občanské právo

Název snad až mírně agresivní, nicméně, při jistém výkladu zákona, dovedeném ad absurdum, nikoli absurdní.

Nemajetková újma pozůstalých při usmrcení člověka je nárokem, který náleží osobám blízkým z titulu odškodnění tzv. sekundárních obětí. Tento nárok je v občanském zákoníku vymezen neurčitými kritérii, kdy se výše nároku pro osoby blízké stanoví dle míry jejich utrpení, respektive v konečném důsledku podle zásad slušnosti. Více zákon k výši…

Často se v praxi setkáváme s případy, kdy osobě byla způsobena újma na jeho právech, typicky dopravní nehodou, avšak takováto osoba nebyla připuštěna jako poškozený v trestním řízení dle ust. § 206 odst. 3 zákona č. 141/1961Sb., trestního řádu, v platném znění, zejména z důvodu, že se jednalo o pracovní jízdu řidiče, který škodu způsobil a…

Zákaz ujednání ukládajícího nájemci bytu povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, obsažený v ust. § 2239 občanského zákoníku (o. z.) nelze obejít ujednáním o smluvní výši úroků z prodlení, vyšších než zákonné úroky z prodlení.

Učinění nezbytných kroků patří k nejčastěji diskutovaným tématům spojených s problematikou přestupků provozovatele vozidla. Ze systematiky zákona o silničním provozu (dále jen „zákon“) vyplývá, že nejprve musí být zjišťován pachatel přestupku řidiče a přestupek provozovatele vozidla vymezený v § 125f zákona lze chápat jako subsidiární, tj. že…

Nabytí vlastnictví k nemovitosti od nevlastníka[1] bývá i dnes složitým problémem, a to jak právním, tak i společenským z hlediska hledání obecné spravedlnosti. Důležitým aspektem nabytí vlastnictví k nemovitosti od neoprávněného je totiž existence dobré víry nabyvatelů v zápis do katastru nemovitostí.

Obecně chtěným, ovšem zcela nedosažitelným standardem je, že zákonný text nevyvolává interpretační nejasnosti, a víceméně s jistotou navádí subjekt k chování určitého druhu (kdy toto jasně definuje, a buďto povolí, či nikoli). Takže samozřejmě … objevují se případy, kdy text právní normy s sebou přináší i nějakou tu významovou nejasnost, přičemž…

Vztahy mezi managementem a vlastníky firem jsou důležitou, a zároveň velmi citlivou otázkou. Na vzájemném vztahu je třeba neustále pracovat, tak, aby se firma úspěšně vyvíjela a rozvíjela v čase. Na jedné straně vlastníci firem zpravidla očekávají od managementu, aby vedl firmu (s jistou nadsázkou) jako „své dítě“, s loajalitou a řádnou péčí. V…

S blížící se zimou je opět velmi aktuální otázka odpovědnosti vlastníků či správců chodníků a cest (pozemních komunikací) za škody, ke kterým dochází při zhoršené schůdnosti a sjízdnosti. Kdy vlastníci odpovídají? Jak se odškodňuje újma na zdraví způsobená například pádem? K těmto otázkám se nedávno vyjádřil Ústavní soud, který zásadně upravil…

V souladu se starou římskoprávní zásadou „nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet,“ platí, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Z tohoto pravidla ovšem existuje výjimka v případě nabyvatele, který si nebyl vědom nedostatku takového oprávnění druhé strany a toto oprávnění usuzoval jen z okolností, o kterých…

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4761/2018, ze dne 28. 5. 2019, přibližuje změny, ke kterým došlo v právní úpravě dědické nezpůsobilosti v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 a zodpovídá otázku, zda se potenciální dědic stal dědicky nezpůsobilým podle ust. § 1481 občanského zákoníku, tím, že se vůči…

Nejeden stavebník se nepochybně setkal se situací, že mu vypršela platnost stavebního povolení, načež nemohl se stavbou vůbec začít. Může nastat však i případ, kdy stavebník již se stavebními pracemi započal, ale stavební úřad je odlišného názoru.

Na první pohled jednoduchá zákonná limitace výše náhrady škody na vnesených věcech, ke které je povinován ubytovatel ubytovanému, může v praxi způsobovat značné obtíže, jak o tom svědčí řízení, které vyústilo v rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 3580/2018, ze dne 30. 5. 2019.

Úřad pro ochranu osobních údajů („úřad“) vydal dne 16. srpna 2019 na svých internetových stránkách zamítavé stanovisko k biometrické identifikaci nežádoucích osob na fotbalových stadionech[1]. Je ale otázkou, nakolik je toto stanovisko důvodné.

Tento příspěvek reaguje na aktuální případ, ve kterém autor zastupoval dovozce výrobku, na kterém se měla dle žaloby poškozeného vyskytovat vada, v důsledku které měl poškozený utrpět škodu. V daném případě byla žalovaná společnost úspěšná se svými argumenty a spor tak skončil neúspěchem pro poškozeného. Autor se zamýšlí nad tím, jak by měl…

Soudní dvůr Evropské Unie dne 1. října 2019 rozhodl o předběžné otázce německého Spolkového soudního dvora ohledně platnosti souhlasu s ukládáním informací prostřednictvím souborů cookies uděleného formou předem zaškrtnutého políčka a ohledně rozsahu informací, které musí být poskytnuty uživateli před udělením takového souhlasu (dále jen…

Historici i filozofové[1] v souvislosti s aktuální krizí liberálních demokracií západního typu nejen v bývalých socialistických zemích střední Evropy, ale v celém západním světě, velmi často uvádějí, že očekávaný „konec dějin“ a definitivní vítězství konceptu liberálního demokratického právního státu se nekonají a konat nebudou. Je to zřejmě…

Zák. 89/2012 Sb. Občanský zákoník ve svých ustanoveních věnujících se úpravě manželského majetkového práva dává poměrně jasný návod k tomu, co je součástí společného jmění manželů (dále jen „SJM“) a jaká jsou pravidla pro jeho vypořádání. Ne vždy si však s obecnou definicí uvedenou v občanském zákoníku vystačíme a pak často nevíme, jaké…

Krajský soud v Praze (dále jen „navrhovatel“) navrhl podle Ústavy České republiky a zákona o Ústavním soudu prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění účinném do 30.12.2015 (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).

Pro případ, že je nájem bytu nebo domu (tedy když je účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce) ukončován ze strany pronajímatele výpovědí, je na toto jednostranné právní jednání pronajímatele kladeno několik požadavků.