Národní usmíření: Historie a právo

Přednášející:
Richard Goldstone, jihoafrický ústavní soudce
Elazar Barkan,Los Angeles
Oliver Rathkolb, Vídeň
Zdeněk Kühn, Právnická fakulta University Karlovy Praha

Soudce Goldstone odkázal na minulé století, kdy eskalovaly válečné konflikty, které vyvolaly nutnost vzniku mezinárodních trestních tribunálů ad hoc – ICTY a ICTR (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia a International Criminal Tribunal for Rwanda). Podrobněji se věnoval vývoji situace na území bývalé Jugoslávie, porovnal situaci (náboženství, politika, historie, jazyky) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku; speciálně se zaměřil na masakr ve Srebrenici v červenci 1995 (mimo jiné i na roli novinářů, když TV ABC odvysílala interview s velením srbské armády).

Pokud jde o Rwandu, zmínil zejména dokonale naplánovanou genocidu, kdy během relativně krátké doby se jejími oběťmi staly stovky a stovky lidí.

Elazar Barkan už v úvodu svého příspěvku zmínil jeden vcelku zásadní problém, a to spravedlnost na straně jedné versus výzva k usmíření na straně druhé, což ukázal na historických příkladech: sudetští Němci, Uganda, Palestinci na Blízkém Východě, polští Židé, turecko-arménský konflikt..., zdůraznil též roli občanské společnosti v přechodném období a uvědomování si národní identity: příklad Německa a kancléře Adenaura, procesy s nacisty v Izraeli... bývalá Jugoslávie, Rwanda.

Na konflikt mezi výzvou k usmíření a trestní justicí pak poukázalo i několik názorů z pléna. Všichni diskutující se postupně shodli na tom, že trestní justice by měla být součástí usmíření a že historický proces a soudní proces by měly být propojeny.

Další dva řečníci, Oliver Rathkolb z University ve Vídni a Zdeněk Kühn z PF UK, se věnovali problému odsunu sudetských Němců z poválečné ČSR a Benešovým dekretům. Obě vystoupení ukazála rozdílné pohledy na tuto problematiku jak na německé (rakouské) tak na české straně. O. Rathkolb např. vyslovil názor, že právní pohled v této věci není to hlavní. Z Kühn blíže popsal pohled německý i český, připomněl, že ten německý často začíná právě až rokem 1945 a Benešovými dekrety, aniž by připustil, co se dělo předtím, zatímco naopak na české straně konzistentně od r. 1989 je stanovisko (většiny politických stran) takové, že Benešovy dekrety jsou nedotknutelné.

Podrobnější informace poskytne např. Renata Jílková, kontakt přes tiskové středisko v KCP – telefony uvedeny na http://iba.epravo.cz.