Svým nálezem ze dne 17. července 2019 sp. zn. III. ÚS 2408/18 Ústavní soud zamítl ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů a přisvědčil tak výkladu Nejvyššího soudu.

Svěřenský správce je spolu se zakladatelem základním kamenem každého svěřenského fondu zřízeného dle úpravy českého občanského zákoníku.[1] Jeden z častých dotazů potenciálního zakladatele takového svěřenského fondu pak míří na možnosti správce při výkonu správy svěřenského fondu kontrolovat, a případně…

V předchozím článku jsme Vás upozornili na blížící se nástup hromadných žalob do českého právního řádu, nyní si stručně vymezíme, kdo konkrétně bude k podání hromadné žaloby aktivně legitimován.

Nový občanský zákoník v rámci (opětovného) zavedení zásady superficies solo cedit, tedy že povrch ustupuje půdě, resp. stavba je součástí pozemku, zavedl i vzájemné předkupní právo vlastníka pozemku a vlastníka stavby, jehož uplatněním by se vlastnický režim těchto nemovitostí sjednotil. Zásada superficies solo cedit se totiž pochopitelně může…

Souhlas osoby se zápisem do obchodního rejstříku (či jiného veřejného rejstříku) musí doložit každý, kdo chce zapsat konkrétní osobu do veřejného rejstříku – ať už se má jednat o osobu jednatele, společníka či třeba prokuristy. Souhlas buď musí vyplývat z přiložených listin, nebo musí být udělený zvlášť – vždy však buďto ve veřejné listině, nebo s…

V názvu článku položená otázka byla řešena Vrchním soudem v Olomouci v usnesení sp. zn. 5 Cmo 224/2018, ze dne 24. 4. 2019 ve sporu mezi obchodní společností Správa pohledávek OKD, a.s. a pěti fyzickými osobami o zaplacení 1 773 408 706 Kč s příslušenstvím z titulu na náhradu škody, kterou měli žalovaní žalobkyni způsobit jako členové jejího…

V březnu letošního roku uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti ČR návrh zákona o hromadných žalobách, a to již tedy v jeho paragrafovém znění. Tento nový institut hromadných žalob přináší do českého práva dle mnohých odborníků malou revoluci, neboť se jedná o procesní institut využívaný spíše v podmínkách angloamerického právního systému než v…

Nezbytnou součástí vývoje nového léčiva je provedení jeho klinického hodnocení za účasti člověka. Protože při takovém lékařském experimentu dochází k významným zásahům do osobnostních práv, je nutné dostatečným způsobem zajistit právní regulaci takových zásahů, a to včetně ochrany osobních údajů účastníků takových klinických…

Nejvyšší soud vyložil, co je resp. může být další nemajetkovou újmou poškozeného na zdraví ve smyslu ust. § 2958 o. z., na jejíž odškodnění vzniká poškozenému vedle bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, jakož i určil, jak může být taková další nemajetková újma prokázána.

Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno představilo věcný záměr zcela nového stavebního zákona. Ačkoli stěžejním tématem navrhovaného znění je zjednodušení stavebního řízení a procesu povolování nových staveb a stavebních úprav, předložený věcný záměr se významně dotýká i problematiky tzv. černých neboli nepovolených…

Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)…

Předmětem tohoto příspěvku je krátké zamyšlení nad limitací výkonu vedlejší výdělečné činnosti u osob ve služebním poměru. Ke dni 30.6.2019 totiž nabyl účinnosti nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 24/2017 ze dne 11.9.2018, kterým ústavní soud zrušil ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. , o služebním poměru příslušníků…

Tento příspěvek se zabývá otázkou nabývání českého občanství udělením, a to především otázkou nenárokovosti na české občanství a otázkou aktuální podoby podmínek, které musí žadatel o české občanství splnit. Tento příspěvek je jen stručným náhledem na otázku nabývání českého občanství udělením. Tento stručný příspěvek navazuje na autorův právě…

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K.F., pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení…

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované…

Nepřinášíme vyčerpávající návod, jak a kdy sankcionovat neomluvenou absenci rozvázáním pracovního poměru, kdy je to důvodné, kdy volit okamžité zrušení pracovního poměru, kdy výpověď a kdy jen napomenutí (výtku), neboť každý případ je třeba posoudit individuelně, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo soudu, pokud se propuštěný zaměstnanec brání…

V případě, že se rodiče definitivně rozhodnou k ukončení společného soužití (rozvodu manželství) čeká je nejen těžké rozhodování o nastolení druhu péče o nezletilé děti, ale také rozhodnutí ve smyslu hrazení výživného ze strany jednoho či druhého z rodičů, ale také mnohdy ze strany obou rodičů.

Představme si následující příklad: nezletilému dítěti je jeho rodičem nebo jiným příbuzným či jakoukoli třetí osobou darována nemovitá věc pro případ smrti dárce (§ 2063 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „občanský zákoník“). Zda je důvodem vypořádání majetku při rozvodu rodičů tohoto nezletilého…

V článku „Digitální ústava v deseti bodech“ zveřejněném 12. března 2019 na webových stránkách www.epravo[1], jsem se zabývala návrhem zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů z hlediska možného dopadu do práv a svobod jednotlivce, a to v návaznosti na zkušenosti estonské ombudsmanky při procesu elektronizace veřejné správy v…

Na letošní listopad připadají dvě významná výročí. Uplyne nejen 30 let od okamžiku, kdy se Československo a posléze Česká republika opětovně pokusila, po více než 50 letech totalitního či autoritářského státního zřízení, nastoupit cestu k liberálnímu demokratickému právnímu státu, nýbrž rovněž 30 let od okamžiku, kdy byla přijata jedna z…