Konkursní podstata
Institut konkurzní podstaty je upraven v §6 zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. Novela přinesla změnu i tohoto ustanovení a to v odstavci třetím, který rozšířil vymezení majetku tvořícího konkurzní podstatu. I nadále je tvořena konkurzní podstata majetkem podléhajícím konkurzu. Pod pojem majetek jsou zahrnuty věci movité, věci nemovité i jiné hodnoty a to především práva, pohledávky a jakékoli jiné hmotné i nehmotné statky, jež mají určitou hodnotu.
Institut konkurzní podstaty je upraven v §6 zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. Novela přinesla změnu i tohoto ustanovení a to v odstavci třetím, který rozšířil vymezení majetku tvořícího konkurzní podstatu. I nadále je tvořena konkurzní podstata majetkem podléhajícím konkurzu. Pod pojem majetek jsou zahrnuty věci movité, věci nemovité i jiné hodnoty a to především práva, pohledávky a jakékoli jiné hmotné i nehmotné statky, jež mají určitou hodnotu. Věci movité na rozdíl od věcí nemovitých nejsou v našem právním řádu vymezeny. Lze však dovodit, že věci, které nejsou nemovitostmi jsou věcmi movitými. Za movitosti je nutno také považovat také zvířata, ovladatelné přírodní síly tj. např. elektřina, plyn, atomová energie. V souladu s § 69 odst. 1 zákona o konkurzu a vyrovnání tvoří konkurzní podstatu i věci movité, které se nalézají v cizině, pokud nestanoví jinak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.Věcmi nemovitým jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Pozemkem je určitá část zemského povrchu a to bez ohledu na to ,jakým substrátem je pokryt. Z judikatury vyplývá, že za věc nemovitou je pokládána i stavba rozestavěná, a to v tom případě, pokud je vybudována alespoň do úrovně prvního nadzemního podlaží. O nemovitostech úpadce v cizině zákon mlčí, je však nutno předpokládat, že i tyto nemovitosti tvoří konkurzní podstatu vzhledem k tomu, že pouhé mlčení zákona nelze vyložit v tom smyslu, že vše kromě movitostí v cizině je s majetku konkurzní podstaty vyloučeno.
V souvislosti s konkurzní podstatou je třeba zmínit příslušenství a součást věci, která tvoří konkurzní podstatu. Příslušenstvím věci jsou takové věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly trvale s hlavní věcí užívány. Existují tedy dvě věci, z níž jedna je věc hlavní a druhá příslušenství, které náleží vlastníku věci hlavní. Příslušenství může být od hlavní věci dočasně odděleno, protože jeho oddělením nedochází ke znehodnocení věci. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Součást věci není tedy samostatnou věcí a právní úkony, které se týkají věci, se tedy vztahují i na všechny její součásti.
Dle §6 zákona o konkurzu a vyrovnání se konkurz týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a kterého nabyl za konkurzu. Tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Je zde také vymezen majetek, který do konkurzní podstaty nenáleží. Je to tedy majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí - jde o věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají, dále se jedná o věci povinného, které nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Takto jsou vyloučeny zejména běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě a hotové peníze do částky 1 000 Kč. Je nutné zdůraznit, že majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
Jak již bylo výše zmíněno, novela přinesla širší vymezení majetku konkurzní podstaty a to v §6 odst. 3 zákona. V souladu s tímto ustanovením za podmínek stanovených zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka. Zákonodárce zde postihuje nejen důsledky právních úkonů dlužníka, které jsou ze zákona neúčinné, ale i ty, jež jsou neúčinné v důsledku odporovatelných právních úkonů dlužníka. Nelze proto vyloučit situaci, kdy soud prohlásí konkurz, i když bude zřejmé, že dlužník žádný postižitelný majetek nevlastní, bude-li současně doloženo, že prohlášením konkurzu se právní úkony, jimiž se dlužník majetku zbavil, stanou vůči konkurzním věřitelům neúčinnými nebo že konkurzní věřitelé takovým právním úkonům dlužníka u soudu odporovali nebo odporovat hodlají.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz