O roli systému veřejnoprávní ochrany dítěte v demokratickém právním státě aneb jak se vyhnout riziku totality „dobra“, „potřeb“, „zájmu“ či „blaha“ dítěte
Historici i filozofové[1] v souvislosti s aktuální krizí liberálních demokracií západního typu nejen v bývalých socialistických zemích střední Evropy, ale v celém západním světě, velmi často uvádějí, že očekávaný „konec dějin“ a definitivní vítězství konceptu liberálního demokratického právního státu se nekonají a konat nebudou. Je to zřejmě…