Jak se podává z čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv  a svobod, právo svobodně  se sdružovat je zaručeno.  Každý má právo spolu s  jinými se sdružovat  ve spolcích, společnostech  a jiných sdruženích.

Bližší úpravu sdružování občanů obsahuje především zák. č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů, který již v ustanovení § 1 uvádí, že občané mají právo se svobodně sdružovat, přičemž k výkonu  tohoto  svého práva  nepotřebují  povolení  státního orgánu. Nutno ovšem hned z úvodu podotknout, že se uvedený zákon nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích, v církvích a náboženských společnostech a k výdělečné  činnosti nebo k zajištění  řádného výkonu určitých povolání. Je tomu proto, že takovéto aktivity nachází své právní zakotvení v jiných právních předpisech než v tomto zákoně.

Dle komentovaného zákona tak mohou občané svobodně zakládat  spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení,  jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich. Nikdo však  nesmí  být  nucen  ke  sdružování,  k  členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti a ze sdružení má každý právo kdykoliv svobodně vystoupit. Nikomu nesmí být taktéž občansky na  újmu ta skutečnost, že je členem sdružení,  že se účastní jeho  činnosti nebo jej podporuje, anebo naopak že stojí mimo ně a odmítá do něj vstoupit.

Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů je právnická osoba a zakládá se za různými účely  neziskového  charakteru. Tato občanská sdružení je přitom třeba především odlišit od  sdružení bez právní  subjektivity, které se zakládá smlouvou dle § 829 až 841 občanského  zákoníku. Členy občanských sdružení mohou být i právnické osoby.

Před tím, než budeme nějaké takové občanské sdružení zakládat, je nutné si zejména dobře rozmyslet, jaký bude cíl jeho činnosti. Cíl činnost sdružení může přitom být mimořádně pestrý a nekladou se mu téměř žádné meze. Dle zákona o sdružování občanů ovšem nejsou povolena sdružení, jejichž cílem  je popírat nebo omezovat  osobní, politická nebo jiná práva  občanů pro jejich národnost,  pohlaví, rasu, původ, politické  nebo jiné  smýšlení, náboženské  vyznání a  sociální postavení,  rozněcovat  nenávist   a  nesnášenlivost  z těchto důvodů,  podporovat  násilí,  anebo  jinak  porušovat  ústavu a zákony, dále sdružení sledující  dosahování  svých  cílů  způsoby,  které jsou v rozporu s ústavou a zákony jakož i  sdružení ozbrojená nebo s ozbrojenými  složkami (vyjma těch sdružení, jejichž členové drží  nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti). Výkon těchto činností sdružením může být důvodem pro jeho rozpuštění Ministerstvem vnitra České republiky, popř. k odmítnutí jeho registrace, bude-li cíl činnosti sdružení uvedený ve stanovách zamýšlenému výkonu kterékoliv z těchto činností napovídat.

Základním dokumentem každého sdružení jsou stanovy obsahující vymezení členských práv  a povinností.  Každé stanovy musí obsahovat alespoň tyto údaje: název sdružení (název sdružení  se musí lišit  od názvu právnické  osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky), sídlo, cíl jeho činnosti, orgány  sdružení,  způsob  jejich  ustavování,  určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení  o organizačních  jednotkách, pokud  budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem a zásady hospodaření sdružení.

Sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra České republiky. Návrh na registraci podává tzv. přípravný výbor sdružení, který také jedná jménem sdružení do vytvoření jeho orgánů, neurčují-li stanovy sdružení jinak. Přípravný výbor tvoří minimálně tři občané, z nichž aspoň jeden musí být starší 18ti let. Z uvedeného se dovozuje, že sdružení musí mít při svém vzniku minimálně 3 členy. Návrh  podepíší členové  přípravného výboru  a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů  starších  18  let  je  zmocněncem  oprávněným jednat jejich jménem.  K návrhu  připojí stanovy  ve dvojím  vyhotovení.

Řízení  o registraci  je zahájeno  dnem, kdy ministerstvu došel návrh, který nemá vady. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru. Nebylo-li  zmocněnci  přípravného  výboru  do  40  dnů od zahájení  řízení  doručeno  rozhodnutí  ministerstva  o  odmítnutí registrace,  sdružení vznikne  dnem následujícím  po uplynutí této lhůty;  tento   den  je  dnem  registrace.   Na  žádost  zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo  zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.  Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do  10 dnů od  zahájení řízení registraci  a v této  lhůtě zašle  zmocněnci přípravného  výboru jedno  vyhotovení stanov,  na němž vyznačí den registrace, kterým  je den odeslání. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. V případě odmítnutí registrace sdružení mohou členové přípravného výboru  podat do 60  dnů ode dne,  kdy rozhodnutí bylo jejich zmocněnci  doručeno, opravný prostředek  k nejvyššímu soudu republiky. Soud rozhodnutí ministerstva  zruší, jestliže nebyly dány důvody k odmítnutí registrace. Jiné je  tomu u odborových organizací a  organizací zaměstnavatelů, které  se stávají právnickou   osobou  dnem   následujícím  poté,   kdy  byl  ministerstvu doručen návrh na jejich evidenci.