Kartelové dohody představují jeden z nejzásadnějších a nezávažnějších zásahů do zažitých a fungujících soutěžních pravidel trhu. Ve všeobecném chápání lze kartelovými dohodami rozumět jakékoliv dohody anebo vzájemná ujednání mezi soutěžiteli – podnikatelskými subjekty, ať už v rámci jednoho nebo více států, za účelem dosahování zisku a…
Na serveru epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek s názvem „Žádost o účast v užším řízení – pouhá formalita?“.[1] Podle názoru autorů uvedeného článku by zadavatel neměl dodavatele, který v rámci úvodní fáze užšího řízení předložil zadavateli pouze doklady prokazující splnění kvalifikace, aniž by současně k dokladům přiložil podepsanou…
V současné době, byť máme už více než rok po účinnosti nové právní úpravy soukromého práva, se v praxi stále vyskytují případy, kdy dochází k řešení rozličných právních otázek na základě dnes již překonané právní úpravy. Častým případem jsou právě ty situace, kdy soud posuzuje odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným za způsobenou…
Cílem tohoto příspěvku je poskytnout komplexní pohled na postup zadavatele veřejné zakázky při vylučování uchazečů veřejné zakázky. Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) obsahuje ustanovení týkající se rozhodnutí o vyloučení hned na několika místech. Při vyloučení z jakéhokoliv důvodu vždy platí, že subjektem oprávněným…
Jak jsme již zmínili v jednom z předchozích článků uveřejněných na serveru epravo.cz, zjednodušené podlimitní řízení by mělo představovat efektivní nástroj pro zadávání podlimitních veřejných zakázek s cílem snížit zadavatelům i dodavatelům administrativní a procesní složitost zadávacího řízení. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na aktuální…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovuje pro případ prokázání technických kvalifikačních předpokladů u tzv. „významných zakázek“ realizovaných dodavatelem dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) ZVZ lhůtu, ve které mají být tyto významné zakázky ze…
V souvislosti s podáním návrhu na zápis, výmaz či změnu údajů do Obchodního rejstříku, vzniká navrhovateli povinnost uhradit soudní poplatek (dále jen SOP). K úhradě zmiňovaného poplatku je možné využít buď kolkové známky, nebo bezhotovostní převod na účet soudu. Dlužno však podotknout, že bezhotovostní úhrada SOP skýtá nemalá…
Některá ustanovení zák. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se na první pohled jeví jako jednoznačná a nevzbuzují pochyby o svém významu. Problémy nastávají v aplikační praxi v případech, na jejichž řešení zákon výslovně nepamatoval. Za taková ustanovení lze považovat i § 67 odst. 5 zákona ve…
Vzhledem k velké pozornosti věnované rekodifikaci soukromého práva, ke které v letošním roce došlo a které byla věnována většina příspěvků na tomto fóru, rozhodla jsem se oživit také problematiku směnek, jejichž úprava obsažená v zákoně 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, se s rekodifikací výrazně nezměnila, nicméně s ohledem na specifickou…
Netřeba jistě připomínat, že klíčovým právním institutem, kterým je možné čelit nezákonnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, je podání zdůvodněných námitek ve smyslu ustanovení § 110 a násl. zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“). Tento článek si klade za cíl poukázat na rozhodovací praxi…
Problematiku pořizování dalšího plnění nad rámec plnění původně vysoutěženého jsme již na serveru epravo.cz v minulosti v několika článcích nastínili. Dalším volným pokračováním popisu možností, které zadavatelům přináší zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v souvislosti s pořizováním dalšího…
Rekodifikace soukromého práva zavedla partikulární zpřesnění povinností zahrnujících postupy rozhodování a nahrazování vůle právnických osob orgány takové právnické osoby. Předně se jedná o orgány právnické osoby ve smyslu ustanovení § 151 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dale jen: „o.z.”). Zákon explicitně stanoví povinnosti…
Povinnost statutárního orgánu korporace aplikovat test insolvence je zákonem o obchodních korporacích[1] upravena v rámci distribuce majetku v obchodních společnostech, rozsah aplikovatelnosti tohoto institutu však nelze vnímat pouze restriktivně prismatem doslovného znění zákona – statutární orgán má povinnost aplikovat test insolvence i v rámci…
Předchozí právní úprava tiché společnosti byla obsažena v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) v § 673 - § 681, kde byla řazena mezi tzv. absolutní obchody, tj. takové smluvní vztahy, které se bez ohledu na to, kdo je vedle podnikatele druhou smluvní stranou, řídily úpravou ObchZ. Od 1. 1. 2014 lze zákonný režim tohoto…
Samostatně převoditelné právo je pojem neodmyslitelně spjatý s pojmem akcie, jež je nově dle zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále také jako „ZOK“), definována jako cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře, jakožto společníka, podílet se na řízení…
Myšlenka, aby na veřejné zakázky zadávané různými subjekty a institucemi ze zemí Evropské unie dosáhly rovněž malé a střední podniky, se objevuje v řadě dokumentů publikovaných Evropskou unií opakovaně, avšak v praxi se stále můžeme setkat s množstvím překážek, které malým a středním podnikům zabraňují v účasti v zadávacích řízeních. Některé z…
S účinností od 13. 1. 2015 platí novela[1] zákona 93/2009 Sb. o auditorech. Novela se kromě jiného významně dotkla i pravidel složení výboru pro audit u subjektů veřejného zájmu. Mezi subjekty veřejného zájmu řadíme např. emitenty kotovaných investičních nástrojů, banky, pojišťovny a obchodníky s cennými papíry.
Ke zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným společníci se v praxi přistupuje zejména v situaci, kdy je třeba společnosti poskytnou další prostředky pro její fungování a rozvoj. Přestože právní úprava v zákoně o obchodních korporacích přebírá většinu původních ustanovení obchodního zákoníku, některé aspekty procesu změn výše…
Rád bych tímto navázal na příspěvek K. Lavrushina s názvem „Rozsudek pro zmeškání v námitkovém (směnečném) řízení“ publikovaný na zdejším portálu dne 21.2.2013[1]. V rámci uvedeného článku jeho autor zaujímá poměrně striktní názor, že v rámci směnečného námitkového řízení není možné uzavřít soudní smír. Autor tento názor, který nadto není u…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), v ustanovení § 51 odst. 7, který ošetřuje prokazování kvalifikace zahraničních dodavatelů, operuje s pojmem „úředně ověřený překlad“. Cílem tohoto článku je poskytnout, s využitím dostupných pramenů, definici tohoto na první pohled…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
