Ne vždy se budou právní vztahy mezi smluvními stranami o přepravě zboží řídit dohodnutou smlouvou podle českého obchodního zákoníku. Česká republika je signatářem mezinárodní úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) a podle jejího úvodního ustanovení se tato úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

Smlouva o přepravě zásilky tedy bude muset i mezi dvěma českými obchodníky být v souladu s úmluvou a bude se jejími ustanoveními řídit, a to v případě, že místo převzetí zásilky a místo jejího dodání bude ležet ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem CMR.

Významným ustanovením úmluvy, odlišným od úpravy v obchodním zákoníku, na které je třeba brát zřetel, je ustanovení týkající se promlčecí doby nároků vyplývajících z přeprav, na něž se vztahuje tato úmluva. Takové nároky se promlčují za jeden rok. V případě úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba počíná běžet při částečné ztrátě zásilky, při jejím poškození nebo při překročení dodací lhůty dnem vydání zásilky; při úplné ztrátě třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po převzetí zásilky dopravcem; ve všech ostatních případech uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá.

Bude-li uplatněna písemná reklamace, staví se běh promlčecí doby až do dne, kdy dopravce reklamaci písemně odmítne a vrátí k ní připojené doklady. Je-li reklamace zčásti uznána, běží promlčecí doba toliko u té části reklamace, která zůstala sporná. Důkaz o přijetí reklamace nebo o odpovědi na ni a o vrácení dokladů přísluší té straně, která se na tyto skutečnosti odvolává. Pozdější reklamace v téže věci běh promlčecí doby nestaví. S výjimkou právě zmíněného se řídí stavení běhu promlčecí doby právem platným u soudu, u něhož se právní věc projednává. Totéž platí i pro přerušení promlčení. Promlčené nároky v mezinárodní silniční nákladní přepravě se nemohou již uplatňovat ani vzájemnou žalobou ani námitkami.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz