Obchodní tajemství a jeho porušování
Obchodní tajemství vymezuje § 17 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“), jako (i) veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, (ii) které mají skutečnou nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu, (iii) nejsou v příslušných obchodních kruzích (tzn. jak ostatním podnikatelům, kteří mohou obchodní tajemství využít, ale i ostatním osobám, které by mohly obchodní tajemství prozradit a tím poškodit zájmy podnikatele) běžně dostupné,
Ochrana obchodního tajemství je neformálního charakteru. Tzn., že nevzniká registrací nebo zápisem, ani uvedením této okolnosti do smlouvy, ale již naplněním všech výše uvedených pojmových znaků. Ochrana obchodního tajemství zaniká teprve tehdy, jestliže odpadne některý z výše uvedených pojmových znaků.
Skutečnostmi obchodní povahy lze v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 2022/2000 rozumět v určitém konkrétním případě např. seznamy zákazníků, nákupní prameny, seznam zástupců, bilance, obchodní plány, vzorky, vzorkové kolekce, cenové kalkulace, obrat jednotlivých prodejen, náklad časopisu, znalosti chodu obchodu, marketingové záměry apod. Skutečnostmi výrobní povahy lze rozumět nepatentované vynálezy, knihy receptů, modely, výsledky pokusů, zvláštní výrobní metody apod. Za skutečnosti technické povahy lze považovat např. technické výkresy, projektovou dokumentaci apod.
Porušováním obchodního tajemství se rozumí v souladu s § 51 obchodního zákoníku takové jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se zároveň dozvěděl kvalifikovaným způsobem, a to tak, (i) že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů apod.) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli (podnikateli) nebo na základě jiného vztahu k němu, popř. v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán (tj. v rámci výkonu určité úřední funkce), anebo (ii) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu. Předmětem ochrany je tedy takové obchodní tajemství, které může být využito v soutěži.
Za osoby s pracovním vztahem k soutěžiteli (podnikateli) lze mít nejen zaměstnance, ale i osoby, které jsou v takovém vztahu na základě určitého smluvního vztahu, např. smlouvy o obchodním zastoupení, mandátní smlouvy apod. Jestliže bude zaměstnanec pracovat se skutečnostmi tvořícími obchodní tajemství, jež si zaměstnavatel přeje utajit a utajuje jej, pak by měla být povinnost zachovávat obchodní tajemství sjednána v samotné pracovní smlouvě. Povinnost zachovávat obchodní tajemství nekončí se skončením pracovního poměru zaměstnance, avšak až tehdy, kdy přestanou být naplňovány některé pojmové znaky obchodního tajemství.
V souladu s § 20 obchodního zákoníku náleží podnikateli, jehož právo na obchodní tajemství bylo porušeno nebo ohroženo, právní ochrana jako při nekalé soutěži. Dle § 53 obchodního zákoníku je tedy ten, jehož práva k obchodnímu tajemství byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, oprávněn se domáhat na porušiteli, aby:
(i) se takového protiprávního jednání zdržel;
(ii) odstranil závadný stav;
(iii) poskytl přiměřené zadostiučinění, a to i v penězích (Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 652/2001 není přiměřené zadostiučinění prostředkem materiální náhrady v souvislosti s nekalosoutěžním jednáním, tudíž při určení jeho výše nelze přihlédnout k majetkovým hlediskům, jakým je např. získaný majetkový prospěch z uskutečněného obchodního případu, nebo snížení obchodu žalobce. Takové aspekty jsou rozhodné jen pro vznik nároků materiální povahy, jako je např. náhrada škody);
(iv) nahradil škodu (Dle § 757 ve spojitosti s § 373 obchodního zákoníku je zde uplatňován princip tzv. objektivní odpovědnosti, tj. nezávislé na zavinění, s možností liberace, tj. ten kdo porušil právní povinnost, by musel prokázat, že takové porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost dle § 374 obchodního zákoníku); a
(v) vydal bezdůvodné obohacení (a to majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů).
Porušování obchodního tajemství, a tedy nekalosoutěžní jednání, však může být kvalifikováno též jako trestný čin nekalé soutěže dle § 149 zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, v platném znění.
Irena Kolárová
WEINHOLD LEGAL
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
