V praxi se lze běžně setkat se zápisem věcného břemene užívání pozemku, jehož spoluvlastnictví je spojeno s vlastnictvím bytové jednotky, jakožto omezení vlastnického práva k této bytové jednotce. Některé katastrální úřady dokonce povolení vkladu práv odpovídajících takovému věcnému břemeni do katastru nemovitostí podmiňují jeho zřízením i přímo…
Na stránkách www.epravo.cz byl 5. srpna 2013 uveřejněn článek Pojetí smluvní pokuty v NOZ s akcentem na (ne)moderaci smluvní pokuty[1], k jehož závěrům považujeme za nutné se vyjádřit. Autor se v druhé části článku zabývá ustanovením § 2051 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), které dává dlužníkovi možnost v případě nepřiměřeně vysoké…
V současné době je problematika vlastnictví bytu upravena samostatným zákonem 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále ZoVB), který je speciálním zákonem v poměru k občanskému zákoníku. Již delší dobu bylo uvažováno o přijetí nového zákona o vlastnictví bytů, který by lépe odrážel potřeby praxe. Nová úprava vlastnictví bytů byla nakonec zahrnuta v…
Aktuálně platný obchodní zákoník stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám smlouvy známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě však mají před zněním obchodních podmínek přednost. Tato…
Tento príspevok je reakciou na článok autorov JUDr. Martina Dančišina, JUDr. Libora Němce, Ph.D. a Mgr. Jana Veselého „Sporné poplatky za vedení a správu úvěru – k rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5“, ktorý bol publikovaný na www.epravo.cz.[1]
Počínaje 1. 1. 2014 vstupuje v účinnost velmi diskutovaný zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Kromě jiného se NOZ dotkne i úpravy smlouvy o smlouvě budoucí (dále jen „smlouva budoucí“), když tuto upravují § 1785-1788 NOZ. V současné době je smlouva o smlouvě budoucí upravena jak v občanském zákoníku (dále jen „OZ“), tak v…
Se zánikem manželství je zásadně spojen též zánik společného jmění manželů, což vyvolává potřebu provést jeho vypořádání. Občanský zákoník v první řadě umožňuje realizovat vypořádání dohodou bývalých manželů či soudním rozhodnutím vydaným na návrh alespoň jednoho z bývalých manželů. Pokud se žádný z těchto mechanismů neuplatní, obsahuje občanský…
Změny, které přinese NOZ, se dotknou většiny institutů soukromého práva a smluvní pokuta nebude výjimkou. Cílem tohoto příspěvku je především poukázat na novou právní úpravu smluvní pokuty a zamyslet se nad staronově[1] zavedenou moderací smluvní pokuty v soukromém právu.
Ač se institut uznání dluhu může zdát na první pohled jasný a srozumitelný, lze se v praxi setkat s tím, že uznání dluhu nesplňuje zákonné náležitosti a tento úkon pak není považován za platný. O tom, že následuje velké rozčarování na straně věřitelů nelze pochybovat. Připomeňme jen, že uznání dluhu je jednostranný právní úkon upravený v § 558…
Od roku 2014 se snad konečně uleví majitelům nemovitostí s ohledem na komplikované zajišťování bytových náhrad u současných nájemních vztahů. Nový občanský zákoník bytové náhrady neupravuje a navíc se ustanovení tohoto předpisu užijí i na stávající nájemní smlouvy.
Novelou zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dalších souvisejících právních předpisů se s účinností od 1. ledna 2013 v českém právním řádu objevil nový institut předražku. Nejedná se ovšem o právní institut, který by byl dřívějším českým právním úpravám neznámý.
Podali jste žalobu, a jelikož soud vydal tzv. kvalifikovanou výzvu, na kterou žalovaný vůbec nereagoval, tak jste se po cca 6 měsících stali „šťastným držitelem“ rozsudku pro uznání. Až doteď jste však neměli jistotu, že máte skutečně vyhráno, neboť k odvolání žalovaného, jenž namítal sebemenší procesní pochybení soudu při vydání a doručení…
Princip právní jistoty vyplývající z konceptu materiálně chápaného právního státu, který je zakotven v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, se v českém právním řádu projevuje celou řadou požadavků jak na tvorbu práva, tak i na jeho aplikaci. Jedním z těchto projevů je nepochybně právě s odkazem na obecnější právní princip právní jistoty výkladové…
Jak bylo řečeno již v předchozí publikaci[1], vztah občanského zákoníku a zákoníku práce je založen na principu subsidiarity obecného zákona vůči zákonu speciálnímu. Občanský zákoník se proto použije na pracovněprávní vztahy tehdy, pokud to zákoník práce výslovně nevylučuje, nebo nemá-li zákoník práce vlastní použitelnou…
Dne 1. 5. 2004 se Česká republika na základě Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou (a dalšími státy) o přistoupení České republiky (a dalších států) k Evropské unii 44/2004 Sb. m. s. stala členem Evropské unie. Pro Českou republiku se tak k témuž okamžiku stal závazný režim Evropské unie platný k tomuto dni, což (nejen)…
Dne 1. 1. 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který přináší některé změny v souvislosti s úpravou zástavního práva. Nová právní úprava je spíše upřesněním dosavadní úpravy se změnami inspirovanými slovenskou právní úpravou. Hlavním znakem budoucí úpravy je důraz na vyšší smluvní volnost stran. Za přínos nové úpravy…
Nový občanský zákoník používá pojem „nepoměr“ či „nepoměrný“ (jako vztah mezi dvěma plněními či poměry účastníků právních vztahů) v různých situacích. Pojem „nepoměr“ používá nový kodex v ustanoveních § 1903 odst. 2 (narovnání) a v ustanovení § 1130 („nepoměrná povinnost spoluvlastníka“), pojem „hrubý nepoměr“ používá v ustanoveních § 1793…
První převod jednotky (bytu) do vlastnictví, typicky uskutečňovaný v okamžiku přeměny bytového družstva na společenství vlastníků jednotek, upravuje zejména zákon 72/1994 Sb., zákon vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon).
Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) (dále jen „zákon o audiovizi“), který byl v Poslanecké sněmovně schválen i přes veto prezidenta republiky.[1] Zákon o audiovizi upravuje povinnosti při výrobě a zpřístupňování kinematografických…
Občanský soudní řád umožňuje napadnout již pravomocné a vykonatelné rozhodnutí mimořádnými opravnými prostředky. Napadnout je lze i ústavní stížností. Pokud nebylo v řízení o nich rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, může se stát, že k jeho zrušení dojde po splnění či vymožení jím uložených povinností. V takovém případě je…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
