Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto…

Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…

Dle ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) v obecné rovině platí, že zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Takto…

Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V ČR je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě (mapa pokrytí), a to i přesto, že se…

S účinností zákona č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v…

Hlavním cílem tohoto článku bude analyzovat zásadní rozdíly mezi elektronickými penězi a kryptoměnou, jakožto typem digitální měny. Společným znakem obou těchto institutů je „virtuální prostor“ v rámci něhož se odehrávají veškeré finanční operace, což dělá tyto věci v dnešní době daleko zajímavější např. oproti klasickému hotovostnímu platebnímu…

Nejvyšší soud dosud zastával ve své judikatuře názor, že dojde-li k zániku pohledávky vzniklé z titulu smluvní pokuty započtením, není možné smluvní pokutu moderovat, neboť pohledávka započtením zanikla a vzhledem k tomu, že lze moderovat jen nárok existující, nelze rozhodovat o snížení smluvní pokuty, která v době rozhodování soudu již neexistuje…

Je možné, že jste o připravované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu („Směrnice“) z dílny Evropské komise díky enormní pozornosti věnované GDPR příliš neslyšeli. Mezi řadou odborníků i podnikatelů však návrh Směrnice vyvolal vášnivé diskuze o vhodnosti a potřebnosti dané úpravy, a to především s ohledem na kontroverzní povahu…

Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro implementaci uplyne 14. září 2018. Návrh české implementace – vládní novela zákona č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 92) zatím leží ve…

V článku uveřejněném na portálu epravo.cz dne 16. 2. 2018 s názvem „Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?“ jsem upozorňoval na to, že nelze s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013 dovozovat neplatnost smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách toliko z …

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.

Nejvyšší soud potvrdil, že nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví blízké osobě, přechází na dědice za stejných podmínek jako bolestné. A proto i dosud neuspokojený nárok na odškodnění je možno zdědit.

Při své praxi jsem se setkala se zajímavým případem zániku zástavního práva věřitele při nedobrovolné dražbě dle zákona č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), se kterým bych chtěla čtenáře Právních rozhledů seznámit.

Je možné se domáhat změny obsahu již uzavřené smlouvy? Jaké jsou možnosti v případech, kdy po uzavření smlouvy dojde ke změně okolností? A co dělat v případě, kdy druhá strana smlouvy odmítá o změně obsahu smlouvy jednat? Na tyto otázky poskytneme odpověď v následujícím příspěvku.

Podílové spoluvlastnictví je možné zrušit a vypořádat dohodou spoluvlastníků. Při absenci shodné vůle spoluvlastníků přichází na řadu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem. Z právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ“) pak zcela jasně vyplývá, jak má soud při následném vypořádání spoluvlastnictví…

Celkový dojem je klíčovým faktorem, který určuje rozsah ochrany průmyslového vzoru. Předmětem následujícího článku tak je rozbor pojmu celkového dojmu, když jeho obsah je základním stavebním kamenem pro posouzení, zda podobné výrobky spadají pod ochranu zapsaného průmyslového vzoru či nikoli. Článek neopomíjí ani pojmy informovaného a průměrného…

Virtuální měny v současné době přitahují značnou pozornost veřejnosti. S touto pozorností se pojí i řada otázek s tím spojena potřeba právní regulace. Jednou z otázek je, zda směna fiat měny[1] za virtuální měnu podléhá zákonu č. 277/2013 Sb. , o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o SČ“).

Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…

Tímto článkem navazujeme na článek „Padělání dokladů v kontextu nelegálního zaměstnávání“, který se rovněž věnoval problematice nelegálního zaměstnávání cizinců. Mimo jiné jsme se zabývali tím, zda jsou zaměstnavatelé povinni ověřovat pravost dokladů svých zaměstnanců, resp. zda mají být odpovědni za přestupek, který byl spáchán výlučně trestnou…

V právních vztazích často právní předpisy zakládají konkrétní osobě práva nebo povinnosti nebo zakládají jiný následek, pokud osoba věděla nebo mohla vědět o v daný okamžik právně významné skutečnosti. Kdy lze ale mluvit o tom, že daná osoba o té které skutečnosti věděla? U fyzické osoby o tomto bude případný spor v zásadě jen ve skutkové rovině.