), který nahradil dřívější občanský zákoník 40/1964 Sb. i mnohé další předpisy (obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o sdružování občanů…). Tato změna právní úpravy je co do svého rozsahu a významu největším legislativním počinem přinejmenším za…
Problematiku pořizování dalšího plnění nad rámec plnění původně vysoutěženého jsme již na serveru epravo.cz v minulosti v několika článcích nastínili. Dalším volným pokračováním popisu možností, které zadavatelům přináší zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v souvislosti s pořizováním dalšího…
V závěru loňského roku Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které nabízí osvěžující pohled na otázku, jakým způsobem bylo před 1. lednem 2014 možné provést změnu stran již dříve uzavřené smlouvy. Výsledné řešení přitom není v rozhodujících ohledech nepodobné institutu postoupení smlouvy, jak je upraven v § 1895 a násl. nového občanského…
V aktuálním čísle týdeníku Euro vyšel článek na téma „Žaloby pro zkaženou radost“[1], v němž autor upozorňuje na nový fenomén v podobě podávání žalob z důvodů, pro které se žaloby dříve běžně nepodávaly. Jako hlavní ilustrativní příklad je popisována kauza, kdy zástupci letecké společnosti neuctivě a bez patřičného vysvětlení přinutili vystoupit…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
