Odpovědnost v oblasti farmakogenomiky

Předsedající:
Domenic A. Croll, Ottawa, Canada

Přednášející:
prof. Timothy Caulfield, University of Alberta, Canada
Allen C. Nunnally, Boston, USA
Arron Walthall, Rochdale, Velká Británie
prof. Christian Dierks, Berlín, Německo

Farmakogenetika nebo přesněji farmakogenomika (od roku 1998 řada vědců, farmaceutů i lékařů dává přednost názvu farmakogenomika, z něhož jasněji vyplývá role genomu a genů) zkoumá, jak určité geny reagují na léky. Farmakogenomické testy už dnes dokážou identifikovat pacienty, jejichž genetické predispozice vedou k ostré reakci na určitý lék. Užití farmakogenomiky pomáhá zvyšovat efektivitu podávaných léků a zároveň snižovat riziko nežádoucích účinků.

Caulfield se ve své přednášce dotkl sociálních a právních otázek farmakogenomické praxe, když poukázal na otázku rasismu, diskutovanou v souvislosti s vyšetřováním lidského genomu, a na otázku informovaného souhlasu pacienta k užití vzorku jeho DNA. Informovaný souhlas je třeba zásadně získávat pro každé nové užití vzorku DNA; blanketní souhlasy s užitím vzorku DNA jsou dle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2004) možné ve výzkumu jen při zachování anonymity. V souvislosti s farmakogenomikou se objevuje též možnost genetické diskriminace, neboť test na farmakogenomiku může být i testem na nemoc samotnou. Aktuální proto může být též odpovědnost za porušení důvěrnosti (lékařského tajemství).

Nunnaly se ve svém příspěvku věnoval právům duševního vlastnictví ve farmakogenomice. Zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 1980, který přiznal patentovatelnost geneticky modifikovaným organismům, a zdůraznil, že americké soudy považují za patentovatelné nově charakterizované geny a genetické markery za podmínky, že tyto vykazují zvláštní a podstatnou užitnost.

Walthall se zabýval možnou odpovědností farmaceutických společností za (ne)provádění farmakogenomických testů, a to z hlediska možné odpovědnosti za nedbalost, z pohledu legislativy na ochranu spotřebitele, jakož i z pohledu odpovědnosti poskytovatele zdravotní péče.

Na závěr konference vystoupil Dierks s příspěvkem věnujícím se aspektům soudních sporů v souvislosti s farmakogenomikou.

Podrobnější informace poskytne např. Roman Žďárek, kontakt přes tiskové středisko v KCP – telefony uvedeny na www.iba.epravo.cz.