Veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) tvoří nezanedbatelný objem veřejných výdajů. Navíc v posledních letech musí být řada těchto zakázek zadávána skutečně veřejně prostřednictvím elektronických tržišť. Přesto při zadávání VZMR dochází někdy ze strany zadavatelů k netransparentním postupům či přímo k diskriminaci některých dodavatelů…
Jednou z nejrozšířenějších právních forem podnikání v České republice je společnost s ručením omezeným („SRO“).[1] Její obliba spočívá především v jednoduchosti vnitřního uspořádání, omezeném ručení společníků i minimální zákonné výši základního kapitálu. Před několika měsíci byla přijata novela zákona o soudních poplatcích („Novela“),[2] která má…
Od 3. července 2016 se v České republice, stejně jako v ostatních státech EU a EHP, uplatní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu, ve znění pozdějších předpisů (Market Abuse Regulation; „Nařízení MAR“),[1] které představuje nový, jednotný a rozšířený regulatorní rámec pro nakládání s vnitřními informacemi a…
K 1. říjnu 2016 nabyl účinnosti nový zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který nahradil zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava problematiky zadávání veřejných zakázek zavádí nejednu novinku, mimo jiné i dvě zcela nová zadávací řízení. Jedná se o řízení o inovačním partnerství a řízení pro zadání…
Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným má za následek vznik zákonného ručitelského závazku ve smyslu § 209 odst. 1 zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“). Podle poslední věty tohoto ustanovení převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele…
Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) se od nabytí účinnosti dne 1. 1. 2014 v nejbližší době nejspíše dočká své historicky první novely. Tato novela má do českého práva vrátit povinné zastoupení zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které české právo znalo před nabytím účinnosti…
České soutěžní právo se s největší pravděpodobností do konce letošního roku dočká velmi významné změny v pojetí soukromoprávní odpovědnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže. Vzhledem k účinnosti Směrnice Evropského parlamentu Rady 2014/104/EU mají členské státy povinnost tuto směrnici nejpozději do 27. prosince 2016 implementovat.
Česká zákonná úprava smlouvy o dílo nedává objednateli jako právo z vad možnost vadu odstranit na náklady zhotovitele. Toto právo objednatele odstranit vady díla namísto zhotovitele a na jeho náklady však bývá pravidelnou součástí smluv o dílo na výstavbu větších stavebních nebo technologických celků. Oproti standardní zákonné úpravě práv z vad…
Obchodní společnosti řeší v praxi otázku, zda a kdy je nutné svolat valnou hromadu společnosti za účelem projednání účetní závěrky, a kdy lze rozhodnout o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Ve vztahu k těmto otázkám existují určitá zákonem stanovená pravidla a časové limity, které je nutné dodržovat.
V současné době si už zřejmě málokdo dokáže představit život bez rychlého a pohodlného vyhledávání potřebných informací na internetu. Na tento trend zareagoval i zákonodárce, který zákonem o obchodních korporacích zavedl pro všechny akciové společnosti povinnost zřídit si internetové stránky a využívat je pro účely svolávání valné hromady a…
Dne 1. prosince 2016 nabývá účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru ve Sbírce zákonů vyhlášený pod číslem 257/2016 Sb. („ZSÚ“). ZSÚ, který, mimo jiné, do českého právního řádu transponuje směrnici č. 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, zavádí do oblasti poskytování spotřebitelského úvěru množství…
V poslední době dochází na finančním trhu k přebytku volných prostředků a s tím je spojen hlad i běžných komerčních bank po příležitostech k financování nových projektů. Současně je tím podporován růst nového segmentu kupujících v podobě manažerů, kterým je najednou umožněno získat snadno přístupné financování k odkupu společností, které sami…
Mezi četně užívané doložky v různých obchodních smlouvách patří i konkurenční doložka. Oproti předchozí právní úpravě, která neobsahovala obecné ustanovení o konkurenční doložce, obsahuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2975 vymezení zakázaných konkurenčních doložek. V odstavci 1 tohoto ustanovení se obsah konkurenční doložky vymezuje…
Již od nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích panuje spor o interpretaci pravidel pro přijetí rozhodnutí ve společnosti s ručením omezeným při rozhodování mimo valnou hromadu (přesněji mimo zasedání valné hromady), neboli při rozhodování per rollam. Je v případech, ve kterých zákon vyžaduje osvědčení veřejnou listinou, postačující úředně…
Institut příplatku mimo základní kapitál v dnešní době představuje relativně běžný prostředek k financování provozu kapitálových společností, včetně akciových společností. O podmínkách vrácení takového příplatku v akciové společnosti toho však bylo v odborné literatuře napsáno spíše poskrovnu. Cílem tohoto článku je předestřít základní podmínky…
Nejvyšší soud ČR nedávno řešil otázku, zda je či není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když objednatel díla požaduje po jeho zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla, pokud se strany v průběhu plnění smlouvy dohodly na změně jejího předmětu, aniž by však upravily též lhůtu k dokončení…
Dodavatel, který podává společnou nabídku do veřejné zakázky, čelí riziku „nestandardního“ chování svého partnera. To může spočívat v odmítnutí uzavření dohody o konkrétním rozdělení prací v rámci společného plnění předmětu veřejné zakázky. K tomuto plnění je přitom se svým partnerem zavázán společně a nerozdílně. Závazek k uzavření dohody o…
V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.
V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…
Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
