Na stránkách eprava.cz, a nejen na nich, byla v posledních měsících publikována řada příspěvků souvisejících s rozhodčím řízením, konkrétně zejména s otázkou platnosti a neplatnosti rozhodčích smluv sjednaných ve prospěch arbitrážních center.
Podle policejních statistik se ročně v České republice řeší více než 50 tisíc případů vloupání do vozidel….a řada drobnějších případů není vůbec nahlášena. V následujícím textu se zaměříme na jeden zajímavý a častý právní problém spojený s tím, pokud vám vykradou automobil na placeném parkovišti. In media res: Kdo v ČR odpovídá za vykradené auto…
Zákon o vlastnictví bytů poskytuje ochranu fyzickým osobám - nájemcům bytů dvojím způsobem, a to v podobě jejich předkupního práva při prvním převodu bytové jednotky, a dále právem přednostní koupě během zákonem stanovené lhůty při jejím dalším převodu. Uvedená ochrana se vztahuje pouze na jednotky ve vlastnictví fyzických, či právnických osob…
Předmětem tohoto příspěvku je otázka vypořádání zaniklého společného jmění manželů („SJM“) v situaci, kdy je předmětem vypořádání SJM podnik fyzické osoby podnikatele. Cílem autora je vystihnout otázku existence podniku (tedy komponentů jej tvořících), ocenění podniku pro účely vypořádání SJM a rozhodnutí soudu v kontextu vypořádání SJM. Při…
Smlouva o uzavření budoucí smlouvy (pactum de contrahendo) patří mezi základní právní instituty potřebné pro chod moderní společnosti. Jejím účelem je založit závazek spočívající v povinnosti uzavřít v určité době budoucí smlouvu. Smlouva o uzavření smlouvy budoucí se využívá v situacích, kdy smlouva samotná ještě nemůže vzniknout. Může se přitom…
Tento článek si klade za cíl přispět k odborné diskusi nad návrhem zásadní vládní novely zákona, jenž tak výrazně ovlivňuje procesní stránku smluvního práva mnoha obchodníků i spotřebitelů v České republice a vzbuzuje tolik rozporuplných reakcí, tedy zákona 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších…
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí, které se týká omezení plateb v hotovosti při poskytování půjčky věřitelem dlužníkovi, potažmo v případě úhrady závazku dlužníkem. Vzhledem k tomu, že s touto problematikou se můžeme setkat v běžném životě (a to nejen v rámci poskytování právních služeb) poměrně často…
Nedávno zde byl publikován kritický článek JUDr. Felixe a Mgr. Vojtka k návrhu občanského zákoníku. Autoři v něm v úvodu tvrdí, že nový občanský zákoník je „dílem, které přinese lidem více problémů než užitku a které je z hlediska aktuálních potřeb společnosti a zamýšlené evropské úpravy soukromoprávních vztahů dílem uspěchaným a předčasným…
Je možné nabýt nemovitost od nevlastníka, pokud byl nabyvatel v dobré víře? Nebo-li, co má při určování vlastnictví k nemovitostem přednost - ochrana vlastnického práva původního vlastníka nemovitosti nebo ochrana dobré víry, resp. právní jistoty dalšího nabyvatele? Jako by se Ústavní soud a Nejvyšší soud stále nemohly shodnout. Svědčí o tom…
Dne 11.5. 2011 přijal velký senát Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sjednocující právní názor, kterým staví najisto v poslední době velice často diskutovanou a také velice často soudy rozdílně řešenou otázku platnosti určitého typu rozhodčích doložek, které zakládají pravomoc rozhodce (či senátu ) ad hoc, který má být určen…
Účastníci soukromých závazkových vztahů mají možnost zajistit řádné plnění sjednaných povinností několika zajišťovacími prostředky. Jedním z nejběžněji používaných zajišťovacích institutů je smluvní pokuta, kterou je povinna zaplatit smluvní strana porušující smluvní povinnost ve prospěch druhé smluvní strany. Smluvní pokuta je upravena jak v…
Dne 11. 5. 2011 vydal Ústavní soud ČR rozhodnutí II ÚS 165/11, kterým byl výrazně posílen význam dobré víry při nabývání nemovitosti od nevlastníka. Na základě tohoto nálezu lze učinit závěr, že právě otázka dobré víry bude napříště jedním ze základních aspektů, který budou soudy povinny posuzovat při řešení právní otázky, zda poskytnout právní…
Vydědění (lat. exheredatio) je institutem rodinného práva, kterému je v občanském zákoníku (dále jen „obč. zák.“) věnováno jedno ustanovení, ale jeho následky jsou zpravidla dalekosáhlé. V běžném životě se mohou přihodit události, které rodinné vztahy naruší, nebo přímo zpřetrhají a ani jedna ze stran si nepřeje vztahy obnovit. Spíše naopak –…
V nedávném období bylo publikováno klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se zásady poctivého obchodního styku, které současně potvrzuje důležitost tohoto institutu v českém právním řádu. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované pod č.j. 32 Cdo 617/2010.
Pokud se Soudní dvůr Evropské unie přikloní k aktuálnímu stanovisku Generálního advokáta, nebude v EU možné požadovat po poskytovateli internetové služby, aby filtrováním a následným blokováním elektronické komunikace zamezil porušování práv duševního vlastnictví, ke kterému dochází prostřednictvím využívání jeho služby. Tím ale zřejmě evropský a…
V praxi rozhodčího řízení je jedním ze zajímavých, ale účastníky rozhodčího řízení téměř nevyužívaným procesním institutem provedení tzv. dodatečných úkonů účastníků rozhodčího řízení. V právní úpravě je tato možnost normativně založena ust. § 21 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „RozŘ), kde se…
Vládní návrh novely zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon“), který v současné době prochází 2. čtením v Poslanecké sněmovně, má dva základní cíle – zvýšit ochranu spotřebitele jakožto slabší strany ve spotřebitelských sporech a obnovit důvěru veřejnosti v rozhodčí řízení, která byla v nedávné době…
Nahlédneme-li dnes do obchodních podmínek různých internetových obchodů a dalších podnikajících subjektů, nezřídka narazíme na ustanovení upravující tzv. „neoprávněné“ reklamace. Spotřebiteli bývá v takových případech bez dalšího sděleno, že bude hradit určité náklady. Někdy prodávající požaduje jak náklady na posouzení vad, tak i náklady spojené…
Věcná břemena, vedle např. zástavních práv, patří z pohledu jejich právní kvalifikace do kategorie tzv. věcných práv k věci cizí. Z jejich podstaty vyplývá, že tato práva váznou na určité cizí nemovitosti, a tím určitým způsobem omezují jejího vlastníka.
Podle ust. § 260 odst. 1 zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006), tedy zrušeného zákoníku práce, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 uvedeného zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
