V čl. 8 odst. 3 stanov[1] obchodní společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk,akciová společnost se píše: „Žádný z akcionářů nesmí zveřejňovat podniková tajemství technologického, hospodářského či jiného významu, jejichž zveřejnění by bylo na újmu podnikání společnosti, ani jiným protiprávním nebo jinak zavrženíhodným jednáním poškodit dobré jméno…

Ve své praxi se nezřídka setkáváme s požadavkem na přípravu smlouvy ošetřující vývoj webových stránek na zakázku dle požadavků objednatele. Vzhledem k tomu, že takový vývoj se neobejde bez investice nemalých finančních prostředků, je třeba o to více dbát na precizní přípravu smlouvy se zhotovitelem webových stránek. V následujícím příspěvku bychom…

Fenomén blockchainu je často vnímán jako prvek spíše antagonistický vůči současnému konceptu společenské smlouvy, zejména v kontextu pilířových vztahů mezi státem a jeho občany.[1] Tento postoj vznikl zejména v důsledku chápání technologie blockchain prizmatem bouřlivě se rozvíjejících kryptoměn dle vzoru bitcoinů (BTC)[2] nebo etherů (ETH)[3].

Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. března 2019 („Usnesení“) může s účinností od 1. 1. 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.

Co když si rozdělovaná společnost přeje v rámci rozdělení vyčlenit část jmění, která je tvořená pouze majetkem (např. pouze akciemi, nemovitostmi, zásobami apod.) a nikoliv dluhy, je možné jí vyhovět? Otázka tedy přesně zní, zda je nezbytné odštěpit vždy část majetku i s dluhy, nebo lze odštěpit i jen určitý majetek, případně též jenom dluhy bez…

Vrchní soud v Praze v nedávném rozsudku sp. zn. 14 Cmo 23/2018, ze dne 23. 1. 2019 judikoval, že: „Formulace akcionářské smlouvy a smlouvy o výkonu hlasovacích práv, na základě které se akcionáři zavazují zajistit, aby se jimi nominovaní členové představenstva řídili v rámci obchodního vedení jejich pokyny, za jejíž porušení požaduje žalobkyně…

Od 1. února 2019 vstoupila v účinnost novela trestního řádu (zákon č. 287/2018 Sb. ), která zavedla možnost urychleného uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. Právě změny v oblasti předběžného uchování dat pro účely trestního řízení vnímáme z pohledu trestního a obchodního práva jako velmi…

Obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení neboli tzv. self-cleaning je právní úprava, kterou poprvé přinesl zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Od účinnosti ZZVZ začal být tento nástroj v zadávacích řízeních na veřejné zakázky využíván a v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu…

V nedávno publikovaném článku v EPRAVO.CZ Magazine[1] jsme upozornili na fenomén nekalých online praktik tzv. dark patterns, které mají dva určující prvky. Jednak prvek záměrné manipulace s adresátem/uživatelem webu a prvek výsledného neprospěchu pro tuto osobu, pokud ta tyto praktiky neodhalí dříve, než vstoupí do smluvního vztahu. Původní termín…

Není dnes již žádným tajemstvím, že v rámci antikorupčního tažení celou společností i českým právním řádem spatřil světlo světa i zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který dne 1. 7. 2016 s výjimkou ustanovení § 6 a § 7 nabyl účinnosti (dále…

Ust. § 406 odst. 1 z. o. k. umožňuje, aby stanovy akciových společností určily tzv. náhradní způsob zasílání pozvánky na valnou hromadu tak, že pozvánka nebude zasílána poštou na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů, nýbrž mu bude zpřístupněna kromě uveřejnění na internetových stránkách společnosti také jiným (vhodným) způsobem, který…

Dne 30.4.2019 vydal Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) s napětím očekávaný posudek k otázce souladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (dále jen „CETA“) s právem EU, pokud jde o ustanovení této dohody týkající se řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem (dále…

Regulace pobídek je jednou z klíčových oblastí ochrany investora na kapitálovém trhu. Pobídky jsou skloňovány zejména v návaznosti na nedávno transponovanou směrnici MiFID II., i když v českém právu nejsou žádným nováčkem. Cílem tohoto článku je zdůraznit význam právní úpravy pobídek jak v rámci compliance na kapitálovém trhu, tak pro civilní…

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…

V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…

Definice manipulace trhem se v současné nachází v čl. 12 nařízení MAR[1]. Již na první pohled je definice „manipulace trhem“ dlouhá a obsahuje spoustu nejednoznačných a obecných formulací. Jelikož je kontinentální právo postavené na ex ante regulaci, která sice na jednu stranu přispívá k předvídatelnosti práva, na druhou stranu se ale nemůže…

Novela[1] zákona o obchodních korporacích („ZOK“)[2] se sice nachází teprve ve stádiu projednávání v rámci Hospodářského a Ústavně právního výboru, s ohledem na její rozsáhlost si však dovolíme shrnout a upozornit na některé její podstatné změny týkající se úpravy společností s ručením omezeným již nyní.

Doporučuji všem milovníkům korporačního práva studium stanov zemědělských akciových společností. Člověk se zde totiž může setkat se specifickými právními konstrukcemi, na které v případě klasických korporačních uspořádání jen tak nenarazí. Jednou z takových interesantních figur je ujednání (smluvní přímus) o povinnosti akcionáře propachtovat…

V Poslanecké sněmovně je momentálně jako sněmovní tisk č. 302 projednávána novela zákona č. 378/2007 Sb. , o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o léčivech“).